ČEZ neměl a nemá být akciovkou
V loňském červnu vyšla zpráva ČTK: Energetická Skupina ČEZ se stane stoprocentním vlastníkem české firmy působící v jaderné energetice Škoda JS...Před několika lety se Škoda JS stala součástí ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Kvůli tomu se společnost v současné době ocitla v ohrožení sankcí, což má potenciální dopad i na zajištění stávajících klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZ...Škoda JS je původní českou společností s tuzemskými zaměstnanci, se kterou ČEZ dlouhodobě spolupracuje, zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren. ČEZ transakci realizuje ve spolupráci s WOOD & Company, která bude držitelem akcií do schválení obchodu antimonopolními úřady. Tento postup zajistí, že společnost Škoda JS již nebude ohrožena sankcemi bezprostředně po podpisu smlouvy...Škoda JS vyrobila a dodala 21 kompletních jaderných reaktorů typu VVER 440 a tři reaktory typu VVER 1000. Od devadesátých let se zaměřila také na západní trhy a technologie....Společnost dosahuje ročních tržeb kolem 3,5 až čtyř miliard korun...Zaměstnává přes 1000 vysoce kvalifikovaných odborníků...Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procenta více...Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Není vedlejší na zprávě to,že kvaziprivátní korporace směle obchází protiruské sankce. Je tristní,že mamutí polostátní korporace se prezentuje jiným výrazem než vyjadřuje (mnohokrát novelizovaný) Zákon o obchodních korporacích (ZOK): Skupina místo Koncern (§ 79-1). Podstatné je,že konglomerát - hlavně „dceřiných“ akciovek - ČEZ má ještě více zbytnět. Dávno ČEZ patří k těm polysubjektům (trastům) - s velmi rozvětvenou a dosti neprůhlednou strukturou. Nějakých sedm let tu je i korporace: Elektrárna Dukovany (II). Jde o jednu z divizí ČEZu,ale formálně je další kvaziakciovkou. Stát dříve část jaderné elektrárny Dukovany převedl jenom „napapíře“ do majetku oné kvaziakciovky (později zase vrátil ČEZu). Organizační struktura energetického kolosu je uboze chaotická...
Až za Fialovy koaliční vlády se připravuje reorganizace ČEZu,ale nelze nemít zato,že čeští politici a právníci zakopávají o jimi nastrojené pasti. Stát má v ČEZu podkopanou pozici a manévrovací prostor,bez ohledu na velikost balíku akcií,když mu zákon zakazuje založit jinou obchodní korporaci než Akciovou společnost. Cituje se § 28-30 Zákona o majetku ČR: Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti...Za stát funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo...Práva akcionáře v založené akciové společnosti za stát vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom...podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává...písemné zprávy...ČEZ se nikdy neměl stát akciovkou,poněvadž § 244 Zákona o obchodních korporacích (ZOK) stát uvrhl do strategické pasti : Společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. K právním jednáním,jejichž účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných akcionářů,se nepřihlíží...Akciovky nejsou vhodnou organizační formou pro veřejně prospěšné (národní) podniky. V debatě o transformaci ČEZu se setrvale pomíjí,že Zákon ZOK definuje také Veřejnou obchodní společnost a KOMANDITNÍ SPOLEČNOST. ČEZ měl být založen coby KOMANDITNÍ SPOLEČNOST (§ 118 a následující ZOK): korporace,v níž komanditista ručí za její dluhy omezeně a (alespoň jeden) komplementář neomezeně. Stát by byl (jediným) komplementářem,protože entita stát je suprapřirozeným ručitelem („zajišťovnou“). KOMANDITNÍ SPOLEČNOST není novotou z roku 2012 (Zákon 90/2012 Sb. ): dikce původního (prvního) Obchodního zákoníku byla podobná (§ 93 a násl).
Debata o reorganizaci ČEZu vázne,i protože se stereotypně ztotožňují obchodní korporace se soukromými firmami (státy také podnikají a profitují). Zadrhává-li prosperita společnosti bez maximální koncentrace výrobních statků,pak je KOMANDITNÍ SPOLEČNOST adekvátním organizačním rámcem i pro Koncern ČEZ („Skupinu“). Narozdíl od akciovky však hlasují komplementáři a komanditisté na Valné hromadě zvlášť (druzí jenom nesekundují). A především by se (hrubý) zisk ČEZu dělil napůl mezi korporaci a komplementáře (§ 126). Část zdaněného zisku společnosti se samozřejmě rozděluje i komanditistům. Komanditisté,kterým záleží často jen na kapitálovém výnosu z drženého podílu,mají nárok na dividendu,ale není shodná s tou pro komplementáře. Stát by nemíval příjem z ČEZu zdaňovaný - a i neměl zapotřebí zisk ČEZu zdaňovat mimořádně.
Minoritní akcionáře ČEZu lze jen vytěsnit,ale nikoli bez tučného „odškodnění“ (§ 375 a násl. ZOK),což je ta fiskálně nejzrádnější legislativní past,se v přítomnosti dovídáme. Novináři - spolu s nejznámějším nemajoritním akcionářem ČEZu (Michal Šnobr) - zatracují vládními činiteli načrtávané klopotné štěpení ČEZu. Pokud ČE(Z)sko podesetiletí „projídá“ tučné dividendy ČEZu a sebemenší jejich část nevkládá do nějakého fondu energetické infrastruktury,tak k zákonem předvídanému vytěsnění stěží dojde. Místo změny Zákona o státním majetku právnické bratrstvo,které stojí za platnými vágními i bojkotovanými českými zákony,podstrkuje parametrickou novelku Zákona o přeměnách „obchodních společností a družstev“ (= korporací). I když se uskuteční rozdělení oligopolního molochu ČEZ (§ 25a-1 Energetického zákona: Provozovatel distribuční soustavy,je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele,musí být...z hlediska své právní formy,organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.),tak stát nenabyde kardinální vliv na energetické výrobny a distributory na svém území,ale „zabije slepici snášející zlatá vejce“ (ČEZ). Státu možná zůstanou v „portfoliu“ firmy dělající obrat s nízkou přidanou hodnotou.
Akciovky - ať už státní či komunální - jsou právnickým fetišem,o čemž vypovídá to,že i státní podniky (například Česká pošta) mají šablonovité uspořádání akciovek.