Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zeleň odevšad mizí a zelení precizně evidují její úbytky !!?

13. 3. 2018

 

Spolek ARNIKA každoročně sestavuje statistiku kácení a výsadby stromů podél silnic v Česku. Loni v prosinci ARNIKA referovala,že od roku 2003 zmizelo už více než 217tisíc stromů od silnic,přičemž bylo vysazeno jen asi 130,5 tisíc. V roce 2016 silničáři pokáceli přes 13tisíc stromů a vysadili necelých devadesát stovek. Nejvíce se vysazovalo ve Středočeském kraji,kde jeden pokácený strom nahradili silničáři devíti novými !!? Ústup stromořadí ukazují údaje z Jihočeského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje,smutně rešeršovala ARNIKA. Silniční doprava,jež je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší,přestože nejezdí trabanty a motorová vozidla podléhají přísné emisní kontrole,ohrožuje naši krajinu a zeleň v obcích i městech. Výchova k vysoké mobilitě a s tím spojená ideologie maximální plynulé dopravní obslužnosti,námi sdílená,nás okrádají o často nenahraditelnou zeleň. Silnice nižších tříd i místní komunikace mají mít potenciální funkci objízdné dálnice (rychlostní silnice). Čím horší zdravotní stav,tím správnější důvod pro ořezávání,když ne rovnou vykácení. Arboristé naleznou - jako lékaři v člověku - na každé vegetaci nějaký neduh,tudíž technokratičtí úředníci mají snadný podklad pro kácení. Nevyskytne-li se mezi správci komunikací osvícený pěstitel,tak stromy se ofikávají a zeleň uklízí jako smetí. Navíc ani jedna koruna nejde do umělé obnovy a údržby zeleně kolem komunikací: ze silniční daně,z mýtného,z veřejného zdravotního pojištění,ze Státního fondu životního prostředí,ze spotřební daně na paliva,ani z DPH. Milióny za prodané emisní povolenky směřují do lepších kotlů,zateplování a výměny oken,však do veřejné zeleně se dává peněz z obecních a krajských rozpočtů jako šafránu. Máme dotace a investiční pobídky všeho druhu,ale krajinotvorba v důsledku absence přílivu finančních prostředků retarduje. Správci silnic nejenže vyřezávají mimo les vše zdánlivě nebezpečné neb nevzhledné,ale i správci povodí zarputile čistí okolí koryt. Naposledy před patnácti lety Česko ničivě zasáhla tisíciletá voda,takže se toky metodicky dimenzují na více jak stoletou vodu !!! A to ještě na motorovou pilu a křovinořez není potřeba mít osvědčení,přestože s takovými nástroji lze zpustošit zeleň během půlhodiny.

Je také více těch,kteří vědí,co stromy a další vegetace potřebuje,aby nám poskytovaly kyslík a stín,ale málo těch,kteří celoroční péči reálně provádí. Ještě tak někteří ochranáři přírody (třeba se skauty) dvakrát za rok vyrazí posbírat roztroušené odpadky v krajině,ale že by se sdružovali za účelem pěstění zeleně,to je výjimečná aktivita. Neobvyklejší než třeba nudismus. V Česku sice evidujeme každý památný strom,dokud nepadne,ale tisíce stromů se neopečovává a nedosazuje včas. Stromy podél řek i cest mizí a náhradní výsadba je právě nedostatečná,pěstění zeleně odbývané. Nevládní organizace bojují s holotěžbou v lesích po lýkožroutu i polomech,a především s radioaktivním odpadem produkovaným dvěma českými elektrárnami. Priority nevládních organizací jsou nastaveny neprozíravě,přitom by si získali u obyvatelstva odpovídající podporu,kdyby hájily každý veřejný park,zeleň a alej ve svém okolí. Zelení různých odstínů s fanatickou vírou v ekologické dobro přezírají regionální (lokální) danosti: tradice jaderného inženýrství,tradice pěstování smrkové monokultury. Aleje a zeleň,jež se řádně neudržují,ale ještě hubí,samozřejmě nevyrostou dříve, než se začne budovat české úložiště radioaktivních odpadů. Čas nakonec závratným tempem ubíhá nejen okrasné a užitkové vegetaci, vysázené až před desítkami let,ale i nám k zdárnému přetransformování se z nefosilních zdrojů energie. Hrozí,že za třicet let budou scházet četné parky,sady,stromořadí,mysl přitahující ostrůvky zeleně,ale budeme si moci mnout ruce,že úložiště nebude skryto zrovna za našimi humny. Převychovávání obyvatelstva zeleným nepřinesl popularitu,ale právě nálepku ekoteroristů. To,co by stálou pozornost veřejnosti připoutalo a bylo velmi oceňováno,tak se ponechává krátkodechým kampaním,bagatelním peticím a zvoleným poslancům a senátorům, převážně uvažujícím z perspektivy za volantem. Vždyť zelení všech odstínů za dvacet let nevylobovali ani financování silniční zeleně. A který spolek kdy vyhlásil sbírku na výsadbu neb údržbu některé aleje (zeleně) ?

Nakonec se octneme bez jaderných elektráren a dostatku elektřiny pro elektromobilitu,a z úložiště vyhořelého paliva se stane největší poloprázdný atomový bunkr na světě. Zbožňování plynulosti dopravy a automobilu prozatím přešlo do další fáze,když nejenom se nepropaguje užívání malých automobilů,ale spíše velkých (SUV),ale i jeden auťák byl "vystřelen" do vesmíru. Země se energeticky vyčerpává v důsledku vysoké mobility a odumřelý Mars chceme dobýt dvoustopým vozidlem !!!! Anebo při setkání s mimozemskou civilizací jako lidstvo nechceme být zaskočeni,že nebudeme moci ukázat svůj internacionální totem. Použití automobilového vozidla a jízda s ním se v našich pozemských podmínkách nadále nepodřizuje denní době a počasí,takže po okreskách je dovolena stejná rychlost jako po rychlostní silnici,což zákonodárci (většinou motoroví řidiči) nemají za nesmyslné,policisté přes alarmující statistiku nehodovosti nepřipomínkují a zelení aktivisté asi mají za podružné. V době,kdy každý může vyjet vozem kamkoliv a kdykoli,má-li řidičák a prostředky na palivo,tak taková droga vyžití je natolik silná,že přesvědčovat o pozitivním vlivu zeleně na lidské zdraví je mlácením prázdné slámy,natož když pro mnohé je automobil užitečným prostředkem přepravy na (velmi) vzdálené pracoviště. Chuť i nutnost jezdit bez překážek a kvapem je reálnější než víra v nenahraditelnost zeleně pro životní prostředí a rovnováhu. Stromům a vší zeleni samozřejmě nevadí,když jsou očurávány pejsky,ale lidé,kteří chápou systémové služby zeleně,by se už neměly nechat očurávat pseudoargumenty závisláků na řízení motorových vozidel. Ti,co vymýšlí projekty silnicím nenebezpečných stromů,jsou nejen závislí na každodenním pojíždění autem,ale jsou tou drogou nepřetržitě opilí a oddaní nějakému čertu. Liberální smýšlení se však ocitá v koncích,když zbývá opatření neliberálně zasáhnout do snů a zájmů droze uvyklých. S čertovským programem bezpečných silnic se musí jako s kuřáctvím,jiným typem závislosti,zápasit také nefér legislativními prostředky,jinak se Česko promění v polopoušť. Je totiž marné úsilí odnaučovat kuřáka kouření či alkoholika alkoholu jinak než abstinencí a sociální prací. Předkládat závislému ke každému stromoví posudek o zdravosti vegetace je jako vystavovat zprávu o nezávadnosti každé šarže nealkonápojů,aby z nich neměl fóbii. Opilého nutno nechat dlouze vyspat z kocoviny,kterou zažívá,když se dovídá,že by měl zpomalit,ne-li nevyjíždět. Velkým kompromisem společnosti s nebezpečnými řidiči je to,že přestupek neznamená doživotní odnětí řidičského průkazu,a to ani po dosažení dvanácti bodů (12x dost),což by bylo právě to nejrazantnější legislativní opatření.

Od policie proto nutno očekávat nic jiného,než aby autoritativně a důsledně vymáhala dodržování pravidel silničního provozu. Od arboristů nutno vyžadovat velkou míru soudnosti,ba zdrženlivost v úsudcích o zdraví konkrétního stromu. Ode všech zelených nutno požadovat neutuchající liberální smýšlení a praktikovanou péči o mimolesní vegetaci,nikoli kázání o dobru.