Dezinformace rozhlasu o poslaneckém mandátu
22. 11. 2021
I po letošních volbách veřejnoprávní rozhlas,přestože mezi novináři Českého rozhlasu je nemálo graduovaných právníků,nazýval osoby,které nebyli (znovu)zvoleny: poslan(kyně)ci. Ústava jednoznačně vyjadřuje,že ke zvolení dochází samozřejmě zvolením,nikoli až složením poslaneckého slibu na ustavující schůzi. Právnickou obcí v Česku se tak nadále šíří mor,jenž se právě demonstruje i v letošním přístupu rozhlasu,kdy norma nižší právní síly je nadřazována Ústavě,resp.praxe odporující dikci konstituce je akceptována a neodborná veřejnost tím dezinformována. Není uvěřitelné,že by vysokoškolsky vzdělaní právníci nemohli vědět,že doby zákona vyjádřené v letech se počítají na roky,nikoli na dny,avšak promítlo se to opačně do oslovování nezvolených poslanců,ale i předsedů nezasedajících výborů !!!! Článek 17-1 Ústavy sice jakoby napovídá,že (funkční) volební období činí přesně na den čtyři roky,ale spíše implicitně vyjadřuje,že poslanec nejpozději za („kulaté“) čtyři roky se (ne)bude ucházet o znovuzvolení. Nelze alogicky nadřazovat vymezení maximální doby výkonu funkce (volební období) ústavnímu Článku o vzniku funkce (19-3). Ceremonie skládání slibu nezakládá čas zvolení do poslanecké funkce. Skončení voleb je pro Poslaneckou sněmovnu personální tlustou čarou. První schůze (začátek 4letého zasedání) za předsednictví dosavadního šéfa Sněmovny ustavuje orgány,ale poslanci obsazují kanceláře velmi brzy po zvolení,a i si zakládají poslanecké frakce (vytížená ministryně financí se stala šéfkou ještě před demisí vlády). Obdržení dekretu poslance je už ryze administrativní oficialitou,protože jména zvolených poslan(kyň)ců jsou mimojiné vyhlašována ve Sbírce zákonů. Mor právníků může mít zhoubné následky pro demokracii,pokud se rozplývá dorozumění o základních textech státního uspořádání.