Právníky hýčkaná doktrína permanentní Vlády
Prý stát nemůže být bez Vlády ani minutu !! Jde o „státotvornou“ doktrínu,kterou zastává i dosavadní Předseda Ústavního soudu v Česku. Bez podpisu člena Vlády se údajně neobejde ani nákup propisek na ministerstvu. To protože jeden zákon - dokonce z roku 1969 - implicitně vyjadřuje (2/1969 Sb.),že v čele ministerstva musí být člen vlády (i bez důvěry)! Právníci mladších generací nekritizují názor o permanentní vládě (bez důvěry),přestože ministerstva a další úřady mají své ředitele odborů,sekční šéfy,vedoucí úřadů,nemalý zástup náměstků i státní tajemníky. Experti nadále uvažují,jako bychom neměli účinný Služební zákon a s ním „profesionální“ státní správu. Ústavní právníci lpí na distinkci mezi jmenováním a pověřením,ač držení moci a působnost výkonné moci takto omezit nelze. Praxe oné doktríny nemá nikdy daleko k frašce,pokud poslanci interpelují členy Vlády bez důvěry !!!!
Základní zákon právního státu obsahuje článek (62-d),jenž projevenou vůli většiny v Poslanecké sněmovně na neurčitou dobu tupí. Vládu a její členy nemůže „propustit“ prezident republiky,ani Poslanecká sněmovna,i když se natom usnese 122 poslanců (3/5 většina). Na Slovensku se tak děje aspoň transparentněji (Čl.115-3): nejprve odvoláním vlády - pak vyhlášením prozatímnosti „padlé“ Vlády v Zbierce zákonov. V témže ústavním článku mají na Slovensku vyprecizovaný omezený rozsah výkonu prozatímní Vlády. U nás postačuje poslání dekretu do „Strakovky“ –- s čímž se vždy přetřásá,že Vláda bez důvěry by měla dělat jen nejnutnější kroky. Celá nauka parlamentního zřízení se hroutí,když aktuální většina musí strpět nedůvěryhodnou Vládu.
Ústavní nonsens ilustruje Německo po posledních parlamentních volbách: kancléřka (opouštějící funkci po 16letech) nenesla přídomek v demisi,ani nebyla pověřena kancléřstvím prozatímně. Ve SRN se v čele vládního úřadu setrvává do okamžiku jmenování nástupce (Čl.69-3). A obvykle ihned se vystřídá kancléř,jenž pozbyl důvěry volených zástupců lidu. V Estonsku hlava státu „propustí“ Vládu s vyslovenou nedůvěrou až s nástupem nové. V bližším Rakousku prezident republiky pověřuje výkonem funkcí prozatímně jen Vládu,která podala demisi,nikoli tu,která byla odvolána !!! A ještě ve Vídni hlava státu smí vybrat toho,kdo přechodné Vládě bude předsedat (Čl.71) ! Nejde o nějaký ústavní (polo)automat...Demokratické evropské země počítají s realitou,že nebudou mít žádnou „udržovací“ Vládu po týdny či měsíce.
Slovenskému ministerskému kabinetu v prosinci byla vyslovena nedůvěra,ale hlava státu nejmenovala jinou vládu. Prezidentka Čaputová kabinet odvolala a zároveň automaticky pověřila jeho členy výkonem funkcí. Bývá připomínáno a kritizováno,že Rusnokův kabinet vystupoval bez důvěry bezmála půl roku,ale na Slovensku vládní kabinet bez důvěry má úřadovat do (zářijových) voleb celých třičtvrtě roku. Dovolit působení vládnímu sboru po dobu 3/4 roku,aniž by panoval výjimečný či válečný stav,je vyslovením časově omezené důvěry. Prozatímní premiér Heger (na nátlak prezidentky) sice vyjednal zkrácení volebního období poslanců. Národní rada SR si na konci března pokrátila funkční období zákonem (24/2023 Zb.z.),který je jistě povahy ústavní,poněvadž doplňuje Ústavu. Čeští poslanci si v roce 2009 - po pádu Topolánkova kabinetu - (opět) zkrátili své mandáty („jednorázovým“) kvaziústavním zákonem,přičemž Ústavní soud autoritativně a správně zasáhl (Nález Pl.ÚS 27/2009). Nato Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru „úřednickému“ kabinetu jmenovaného premiéra Fischera. Jenže poslanci na Slovensku přijatým usnesením o předčasných volbách fakticky revokovali své prosincové usnesení o vyslovení nedůvěry.
Byla by snad EU méně akceschopná,kdyby do Bruselu nejezdili ministři v demisi !?? (Takový poťouchlý přídomek nosívá prozatímní ministr). Měli by snad členové přechodného (prozatímního) vládního kabinetu nízkou prestiž,kdyby se titulovaly (první) administrátor neb pověřenec !?