Houfy náměstků velí ministerské radě přes novelu zákona
Planetárně malý stát jako Česko by si měl vystačit s jedním prezidentem a premiérem. Místo nevoleného viceprezidenta na "Hradě" panuje "Kancléř" (navíc prý nepodléhající Služebnímu zákonu !!),což ukazuje institucionální propast mezi blízkými zeměmi EU,když nejméně ve dvou Kancléř je předsedou (spolkové,resp.centrální) vlády,nikoli (nepolitickým) vedoucím organizační složky státu (Kanceláře). Česko se před skoro 30lety navrátilo do (západní) Evropy,ale jeho instituce,včetně soudní soustavy,jsou natolik přebujelé,že státní správa je nevýkonná a i nemálo vzpurná. Nu ministr musí omlouvat aparát ministerstva,že neplní zadané úkoly včas,ba ještě státním úředníkům za zvýšenou aktivitu vyplácí (vysoké) odměny. Služební zákon kondici státní správy nevylepšil,ale zákon sám je neblahým projevem direktivy kopírovat do českého prostředí západní normy a instituce,natož velkých (imperiálních) zemí.
Služební zákon "starý" (218/2002 Sb.) - pod nímž je podepsaný Václav Havel,stávající Předseda Ústavního soudu i pozdější druhá hlava novodobého státu - byl 12let sabotován zákonodárnou i výkonnou mocí,a to za pomocí kličky nastavování jeho účinnosti,aby nakonec byl zrušen s přijetím nového. Služební zákon (SSZ) - účinný za Sobotkovy vlády od ledna 2015 (234/2014 Sb.) - byl jako nespočet jiných zákonů již mnohokrát novelizován. Stejně jako obdobné kardinální zákony byl napaden před Ústavním soudem (vládní návrh zákona byl cele přetaven „komplexním pozměňovacím návrhem“ !!) - i kvůli takzvaným politickým náměstkům - prezidentem republiky v roce 2014. Ústavní soud (ÚS ČR) shledal Služební zákon v jedné části špatný (svědčí o nezvládnuté legislativní technice,která vede k rozporu v zákoně),ale námitky hlavy státu zamítl (bod 181. Nálezu Pl.ÚS 21/14). Za nynější vlády profesora Fialy byla prosazena další novela zákona (384/2022 Sb.),jíž oficiálně inicioval například poslanecký matador Marek Benda či dablmagistr Jakub Michálek (Sněmovní tisk 215). A opět táž hlava státu přijatou novelu v listopadu vetovala kvůli politickým náměstkům (§ 173 SSZ - zrušený zákon § 190): Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku. Jde o úpravu, která do žádného zákona, natož do zákona o státní službě, nepatří. Kromě této zásadní výhrady...považuji za důvod pro uplatnění veta, vyvolává předložená novela zákona o státní službě pochybnost, nakolik je v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace výkonu státní správy i v dalších směrech, když umožňuje na jedné straně zvýšit počet tzv. politických náměstků a na druhé straně dosavadní tzv. odborné náměstky (náměstek pro řízení sekce) přeřazuje do funkce vrchní ředitel sekce.
V malém státě,v němž panuje sektorismus,ba ministerští úředníci jménem státu (možná bez vědomí ministra) podávají ústavní stížnosti (naposledy IV.ÚS 3076/2020),nutno tleskat tomu,že měly být "zrušeni" takzvaní odborní náměstci (náměstek pro řízení sekce),poněvadž beztak hypertrofie náměstků ministrů tu byla již doočíbijící před rokem 2014. Náměstkovské posty se zcela odpoutaly od osoby jmenovaného ministra: šlo spíše o pozici lépe placeného šéfa ministerského útvaru. Náměstek má být důvěrným pobočníkem či blízkým tajemníkem ministra. Žel přes dobrý záměr je ze Služebního zákona hotový legislativní galimatyáš. Vedoucí ministerské sekce se služebně netituluje přednosta sekce či vrchní ředitel ministerstva,ale honosněji vrchní ředitel sekce,ač sekce se skládají s odborů (se svými řediteli). Vrchní ředitel sekce se nenazývá již náměstkem,ale jeho funkci výslovně vykonává,dostane-li se ministr do „úzkých“ (§ 9-8 SSZ) ! Náměstci již nemusí být maximálně dva: mohou opět mutovat. A poradci ministrů - placení ze státního rozpočtu - mají být nadále neviditelní...
ÚS ČR v červnu 2015 měl derogovat Služební zákon,ale ústavní soudci se - přes nemálo disentů (Pl.ÚS 21/2014) - zachovali zbaběle. Z legislativně ubohého zákona (cituje se znova: svědčí o nezvládnuté legislativní technice,která vede k rozporu v zákoně) nevzejde přes obšírnou novelizaci obstojný předpis. I za poslední novelou stojí právníci vyučení ke špatné legislativní technice: nedošlo k přeformulování § 173 SSZ v kontextu § 2-1c. (Právníci,kteří si vysokoškolské tituly kupují,uzurpují,či se jimi ověšují jako medailemi.) Pozičně zabetonovaná byrokracie (nedošlo k novelizaci § 33: Překážky přijetí do služebního poměru) coby profesionální státní služba je iluze,která se rozplývá. Byrokracie v Česku přerostla „pomazané“ hlavy ministrů,takže lze pochybovat,zda výběrová řízení a přezkušování úředníků budou účelná. V Česku nastal čas,aby si každý ministerský sbor s vyslovenou důvěrou obsazoval ministerstva a další úřady dle vlastní rozvahy a priorit,jako je tomu v USA. Předseda Vlády by měl mít kompetenci propustit každého představeného v úřadě (jako je tomu třebas v Polsku). Nu Evropská unie vyžaduje rozhodovací nestrannost úředníků v takzvaných regulatorních institucích,nikoli ve všech ministerstev a úřadech. Jenže Fialův ministerský kabinet - z obav před odlivem ministerských úředníků neb hrozby nesmlouvavé stávky za platy - už podlehl demagogické mantře byrokracie: pro odpolitizování státní správy...je nezbytné striktní oddělení politické a úřednické (odborné) linie státní správy. Nejenom státní zástupci hodlají se separovat od moci výkonné,ale i tisíce ostatních vládních úředníků. Fachidiotská až vlastizrádná práce klíčových úředníků (pomalá opatření v energetice,znehybnělé stavební úřady,legislativní zmetky,MPSV agendami rdousící Úřady práce - nedávno za prezidentské volby tristní počtářství na vnitru) má zelenou. Nu byl nějaký (vysoký státní) úředník postižen v posledních letech...!?