POHOŘÍ ČERNOTA

Dodnes přespříliš medializované takzvané korespondenční volby (268/2024 Sb. -Sněmovní tisk 596) vzešly z v prosinci 2023 započaté novelizace “neexistujícího” zákona !!!! Návrhu Zákona o správě voleb (Sněmovní tisk 530 - 88/2024 Sb.). Senát obdržel návrh k odsouhlasení na počátku listopadu 2023 (Senátní tisk 175),ale byl “schválen” senátory (až) po celých 4 měsících (na počátku března 2024),takže nemohl být novelizován dříve. I nedodržel-li Senát legislativní pravidlo v Článku 46 Ústavy.

Nakonec Zákon o “korespondenčních volbách” (268/2024 Sb.) byl vyhlášen loni 19.září - nesouc datum 21.srpna. Plný text Zákona o správě voleb (88/2024 Sb.),jenž byl vyhlášen loni 16.dubna,prozrazuje,že zákon byl přijat 6.března 2024,nikoli před prosincem 2023. I kdyby Zákon o správě voleb byl schválen senátory “mlčky”,což nebyl,nese-li datum 6.března 2024 (88/2024 Sb.),pak není-li vyhlášen,je neplatný (Článek 52 Ústavy: K platnosti zákona je třeba,aby byl vyhlášen...) i neúčinný (účinnost zákona samozřejmě nemůže nastat dříve než platnost). Nelze “naroubovat” na zákon jiný,není-li “podnož” živá,tedy včetně jeho “ratifikace” (podpisu) hlavou státu. V Česku se mění zákony,které nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů,aniž by to bylo podrobeno zdrcující kritice. Činí se legislativní podfuky - jenom aby třeba pár tisíců osob mohlo volit v nejbližších poslaneckých volbách distančně. Veřejnoprávní média podfuku tleskají,ba k tomu kampaní ponoukají !! Nemluvě o tom,že od listopadu 2021 v Poslanecké sněmovně ležela senátní předloha zákona o “korespondenčních volbách” (Sněmovní tisk 39 - Senátní tisk 111),o čemž média mlčí !!

Žádná shoda veřejného mínění na korespondenčním hlasování - a jen pro občany pobývající či trvale žijící v zahraničí - v Česku není. Otázce,zda korespondenční hlasování (poštou) by postrádalo charakter tajnosti,se novináři raději vyhýbali. Význam slovíčka tajnost v Ústavě právníci,včetně soudců (například Pavel Molek v publikaci Politická práva z roku 2014),neozřejmili (široké) veřejnosti srozumitelně. Profesor Kysela,jenž v tajnosti nespatřuje nejpodstatnější princip voleb v demokratickém režimu,nevysvětlil také,proč některé ústavy neobsahují slovíčko tajnost,ani slučitelnost tajnosti se „zastupováním voliče (v Nizozemí). (Asi „jenom“) ve Francii a Itálii tajnost nemají v ústavních dokumentech,aniž by jejich volby byly nesvobodné či „cinknuté“. Nestačilo kázat lidu,že „korespondenční volby“ jsou běžné v zahraničí. Korespondenční hlasování probíhá v mnoha státech EU,avšak tajností se nerozumí vždy totéž.

V principu tajnosti nutno rozumět anonymitu odevzdaného voličského hlasu,což od roku 2012 vysvětluje senátorům a poslancům studie jejich Parlamentního institutu (KORESPONDENČNÍ VOLBA): nesmí být možné spojit voliče s odevzdaným hlasem...(v tom má volba ve volební místnosti výhodu). Avšak v 21.století technicky dosažitelná anonymita hlasu není dostatečným důvodem pro uzákonění korespondenčního hlasování jen vně Česka. Nu docent právní nauky Koudelka v příznačně pojmenovaném textu (Korespondenční hlasování) kritizoval českou předlohu “korespondenčních voleb”: Ani občané pobývající na území našeho státu nemohou volit,když v den senátních,krajských či obecních voleb jsou mimo bydliště. V těchto volbách nejsou vydávány voličské průkazy. Volič nemůže volit v jiném kraji či obci,kde nebydlí...Schválením návrhu na korespondenční hlasování pro občany v cizině...občané na území Čech,Moravy a Slezska budou diskriminováni ve srovnání s občany v zahraničí,kterým bude dopřáno korespondenční hlasování. Ústavní právník Kysela neozřejmil nám,proč je záhodno upírat „domácímu“ voliči korespondenční hlasování,nečiní-li tak v Německu - i v obdobně velkém Rakousku. Nevšeobecná zvýhodňující korespondenční volba má být „ušita“ pro ty,kteří přespříliš cestují planetou (navzdory klimatické „změně“) - a i pro ty,kteří s rentou neb penzí žijí někde na „druhém“ konci světa. Navzdory tomu,že se probouzí nemalý vzdor vůči ultraliberálním“ opatřením ve prospěch kosmopolitů,a vůbec „přespolních“,které jim mají usnadňovat život,včetně „komfortu“ ve svobodných volbách. Naléhavým důvodem pro uzákonění korespondenčního hlasování neměly být „horentní“ náklady na cestování „krajánků“ za ambasádou.

O “korespondenčních volbách” se mělo hlasovat v referendu. Co se týká všech - mají se dohodnout skoro všichni. V plebiscitu by se nehlasovalo o zaručeném volebním právu,nýbrž toliko a jen o připuštění další metody hlasování,a to distanční. Beztak legislativci nesvedli připravit takový zákon,aby korespondenční hlasování nebylo složité a drahé. Sama metoda hlasování poštou je nějak anachronická.