„BRUSEL“ ve slepé energopolitické uličce
Ruská armáda obsadila nejmohutnější jadernou elektrárnu v Evropě,však mluvilo se o tom,komu nejvíce by ublížil únik radioaktivity s jejím poškozením. Chápou elity,že v 21.století je kromobyčejnou (válečnou) kořistí vysoce výkonná (nikoli zrovna jaderná) elektrárna ??!
O brzkém zprovoznění nového jaderného bloku ve slovenských Mochovcích se ve většině médií mlčí,ač by to mělo být na celounijní fanfáry. Maďaři,kteří míní realizovat výstavbu dalšího jaderného reaktoru,jsou bruselskými elitami atakováni (předtím Polsko,které k jádru směřuje). Nestačí „Bruselu“ tuhá (obchodní) válka se stálým členem Rady bezpečnosti OSN - s teritoriálně největším státem světa,o čemž se učí již děti školou povinné. Navíc sousedící s nejlidnatějším státem světa,jenž soupeří se „Západem“ o velmocenské výsluní. „Brusel“ nereflektuje geopolitické danosti. Česko vstoupilo do spolku (v roce 2004),jehož”centrála” sabotuje jadernou energetiku,což Rusko postřehlo jenom s četby novin.
Německo (s Rakouskem) během posledních deseti let zpustošilo relativní energetickou soběstačnost (= bezpečnost) EU,přesto není nijak sankcionováno. Představitelé atomofobních zemí jsou přizváni všude,ač by jim neměla být podávána ani ruka,nelze-li je vyloučit z evropského „hospodářského“ společenství. Samo Česko připustilo,aby německý Kancléř pronášel vizi „nové Evropy“ na půdě pražské (svobodné) univerzity. V červenci „ratifikovaný“ souhlas Evropského parlamentu s rozšířením taxonomie o plyn a jádro nebyl vítězstvím realisticky smýšlejících energetiků a politiků,ani hvězdným úspěchem české diplomacie v Bruselu,nýbrž dalším krůčkem atomofobních evropských zemí k vytlačení jaderné energetiky z EU. Sloučení otázky plynu a jádra bylo „germánskou“ lstí zemí,jež mají nejsilnější zastoupení v nevlivnější frakci Evropského parlamentu. Odmítnutí velmi drahého (paro)plynu by nevytěsnilo neodbytnou panevropskou otázku,zda si Německo smí dovolit vypínat (nerestartovat) jaderné elektrárny,aniž by nebylo ignorováno na vrcholných unijních setkáních. SRN smí pokračovat v nepřátelské energetické politice,je-li její občanka stále prezidentkou Evropské komise.
Dvakrát USA spasily (západní) Evropu vyloděním svých armád. Stěží mocnost za rozlehlým oceánem bude zásobovat Evropu (levnými) energiemi. Holý nedostatek (cenově dostupných) energií Evropa nepřeklene spěšně (obdobně jako třebas u čipů). EU se stala nejen obranným,ale i energetickým „příživníkem“. A Česko se natom podílí: Ministr Síkela překvapil nápadem dovážet elektřinu z Ukrajiny. Až na fetišizaci paroplynu se energetická produkce v EU stala druhořadou...Anebo opravdu elity EU počítali s tím,že se nedostatková elektřina -,ale i třeba žádoucí vodík - získají z(e zchudlé) Ukrajiny za „pakatel“ ? Žel „Putin“ odhadl unijní neprozíravý kalkul. Bruselské elity zklamali (již před letošním 24.únorem)...
Green Deal nejsou opatřeními na 10-15 let,nýbrž nejméně tři desetiletí. Již v knížce z roku 2012 (Prohlédni si tu zemi) Václav Cílek přemítá o celospolečenském rozměru energetiky,ale i o pomalosti energetického přechodu: Bez fosilních paliv by cesta k demokracii byla delší. Také se to dá říct tak,že bez fosilních paliv může být cesta od demokracie kratší...Většina energetických technologií se na rozdíl od spotřební elektroniky zlepšuje jen pomalu a za ceny odpovídající násobkům původních cen...úkol,který vyžaduje obrovské investice,jednotnou energetickou politiku a 30-40 let času...Nutně potřebujeme svět bez fosilních paliv,avšak přechod na obnovitelné zdroje nebude záležitost na roky,ale na desetiletí. Až k hladomoru bruselské elity budou vzývat ultraliberální unijní trh. Nebude zřízena evropská agentura,která by stanovovala ceny - snižovala nebo omezovala výrobu - po vzoru poválečného Evropského společenství uhli a oceli (ESUO) !!!
Nakonec válečné daňové odvody dopadnou na jaderné zdroje energií,ač jsou investičně,technologicky i personálně nejcitlivější. Bez dostatku energií,včetně tepla,mínění voličů může být tobogánem k neliberální demokracii. (Volby do Evropského parlamentu se blíží...)