Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otázka jaderné energetiky už měla být předmětem referenda

27. 12. 2021

 

Strany nového ministerského kabinetu funkci Místopředsedy vlády pro energetiku nedohodly,ač prožíváme nejen virovou pandemii,ale i sílící energetickou krizi !!! Zmocněnec pro «jadernou energetiku» byl Babišovou vládou dříve odvolán (a nahrazen odborem MPO). Předchůdce - Velvyslanec pro energetickou bezpečnost na Ministerstvu zahraničních věcí Bartuška - vystupuje spíše jako publicista než aktivní diplomat. Zkušený exministr a europoslanec Vondra se nestal ani novým ministrem zahraničí,přičemž hlasitě volá: „Bez jádra (v EU) to nedáme.“ Výstavba v Dukovanech má být jeden z prvních ožehavých úkolů nové vlády,ale mezi prezentované priority Pěti(dabl)koalice nepatří. Slovo Energetika se v programových cílech vládní koalice nenachází vůbec !!!!!! O obskurním přístupu k energetice vypovídá i koaliční „smlouva“ Pěti(dabl)koalice: téma energetiky není součástí sekce životní prostředí či hospodářství,ale podtématem Podnikání !!!! Poslan(kyně)ci - mezi nimiž je od Zlaté neděle přehršel ministrů - si po letošních volbách rozdělili funkce ve výborech a komisích stereotypně,čímž Poslanecká sněmovna opět nemá výbor neb komisi pro energetiku (energetickou koncepci či bezpečnost). Podvýbor Hospodářského výboru pro energetiku dokonce v prosinci měl jenom jednoho „předsedu“. Obdobně tristní nahlížení na energetiku lze pozorovat v Senátu. K tomu si nadále politici,ale i média,pletou těžkopádně prosazovanou novostavbu reaktor(ů)u v Dukovanech (náhradu zestárlých) s dostavbou elektrárny,ba neznají instalované výkony reaktorů na území ČR. Zelené „spolky“ zatím nezastavily atomové provozy v Česku,ale nejméně druhým rokem šíří demagogický názor,že uhelné elektrárny lze snadno odpojit,protože elektřina z jádra se nemusí (nikam)vyvážet a obnovitelné zdroje je (snadno) nahradí. Vágní debatu o jaderné energetice v Česku demonstrují samy její příznivci. Vždyť se atomové zdroje stále nazývají elektrárnami,ač prvotně produkují teplo,tedy jsou teplárnami. I mentor Václav Cílek žel nekoriguje povědomí veřejnosti: v nedávné relaci pořadu Českého rozhlasu Jak to vidí (19.října) nadšeně mluvil o novince teplátoru,coby minireaktoru.

Nebyly dobudovány čtyři (velko)bloky u jihočeského Temelína. Ještě dnes některá média a (mnozí) Zelení připomínají,že tehdy (Zemanova) vláda obelhala veřejnost,pokud (skoro) celý výkon atomového Temelína proudí i do Evropské unie. Jenže elektřiny někdy možná byl nadbytek,ale je jí stále větší reálný nedostatek. Německo si dovolí odstavit své atomové zdroje a vyhlašovat rostoucí soběstačnost v obnovitelných zdrojích,poněvadž elektřinu,kterou spotřebovává,víceavíce proudí z ČEZu. A ještě SRN má zásadní vliv na vytváření obchodní ceny (burza v Lipsku),což zelené nátlakové organizace považují za podstatný faktor nepříklonu k atomu. Česko má velmi „svázané ruce»,poněvadž nemůže uvalit na vývoz elektřiny clo,ani regulovat vývoz,pokud nemá být terčem mezinárodního bojkotu. Česko jako většinový vlastník ČEZu ohromné dividendy dvacetlet «projídá». O tom že by v Česku bylo produkováno jaderné palivo,se uvažovalo,ale brzy se na záměr rezignovalo, i „díky“ obstrukci zelených aktivistů. Čeští miliardáři (vážně) nezvažují investici do jaderných zdrojů. Obří průmyslové podniky,včetně automobilek,se nespojují do konsorcií,které by financovalo jaderný zdroj(e),ač právě potřebují mohutné "zdroje základního zatížení". «Miliardy“ jdou - kvůli živené hysterii z „věčné“ radioaktivity - do realizace hlubinného kontejnerového uložiště zbytků z jaderného paliva. Skladiště,přičemž se s recyklací zapečetěného odpadu nepočítá,má být zprovozněno navíc až v době (2050-2065),kdy Dukovany možná zatím „vychladnou“. Česko,které dovedně provozuje dva atomové provozy,se z chabých důvodů letos vzdalo rozvíjení jaderné energetiky s Ruskem,ale i Čínou,aniž by dávno úzce kooperovalo s bližší "atomovou" Francií. Politici nemohou nemít informace o záměru Polska vybudovat jaderný zdroj energie,ale není patrná snaha spojit se k výstavbě (třeba na Ostravsku).

Nelze očekávat dosažení příznivé ceny nového bloku v Dukovanech,v důsledku obdržení konkurenčních nabídek,když potencionální poptávka je vždy větší a každý (velký) atomový zdroj je (dovyvíjený) technický unikát. Možná malé (modulární) reaktory se budou vyrábět sériově a prodávat jako «housky“,ale dosud se neprodukují,protože rozvoji jaderné energetiky se brání. Malý stát si vůbec nemůže nadiktovat,od koho si pořídí náramně cenný dlouhodobý statek,natož když nemá shromážděn kapitál na výstavbu. Česku neúprosně tiká čas pro včasnou renovaci energetiky,včetně neodlučného sektoru teplárenství. A i pokud žádná politická reprezentace se nepokusila předložit otázku energetického mixu lidu v referendu. Stát sice má energetickou koncepci,ale je (takříkajíc vlastizrádně) nabourávána kampaněmi a dezinformacemi nejen zelených organizací. Proti zachování (výrazného podílu) atomu v energetickém mixu se stále brojí jeho investiční náročností,ale i pro údajnou absenci plné nezávislosti,když se palivo musí dovážet. Přitom technologie a materiály pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů energie nejsou nezávislé na jejich dovozu. Pro a proti už mělo být rozseknuto referendem,jinak se civilizačnímu kolapsu nevyhneme. Zatím hrozí (druhý) krach fakticky už vyhlášeného atomového tendru.