Statutární město v husté právní mlhovině
21. 1. 2020
Na soutoku nejprostonárodnější české řeky se svižným tokem pramenícím na rakouské straně Novohradských hor leží bývalé královské a císařské město,jež v příkrém nesouladu s Obecním zřízením (§ 130) nemá vyhlášen Statut města. Město se smí honosit přívlastkem Statutární,ale reálně nemá městské části (se samosprávou),ale je rozparcelováno v nějaké (katastrální) obvody,jak samo přiznává i ve své knižní Encyklopedii. § 4-2 Obecního zřízení totiž neříká,že městské části nemusí mít svou samosprávu vedle centra (Magistrátu),ale že se statutární města smějí členit (samozřejmě ve svých hranicích). Naproti tomu krajská metropole má zřízeno sedm “územních skupin”,které nejsou zřízeny Vyhláškou města či Statutem města,ale statutem jednoho výboru zastupitelstva !!! Vymezení Územních skupin navíc nekoresponduje s vymezením sedmi městských “obvodů” !!!!! Před posledními komunálními volbami jedno politické uskupení,jehož členem je bývalý primátor, vážně předestřelo plán "rozdělení" města na městské obvody s vlastní samosprávou. K tomu loni odvolaný Radní města vyřkl: Není situace vhodná pro to, aby se metropole dělila na více samosprávných částí. Mohlo by to nastat v okamžiku, kdy by některá z okolních obcí chtěla přiřadit nebo vstoupit do města. Pak by taková obec mohla mít své zastupitelstvo a stát se součástí města. České Budějovice nejsou rozlohou tak velké na to, aby měly více samosprávných jednotek. Navíc i obce v těsném kontaktu krajského města spíš trvají na své samostatnosti a nechtějí se stát součástí aglomerace. Tak daleko došlo právní zmatení v hlavách emeritních i současných představitelů a reprezentantů města. Voličům se slibuje samospráva městských částí,ač měla být od počátku města,nejpozději po listopadovém převratu před třiceti lety - po obnovení obecního zřízení. Dokonce bez ohledu na paragraf první (!!!!) Obecního zřízení České Budějovice,jež jsou městem krajským,netvoří ohraničený územní celek. Od roku 1990 totiž mezi Kalištěm a krajskou metropolí leží aspoň jedna obec (Dobrá Voda),což vylučuje,aby nespojité území bylo celkem !!!!!!!!!!!!!!!! Bizarnost pseudočlenění (již padesát let) spočívá i v tom,že dokumenty města vyjmenovávají lokality města pod názvy,které budějičtí neznají a neužívají (Brněnské předměstí,Linecká čtvrť,Litvínovické předměstí). A čtvrť obecně známou (Havlíčkova Kolonie) některé dokumenty zároveň zapírají !!!! Českobudějovičtí letitě stojí mimo zákony,až se to stalo zvyklostí,proto radní a zastupitelé referendum o městských částech,natož jejich podobě,nevyvolávají. Nezákonnost nevadí ani opozičním zastupitelům,poněvadž kladně hlasovali o zřízení Výboru zastupitelstva pro záležitosti dvou fakticky mimočeskobudějovických obcí (Kaliště,Třebotovice). 40 let se minimálně dvěma „vesnicím“ upírá samospráva,ale i Osadní výbor předvídaný zákonem. Radní města se sice obrátili na Ministerstvo vnitra,ale s otázkou,která jim dovoluje další generaci obcházet Obecní zřízení. Ministerstvo městu odpovědělo,že Osadní výbor nelze zřídit v části městské části. Technokratická „územní reorganizace” z roku 1970 se stala neprolomitelnou: zákony demokratického státu se jí musí podřídit. Takže absence Statutu - jinak řečeno: “Ústavy” statutárního krajského města - nikoho nepálí. Třebotovičtí a další se beztak nemohou podle současného zákona (128/2000 Sb.) odštěpit. Českobudějovičtí měli před dvaceti lety zastoupení v českém Parlamentu,ale asi se nepokusili prosadit ani přechodná ustanovení,aby městské poměry zkonsolidovaly.