Právníci nemají diktovat lidu procesní reformu justice
5. 2. 2020
JUDr.Pavel Rychetský,JUDr.Pavel Šámal,JUDr.Eliška Wagnerová,JUDr.Josef Baxa,JUDr.Stanislav Balík... Podle svých současných i dřívějších funkcí má jít o elitní právníky,ale i vrcholné soudce. Avšak jejich kritika státu a Parlamentu,že se musí soudit podle starých procesních řádů,je neprozíravá až právně ubohá. Nelze se nedomnívat,že soudci nemají žádnou koncepci nového Trestního řádu (TŘ). Vždyť soudci se dodnes neshodli ani na některých otázkách starého TŘ: například odposlechy. To přestože soudní řády by neměly být vykládány,ale pouze aplikovány jako předem daná pravidla hry. Každý procesní řád musí být čitelný a jednoznačný,avšak soudci NSS,NS i ÚS dvacet let velkou část času věnují interpretaci vágních i zastaralých ustanovení procesních řádů. Jenže ani soudce Baxa,když mu skončil patnáctiletý mandát Předsedy NSS,tak nenastoupil na Ministerstvo spravedlnosti (MS) a nepodílí se na přípravě nových procesních předpisů. Místo toho se soudci NSS druhým rokem pokouší prosadit novelku procesního řádu (SŘS) přes poslance,včetně syna (už emeritního) soudce NSS !!!!! Pro soudce jsou mnozí politici morálně-legislativní bahno a MS nenáviděný orgán správy soudů. Proč by soudci transparentně a promyšleně pracovali na nové kodifikaci. Soudci tak jistě přivítají (zatím nepřijatou) novelu Zákona o soudech a soudcích,která jim nebude dovolovat působit (dočasně) na MS. Soudci si ambiciózně vystačí s tepáním špatných zákonů a rychle střídajících se (nekoncepčních) ministrů. Emeritní ústavní soudce Balík - v přítomnosti Děkan profláknuté plzeňské Právnické fakulty - se nevymyká soudci sdíleného skupinového myšlení. Nedávno v Českém rozhlasu pronesl (7.ledna pořad Interview Plus),že je nakloněn institutu vyšetřujících soudců,nikoli dozorových státních zástupců. A i v tom se ukazuje,že ani elitní právníci nemají jasno o zásadních otázkách české polistopadové justice. Dozor státního zástupce (§ 174 TŘ) je totiž jenom jiný název pro činnost vyšetřujícího soudce. Státní zástupci plní funkci dozorčího orgánu vy(pro)šetřování. Státní zástupci prvotně vyšetřují a rozhodují v celém („přípravném“) řízení,nikoli jenom píší obžaloby a před soudy vyžadují potrestání. Rozsáhlá novela Trestního řádu (265/01 Sb.) dala žalobcům moc přikazovat policistům. Dozorový státní zástupce má i vyšetřovat,což vedlo k zametačství a korupci (např.JUDr.Máchová,JUDr.Rampula). Samy státní zástupci svou moc hodnotí tak,že jsou pány nad vyšetřováním. A protože státní zástupci rozhodují,tak i právě soudí,nikoli ne. Vždyť Nejvyšší státní zástupce zastavené stíhání může bez souhlasu a názoru soudu i obnovit. Státní zástupci se sice od roku 1993 nenazývají prokurátoři,ale nadále nedochází k (včasnému) předběžnému projednání (možné) obžaloby před soudem,natož soudní porotou. Stíhání se léta může odbývat na státním zastupitelství,aniž by se došlo o píď dále. V současnosti to státní zástupci demonstrují třeba v letité kauze Čapí hnízdo. A soudcům i státním zástupcům vůbec nevadí,že TŘ stanoví,že případ se má vrátit témuž státnímu zástupci,který ve věci odborně i intelektuálně selhal. Sice do Zákona o státním zastupitelství byl včleněn dvojpojem dohled-dozor,avšak o stíhání i nestíhání prvotně rozhodují konkrétní státní zástupci,nikoli praví soudci a včas. Ve Francii vyšetřující soudci nechodí s obžalobami k soudu,ale státní zástupci nevyšetřují,narozdíl od České republiky. Elitní právníci ještě dnes budoucí právníky školí o justičním uspořádání na Západě,ale historicky. Čeští soudci se natolik zamotali do judikatur a předsudků,že nejsou schopni porozumět dikci,natož smyslu platného zákona. Úloha dozorových státních zástupců se tak přeceňuje i podceňuje. Úloha vedoucích státních zástupců (šéfů Státních zastupitelství) rovněž,protože terminologie zůstává vágní. V české justici panuje procesní i pojmový marasmus,který dříve či později vyústí v další „nespravedlivou“ amnestii.
Nový Trestní řád (,ale i OSŘ a SŘS) by měli formulovat jazykovědci,sociologové,ale i další neprávničtí znalci. Soudci a státní zástupci by neměli být připuštěni k tomu,aby určovali procesní pojmosloví a pravidla. Procesní hřiště i dimenze justiční soustavy jim musí „vykolíkovat“ neprávníci. Beztak pravidla nedodržují,jinak by Ústavní soud nerušil jejich akty a nebyl přetížen.