Fetišizace NÁRODNÍch PARKů v Česku
Přírodní park NOVOHRADSKÉ HORY nebyl změněn v Chráněnou krajinou oblast (CHKO),ač jde o cennou krajinu,jež není postižena nadměrnou (tranzitní) dopravou. NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA (NPŠ) - protnutý minimálně jednou „dálnicí“ (přes Strážný) !!! donedávna mezigenerační zápasiště o pojetí přírodního lesa - adekvátního zmenšení nedošel. CHKO JESENÍKY se v NÁRODNÍ PARK (NP) po devastující kůrovcové megakalamitě asi nepromění...Uzákonit NP KŘIVOKLÁTSKO ministerští úředníci mají za schůdné i naléhavé: vlastně by se jen část CHKO přenálepkovala v NP. CHKO se stále fakticky zatlačují kamsi do veřejného podvědomí a zároveň se NP bigotními (enviromentálními) právníky přeceňují. Většina veřejnosti vůbec nerozlišuje mezi mnoha (právními) kategoriemi zvláště chráněných území. Sama ŠUMAVA je NP,ale také svou větší rozlohou CHKO s přírodními rezervacemi (památkami). A především ŠUMAVA byla v roce 1990 vyhlášena BIOSFÉRICKOU REZERVACÍ !!!! NPŠ byl zřízen později (1991)...Nu a BIOSFÉRICKÁ REZERVACE KŘIVOKLÁTSKO byla vyhlášena o 13let dříve (1977) !!!
Potenciální NP KŘIVOKLÁTSKO se v přítomnosti „protlačuje“ přes (dvě) hejtmanství. Ve Středočeském Kraji se kompromitující role ujali zezelenalí Piráti,i poněvadž post Radní pro životní prostředí se dostal do jejich „portfolia“ !!! Radní Skopalíková se během roku ve funkci bezvadně naučila prázdné fráze: O celé problematice na krajské úrovni uvažujeme v celé její šíři, projednáváme všechna pro a proti a snažíme se propojit všechny oblasti života, kterých by se vyhlášení části Křivoklátska národním parkem dotklo. Chápeme, že některé obce jsou proti záměru,ale věříme, že když získají komplexní informace, dospějeme společně k dohodě. Jenže Vláda i dotčené Kraje sice dávají najevo vyslyšet názor lidu,ale nikoli v průhledné (celonárodní) anketě - nazývané referendum. Ministerští byrokrati spoléhají nato,že vyhlášení zhruba šestiny území stávající CHKO Národním parkem akceptovali krajští zastupitelé už loni. Obce vklíněné do nynější CHKO Křivoklátsko(= BIOSFÉRICKÉ REZERVACE KŘIVOKLÁTSKO) vznáší realistické námitky: v oblasti přece není turistické zázemí,včetně silnic a parkovišť. V realizaci projektu se přesto vrchnostensky pokračuje: prý se postrádaná infrastruktura postaví z dotací...a ostatní potřeby asi obstarají vývojáři apkami. V době energetické,ekonomické i pandemické krize pražští byrokrati (Středočeský Kraj je vlastně Praha též) budují „Potěmkinovu vesnici“. Pražákům asi nestačí Stromovka,Krkonoše i ŠUMAVA,tak si impérium vyžití rozšiřují (v plánu mají také NP Soutok).
Při zřizování NP se postupuje vrchnostensky a inženýrsky. Nemůže obstát zdůvodnění Ministerstva životního prostředí (MŽP),že podle stávajícího návrhu by se NP mělo stát pouze 16 % nejcennější části stávající BIOSFÉRICKÉ REZERVACE KŘIVOKLÁTSKO. Kdyby tomu tak bylo,pak by na takové ploše postačovalo vyhlásit (Národní) přírodní rezervaci - správněji - pečovat o Jádrovou zónu BIOSFÉRICKÉ REZERVACE KŘIVOKLÁTSKO. Liché je i zdůvodnění MŽP: samotné vyhlášení národního parku pak neznamená omezení pohybu veřejnosti, případné usměrnění pohybu návštěvníků se řeší klidovými územími,které se však vyhlašují v dohodě se samosprávami a Radou národního parku... MŽP toliko prozrazuje,že jde o směšný záměr technicitně překlopit CHKO v NP. A s tím nadále popírat existenci BIOSFÉRICKÉ REZERVACE KŘIVOKLÁTSKO - jež má větší rozlohu než ta ležící v Krkonoších. Tak dlouho se bude mluvit a psát o NP KŘIVOKLÁTSKO,až se propaganda NP stane realitou.
Veřejnost je sofisticky matena,i protože český Zákon o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) - přijatý v únoru 1992 (114/1992 Sb.) - pojem BIOSFÉRICKÁ REZERVACE ignoruje !!!! Zákon ZOPK není jediným paskvilem - je jím i úzce související Lesní zákon,pokud vágně (ne)vymezuje (§ 7+8) Lesy ochranné a Lesy zvláštního určení. Zdravý rozum musí mít zato,že lesy NP a BIOSFÉRICKÉ REZERVACE budou řazeny do lesů „ochranných“. Právě v BIOSFÉRICKÉ REZERVACI KŘIVOKLÁTSKO jsou prudké svahy,strže,tedy stromová (i křovinná) vegetace se nachází na mimořádně nepříznivých stanovištích. Světově uznaná velkoplošná území (UNESCO) zamlčují i česká veřejnoprávní média. O městských památkových rezervacích se nemlčí,ale o přírodních rezervacích UNESCO ano. Snad i ochránci přírody a ekologové ignorují BIOSFÉRICKÉ REZERVACE: pro ně je IUCN („Nadnárodní svaz pro konzervaci přírodních území“) více než Světová síť BIOSFÉRICKÝCH REZERVACÍ . Legislativní chaos v Česku je tristně dovršen tím,že Národní parky nemají žádnou právní formu v právním státě. To je nejspíše světové unikum. NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO se prezentuje coby obecně prospěšná společnost,ale taková právní forma byla zrušena...
Nelze nemít zato,že NÁRODNÍ PARKy - mají-li opodstatnění vzhledem k povaze BIOSFÉRICKÝCH REZERVACÍ - by měly být schvalovány referendem,nikoli dekretovány shora,avšak v Česku je slovo referendum skoro tabu. (V přítomnosti se referendum v médiích zaměňuje za výraz hlasování (o vládě) - a synonymum plebiscit se tabuizuje rovněž.) Neměli by hlasovat v referendu jen obyvatelé obcí uvnitř potenciálního NP,ale celorepublikově,protože NP je nad(státní)regionální přírodní galerií.