POHOŘÍ ČERNOTA

Česko,které bravurně provozuje dva atomové provozy,se dříve vzdalo kooperace v jaderné energetice s Ruskem,ale i Čínou,aniž by ji úzce rozvíjelo s bližší "atomovou" Francií (možná Švédskem). I Česko v 80.-90.letech promeškalo příležitost být uznávaným výrobcem jaderných reaktorů,ale i zvládat přepracovávání jaderného paliva (v Bystřici pod Pernštejnem). V březnu proběhlé Česko-Francouzské jaderné fórum se nejen konalo až letos,ale hlavně nevyústilo v mezivládní „atomovou“ dohodu.

Nakonec digitalizace stavebního řízení ukázala obskurnost zavedeného přezkumu státních zakázek Antimonopolním úřadem,ale i českými soudy. Napadení skončeného tendru pro Dukovany je poslední ozvěnou ultraliberální legislativy. Obchodně zdatnější sousedé Poláci nevypisují bizarní jaderné tendry - a jejich soudci mají pevné lhůty k přezkumu. Jenže český Parlament přihlíží frašce: jakoby šlo o koupi tužek neb limuzín. Vůbec je s podivem,že mamutí státní investice neschvaluje Parlament,natož ústavní většinou. Poslanecká sněmovna klidně schválí státní rozpočet,jehož parametry nebudou odrážet očekávatelné výdaje do Dukovan,ale nezmenšené výdaje do silničního betonu ano.

Za frašku lze mít i to,že ministr „Energetiky“ Síkela byl nominován do „Bruselu“ v době,kdy není sjednána žádná výstavba v Dukovanech. Nu šéf MPO se měl poroučet z funkce,ne-li celý ministerský kabinet,když pronesl,že vítěz tendru nám postaví reaktory levněji,objednáme-li si jich více. I veřejnoprávní rozhlas před vyhlášením „vítěze“ tendru položil představiteli korejské KHNP čecháčkovsky návodnou otázku (pořad Peníze a vliv 7.května): zda 3+1 reaktory budou levnější než jeden.

„Portfolium“ energetiky v EU nemohlo být svěřeno bankéři Síkelovi,není-li (aspoň vlažný) atomofob. Spolu s Generálním ředitelem průmyslového kolosu EDF namíchl evropské atomofoby - slovy,že jaderná energie bude v nadcházejících letech stěžejní součástí započatého úsilí o dekarbonizaci Evropy. Nosná myšlenka šéfa východoasijského kolosu KHNP,že (parafrázuje se) jaderná energetika je nezbytná lidstvu na jeho planetě,je-li příroda bezmezně krutá a nerozdává-li dostupnější stálou energii,debatu o atomu v EU nerozvířila. Atomofobové,kteří jadernou energetiku nezvrhly eko-eschatologickou mystikou,pějí mezi sebou oslavné hymny,osvědčilo-li se jim v boji s (mírovým) atomem osvojení si strohé finanční aritmetiky. Postačuje neúnavně brojit proti zachování (výrazného podílu) atomu v energetickém mixu jeho nesmírnou investiční náročností,aby se dro(netme)lilo veřejné mínění o jádru nejen v Česku. Nejnověji atomofobové mají vykalkulováno,že o samotný uran se bude velmocensky zápolit,tudíž ani modulární reaktory nebudou levnější na planetě Zemi.

Fraška s „tendrem století“ se v důsledku bigotní legislativy přehrává v samotném atomofobním „Bruselu“,má-li přezkoumávat spor státní korporace s jinou (polo)státní korporací. Paříž s Prahou beztak málo slibnou budoucnost evropského jádra v 21.století vydaly všanc právě atomofobnímu bratrstvu. Zasahování Evropské komise do financování energetiky („notifikace“ atd.) atom ze scestí nevyvede. Evropská unie stěží zakoupí podíl v EDF,aby se vyráběly standardizované reaktory pro celou Evropu. Jaderná energetika v Česku se octla v naprosto slepé uličce,lze se domnívat. Česko nemá kapitál ani na jediný teplovodní reaktor,pokud se „projídají“ tučné dividendy (a daňové odvody) z ČEZu. Peníze z Modernizačního fondu se promrhávají do tepelných čerpadel a dalších technologií (ještě pro nechudobné obyvatele),ač nefungují bez elektřiny. Českomoravští magnáti neprojevují zájem o kapitálový vstup do „nového“ ČEZu,natož o spolufinancování výstavby v Dukovanech. Statisícům milionářů a malým střadatelům je podíl na investici odpírán,pakliže Komanditní společnost (i Veřejná obchodní společnost) je v Česku téměř tabu,však neprůhledné akciovky a holdingy bují jako rakovina,čehož nepřátelské Rusko chytře využívá po desetiletí. „Odpískání“ atomu v Česku je nevyhnutelné,neproběhlo-li referendum o jádru (v EU),nebyla-li vydělena faktická jaderná divize z ČEZu,ani nebyly vypsány dluhopisy na výstavbu (větších) atomových reaktorů.

Projekt KHNP uspěl,poněvadž stojí na příslibu jeho (ko)financování ze státních jihokorejských fondů. Přesto vyzní doztracena,zaujímají-li političtí činitelé v Česku pozici,že nejenže možno získat 3+1 „se slevou“,ale i možno vnutit staviteli reaktorů smluvní závazek masivního profitu českého průmyslu z výstavby (rozhlasový pořad Peníze a vliv 17.září). My si elektrárny „dostavíme“ samy - postrádáme vlastně jen licenci k reaktorům...

Ovšem - spojenectví s Francouzskou republikou je historicky poznamenáno negativně. Westinghouse se měl stát dodavatelem reaktorů v Česku - a již před 10lety. I mělo se pokračovat v přerušené výstavbě v Temelíně,pakliže nevysychávající řeka Vltava zaručuje neproblémové chlazení jaderných reaktorů tam. Korejci nepochybně prokazují,že jsou merkantilisticky zdatnými průmyslníky a finančníky,ale v případě vypuknutí války o Taiwan se budou mobilizovat průmyslové zdroje do ní,takže nemalé bezpečnostní riziko mělo vést k vyřazení KHNP z tendru. Nemluvě o tom,že Jihokorejci nemají mírovou úmluvu se Severokorejci - jsou pod ochranným deštníkem USA jako EU (nepočítaje Francii s jejími odstrašujícími jadernými zbraněmi).

Po (neprozřetelném) uzavření uhelných elektráren spasí Česko energeticky jaderná „flotila“ (licence Westinghouse) v Polsku (,nikoliv jaderná zařízení v pustošené Ukrajině).