Koncept (obecného) referenda se ocitá v pasti
V současné Poslanecké sněmovně,rozdrobené politickými frakcemi a znehybnělé velkou početní převahou jedné "strany",se obtížně rýsuje shoda na zákoně o obecném referendu. Zatím se poslanci přou o výši kvóra a přípustnosti hlasování o vystoupení z Evropské unie. Volby zastupitelů nemají žádný limit účasti voličů,ale pro referendum by mělo být spíše vysoké,podsouvají odpůrci referend,aby se stalo bezzubé. Kvórum zákonem nastavené pro místní referendum přitom kupříkladu znemožnilo rozhodnout o umístění brněnského hlavního nádraží za patnáct let. A těžko překročitelné kvórum krajského referenda odrazuje od hlasování třebas o dopravních stavbách,tudíž o trasování silnic rozhodují nevolení soudci a ochranáři si vysloužili neodpáratelnou nálepku škodlivých ekoteroristů. Už sice málokdo dává za příklad plebiscitů jenom Švýcarsko,ale o povaze referenda nemáme jasno...
Referendum v latině znamená: věc,o níž má být podána zpráva. Jinak řečeno: záležitost,o níž má být odhlasován většinový názor. Referendum se právníky a politology odlišuje od voleb,přestože odpověď na referendovou otázku je také volbou a zdržet se hlasování není zakázáno. Ve volbách občané nevybírají jenom vládnoucí politiky,ale i politiky,kteří přes své zvolení nakonec vládnout nebudou,nýbrž zůstanou sedět v opozičních lavicích. A také ve volbách se hlasuje: dává se hlas(y) někomu. Mezi referendem a volbami tak není ostré hranice. Akorát se zaměňuje zastupitelská demokracie s přímými tajnými volbami. Referendum totiž také je přímým a tajným hlasováním. A i nepřímá "demokracie" vždy vychází z lidu (Lid je zdrojem veškeré státní moci). Demokratické mechanismy a étos právního státu buď jsou nebo nejsou ctěny. Zaručené právo podílet se na správě veřejných věcí přímo není od demokracie a právního státu odlučitelné. Politologové a politici neodlišují zdroj (východisko) moci a výkon (principy,pravidla) moci. Referendum není ani tak jednou z forem přímé demokracie,ale tou nejjednoznačnější. Volí se jedna konkrétní odpověď na vznesenou nezaměnitelnou otázku,nikoli uděluje volný mandát někomu. Přímá demokracie není uskutečňována v referendu,ale participací,jež má mnoho podob. Způsoby podílení se na správě nesoukromých záležitostí jsou široké,a navíc narušují klientelistické vazby,které už jsou na obtíž. Přímá demokracie volené (i jmenované) politické představitele nevylučuje,ale občas zaskočí zprávou vzešlou z plebiscitu. Plebiscit je vlastně (vícestupňová) volba prostřednictvím státního orgánu,pokud prvně hlasování musí být někým navrženo,pak referendum odsouhlaseno a vyhlášeno - teprve poté je volena odpověď na otázku.
Všechny doposud Parlamentu předložené návrhy obecného referenda vylučují,že by ve vyhlášeném referendu otázka mohla směřovat k „zásahu do výkonu moci soudní“. Zároveň 25 let po sametovém převratu žijeme ve fikci,že se na na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další osoby (Čl.94-2 Ústavy). Nemáme totiž zavedeny soudní poroty ani pro rozhodování o trestu doživotí,a ještě o nich rozporně rozhodují znalci. Znalci nejenže nahrazují soudce,když soudci řešeným otázkám nerozumí,ale ještě jiní soudci posuzují,zda znalec nelhal. A přísedící jsou nechtěným neviditelným přívažkem soudců: komunistickou parodií soudních porot,obvyklých v mnoha zemích,včetně Rakouska. Bez zodpovězení otázky,zda lze připustit hlasování o "justičních" otázkách v referendu,je debata o celostátním referendu v Česku stále na počátku. Však i Piráti dávají najevo,že vymezení rozsahu referenda už bylo zodpovězeno a za stěžejní mají výši kvóra. Juristické stereotypy a právní pozitivismus tak ovlivňují (ústavní) právníky i nové generace. A samozřejmě smýšlení politiků,na nichž konečná politická shoda velmi záleží. Všelidové hlasování by mělo být i plebiscitem o otázkách "justičních",když to Ústava předvídá (Čl.2). Jedinou pojistkou proti soudcokracii,ale i excesům státních zástupců,je hlava státu (milosti),když Ústavní soud je v pomalosti natom se soudy skoro stejně. Nebylo by přitom pobuřující,ani základy státu ohrožující,kdyby občané rozhodli,zda třeba pan Kájínek má být propuštěn (omilostněn). Kladným rozhodnutím voličů by se totiž odsuzující rozsudek soudu nerevidoval,ani nerušil - stejně jako udělenou milostí. Samozřejmě,že v referendu nemůže být předložena otázka o vině a trestu,poněvadž jenom soudy o tom rozhodují a mají rozhodovat (Čl.40-1 LZPS). Ani by nebylo možné hlasovat,zda někdo bude zbaven svobody (vazba) či provedena domovní prohlídka. Právě kdyby o dalším životním osudu vězně Kájínka rozhodl lid přímo,tak by si současná hlava státu nemohla přisvojovat zásluhy na jeho propuštění z vězení.
V říjnových volbách lid implicitně hlasoval i o důvěře trestně „stíhanému“ lídrovi „strany“ ANO 2011: vysoce vyslovenou přízní. Kdyby se v posledních sněmovních volbách souběžně hlasovalo i o otázce,zda Kauza Čapí hnízdo má být trestní věcí,tak by dnes ve sněmovně nevládl pat a pan prezident Zeman by neudržoval nekonečnou prozatímní vládu (bez důvěry). Politici za posledních pět let vícekrát křičeli,že policejní plukovníci a žalobci nemohou rozhodovat o politicích,ale absencí obecného širokého referenda tu neomezenou moc jim ponechávají. Nic by se plebiscitem nezměnilo: ti co by stíhání nezakázali,tak by Babiše dál nesnášeli,a naopak. Bylo by ale jasno,zda lze svěřit důvěru podezřelému,kterou lze zpětně odebrat (vyslovením nedůvěry vládě).
Navrhuje se hlasovat o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu,o návrhu zákona,nikoli o ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání. Přesto se v Česku s debatou o všeobecném referendu nemůže nevynořovat otázka,zda mnohé volby nejsou legitimním hlasováním o osobách a jejich případném statutu. Sice politologové a právníci vykládají,že se v referendu obvykle nehlasuje o osobách. Politologové mohou uvést desítky příkladů,kdy se hlasuje o důvěře tomuatamtomu politikovi zástupně. Ukazuje to třeba druhé kolo letošních prezidentských voleb: byl to plebiscit o úřadující hlavě státu. Čím méně abstraktní je předmět hlasování lidem - tím více se blíží plebiscitu,nikoli volbám. Politika a volby jsou o lidech,emocích,nikoli o prvotně o programech.
Planá debata o parametrech obecného referenda zabrání snížit kvórum místního a krajského referenda. Kvůli obavě z bláznivého přivolení k Czexitu - natruc Okamurovcům - Poslanecká sněmovna neuzákonní hlasovací právo v obecném referendu. Nebudeme mít ani obecné referendum,poptávané "venkovem",ani politickou západní kulturu,poptávanou "pražskou kavárnou".