Započne stíhání poplašné zprávy o nebezpečnosti jaderného odpadu ?!
Před 24lety vyšla obrazově-naučná publikace - s názvem: Velká kniha o energii. Cituje se pasáž o jaderném „odpadu“:
Žádná lidská činnost se neobejde bez odpadů. Ani sama příroda není bezodpadová. Na rozdíl od jiných průmyslových nebo chemických odpadů,které jsou jedovaté či jinak nebezpečné na věky,radioaktivní odpady (5 kategorií) svou nebezpečnost postupně ztrácejí,neboť radionuklidy se s poločasem rozpadu přeměňují na neaktivní prvky. I lidské tělo obsahuje určité množství radioaktivních prvků. Institucionálního jaderného odpadu (nemocnice ad.) se ročně v ČR zpracuje 60-100 metrů krychlových. Vyhořelé palivo z jaderných reaktorů méně než 1% objemu všech jaderných odpadů,avšak s 90% veškeré radioaktivity. Jeden reaktor s výkonem kol 1000 MW produkuje ročně kol 30tun vyhořelého paliva. Jenže má vysokou hustotu,proto jeho objem je jen 1,5 metrů krychlových. Palivo vyňaté z reaktoru obsahuje stále ještě 95% nespotřebovaného uranu. Tudíž vyhořelé palivo - odpad z elektrárny je možné uskladnit v poměrně malém prostoru. A především odpady se nešíří volně do životního prostředí od samého počátku - radioaktivní materiál je uchováván uvnitř palivových článků,ve kterých vznikl.
Přesto atomofobové straší jadernou (=atomovou) energetikou (JEng):
Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví nadále zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady. Ty tak pravděpodobně zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let. Hledání místa pro vybudování hlubinného úložiště v České republice se potýká s nesouhlasem dotčených obcí,které se oprávněně obávají zásadních dopadů na životy svých obyvatel včetně významného rizika pro podzemní vody. V neposlední řadě stojí trvalá hrozba havárie s dramatickými následky pro životní prostředí, biologickou rozmanitost i lidské životy. JEng je také spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro výrobu zbraní hromadného ničení v rámci civilních jaderných programů.
Hlavně poplašnými zprávami o nebezpečnosti přísně separovaných palivových zbytků jaderných reaktorů atomofobové nahlodávají neúnavně a beztrestně veřejné mínění o JEng. Včetně neúspěšného kandidáta české Strany zelených v mnoha nelokálních volbách: Edvarda Sequense (z Borovan v českobudějovickém okrese). Naposledy ve stereotypně hysterickém textu - pod názvem: Jaderný greenwashing nakonec zvítězil.
Jde o trestuhodné poplašné zprávy (§ 357 Trestního zákoníku),poněvadž odporují konsensu odborníků,ale i zdravému rozumu. Člověk žije v područí krutých přírodních živlů. Lidé zachází s nástroji a prostředky každodenně mnohem nebezpečnějšími - než (vyhořelé) jaderné palivové články. Podle atomofobů bychom nemohly létat (stratosférou),jezdit auty i kolmo (nebezpečný prach z otěru pneumatik),ani vyrábět (ostré dlouhé) nože,jsou-li hrozbami pro bytosti na Zemi a prostředí jejich planety. Patrně atomofobové vědí,že jejich hysterii je nakloněna byrokracie v Evropské komisi. Sice „Brusel“ nevystavil mírové JEng “červenou“,však vynucuje si,aby každý stát s JEng budoval vlastní hlubinné uložiště. Atomofobové v „Bruselu“ vykalkulovaly,že se „jaderný klub“ nerozšíří,pakliže uložiště jsou náklady v řádu desítek miliard - jenom do projektu a výstavby (další do „úplatků“ voličům,aby byli svolní k umístění). Pod pláštíkem usilování o dokonalou bezpečnost takzvaného palivového cyklu atomofobové a „Brusel“ obstruují JEng v Evropě. Atomofobní patafyzický „greenwashing“ vítězí jako kdysi římskokatolická protireformace...
Žel - k obstrukci jaderné energetiky příspívají tytíž experti,kteří se o její rozvoj zasazují. O uložišti jaderného „odpadu“ se lze dočíst v před sedmi lety vydané publikaci ČESKÁ ENERGETIKA NA KŘIŽOVATCE (z roku 2018) neblahé úsudky: Objem vzniklého jaderného odpadu je relativně velmi malý...stačí jedno hlubinné úložiště...Důležitým úkolem pro akceptaci jaderné energetiky je demonstrace,že dokážeme vybudovat podzemní konečné úložiště jaderného odpadu...Experti se chytli do pasti nastražené atomofoby,míní-li jejich hysterii vyjít vstříc uložištěm. „Brusel“,který nehodlá investovat do atomové energetiky,nejspíše do zbytečných hlubinných uložišť neinvestuje také. Přestože,je-li žádoucí „odpad“ ukládat do zemských hlubin,pak evropsky kooperativně. Jedno jedinné hlubinné uložiště je pro malou evropskou zemi finančně neúnosné.
Dokonce učenci přitakávají hysterii atomofobů,šíří-li poplašnou zprávu o palivových zbytcích jaderných reaktorů. Například Michio Kaku v knize Fyzika budoucnosti (z roku 2011 - vydaná česky v roce 2022) straší veřejnost právě jaderným štěpným „odpadem“ (strana 203): obrovské množství jaderného odpadu,který zůstane radioaktivní po tisíce až desítky miliónů let ! Taktéž v knize (z roku 2018) Budoucnost lidstva - akorát zveličuje o několik řádů méně (strana 331): po milióny let !!
Nejnověji se hysterická demagogie atomofobů octla v knize Pavla Kosatíka (z roku 2024) - Česká inteligence současnosti (strany 291-292):
Když se ve vládě začátkem devadesátých let řešila dostavba/nedostavba Temelína,[Ivan] Dejmal byl jednoznačně proti. Svůj postoj neprosadil - ani v té vládě,ani na veřejnosti -,přesto má smysl přemýšlet o jeho argumentaci ještě dnes. Jeho nejsilnějším protiargumentem byla hlubinná,dalo by se říci filozofická nemožnost zodpovědně naložit s jaderným odpadem. Jde o problém,který se vymaká celé dosavadní lidské zkušenosti. Naše civilizace trvá zhruba deset tisíc let. Než se však míra radioaktivity jaderného odpadu vrátí na původní úroveň přírodního uranu...uplyne doba skoro desetkrát delší. Nelze označovat za bezpečné něco,co v čase mnohonásobně přesahuje dosavadní zkušenost lidstva se sebou samým. Není žádný důvod očekávat,že lidstvo bude po tak dlouhou dobu schopné uchovávat jaderný odpad úplně bez rizik. Lze snad brát vážně ujištění obhájců jaderné energetiky,že v přírodě existují místa se zaručenou geologickou stabilitou po dobu příštích sto tisíc,dvou set tisíc let ? Nebo místa,kde je na tak dlouhou dobu vyloučena kontaminace spodních vod ? JEng byla a je podle Dejmala katastrofou se zaručeným odkladem; nevíme jenom,jak dlouhým.
Uznávaný spisovatel si mohl a měl uchovat kritičtější odstup od smýšlení někdejšího Ministra životního prostředí,i pakliže jaderná energetika nebyla prohlášena za obecně nepřijatelnou v Česku i EU. Civilizační neb ekosystémovou katastrofou není jaderná (=atomová) energetika,nýbrž její bojkot,jak varuje věhlasný vědec James Lovelock v knížce Novacén (z roku 2019). Samy hlubiny planety Země jsou vysoce radioaktivní: na Zemi není života jenom díky Slunci. (Ne)vědomě čerstvý držitel státního vyznamenání oživuje pavědeckou iluzi,že pozemské technologie musí být zcela bezrizikové,ač samotné lidské žití v pustém vesmíru je hazardem. Červíčka pochybností o vysoké bezpečnosti JEng zasévá osoba,která není přírodovědcem,natož atomovým fyzikem,nýbrž je svým vzděláním právník,tedy by měla vědět o stíhatelnosti poplašné zprávy. A esejistický medailónek I.Dejmala v knize Pavla Kosatíka měl masový dopad již dříve,neboť jde o přetisk novinových textů. Atomofobové si mnou ruce,možno-li obstruovat JEng,aniž by bylo potřeba vyhlašovat (celostátní) referendum i o samotném hlubinném uložišti...