OZE nejsou imateriální ani bezmisní
„Sázka“ atomofobních zemí na zemní plyn byla strategicky šílená. Absolutní příklon k OZE - s cílem klimatická neutrality v roce 2050 - je rovněž šílenou politikou. Státy EU se za povzbuzovaného klimatu úzkosti podrobují patafyzickému experimentu. Dosavadní náklady na dekarbonizaci - na všechny dotace do OZE - jsou již tak astronomické,že by Evropská unie a její státy dokázaly spustit a provozovat výkonnější jaderné „elektrárny“. Eurokrati a vyznavači takzvaných OZE (hlavně solární a větrná energie) odmítají přiznat,že (každý) centralizovaný zdroj energií je materiálově (a i obslužně) méně náročný (úspory z rozsahu),než nespočet větrných elektráren,elektrolyzérů či bioplynových stanic. Vědec Vaclav Smil vyvrací - v publikaci Jak svět doopravdy funguje - samu „mantru“ zelených (zázračných) řešení (strana 136): s tím,jak rozvíjíme metody přeměny energie z obnovitelných zdrojů,budeme potřebovat dokonce ještě větší množství starých materiálů,ale také bezprecedentní množství materiálů,které byly dříve potřeba jen v malých objemech. OZE jsou komplexně úsporné a bezemisní toliko zdánlivě. Krátko(středně)době OZE jsou „špinavé“ jako ostatní lidské činnosti,nutné k přežití v nehostinném vesmíru.
OZE mají být doplňkem makroenergetiky,lze mít zato. Krátkodobě ani dlouhodobě OZE nejsou a nebudou lev(dostup)nější - než jiné energetické zdroje. To ukazuje nynější zvyšování cen ne-“silové“ elektřiny - a s tím plíživá destrukce průmyslu nezbytného pro blahobyt. Vychází také najevo,že distribuce OZE vyžaduje astronomické náklady do nového přenosového vedení elektřiny. Eurokrati a „zelený byznys“ nás obelhávají nejen o brzké dosažitelnosti náhrady fosilních zdrojů energie OZE,ale i o finančních nákladech na dekarbonizaci,což střízlivě analyzoval i B.Lomborg - v knize pod názvem Falešný poplach,včetně převzaté prognózy (z roku 2019) o rapidním (4násobném) nárůstu velkoobchodních cen elektřiny v EU. V českém „rybníčku“ publikoval přesvědčivé odhady nákladů na energetický (a teplárenský) přechod D.Višňovský (text z října 2022: Dosažení klimatické neutrality. Před čím ČR stojí? A máme vůbec volbu ?): ...budeme potřebovat postavit do roku 2050 něco jako 17-20 Temelínů současné velikosti...něco jako jeden Temelín ČR vyjde v nejlepším případě na 600 mld. současných Kč...tedy...budeme potřebovat investovat do přebudování energetiky 10,2-12 bilionů Kč...nejméně 360-430 miliard ročně...toto je nejlevnější řešení,protože OZE + bateriové a vodíkové technologie vyjdou ještě mnohem dráže. Atomofobům se sice zdařilo očernit jadernou energii a odlákat investory do ní,avšak propaganda se jim jako bumerang vrací. Drahé půjčky brzdí globální rozvoj obnovitelných zdrojů energie: se lze dočíst na webu. Vyznavači OZE však spoléhají na finanční zázrak i u prekérního problému skladování či „ortodoxně“ zelené přeměny vody na vodík.
Stát na pomoc energeticky náročným firmám příští rok promrhá z deficitního českého rozpočtu 3,5miliardy korun. Česko nemá peníze na jediný atomový reaktor - a dividendy i mimořádné zisky z ČEZu „projídáme“. Peníze z Fondu obnovy (na dluh EU) nesměřují primárně do energetiky - a výnosy z povolenek rovněž ne (mimojiné mají zhodnotit nemovitosti k bydlení,aby byly ještě dražší). Za několik let jistě vyschne i penězovod do OZE. Atomová energetika se s OZE octnou na stejné čáře ustrnulé přechodnosti. Elektřina v EU bude na příděl…