POHOŘÍ ČERNOTA

Českým Parlamentem vágně uzákoněné platy „ústavních“ činitelů (původně Zákon 236/1995 Sb.) se musely vrátit jako bumerang,nemají-li soudci skrupule rozhodovat o svých platech (Nálezy: Pl.ÚS 16/11,Pl.ÚS 33/11,Pl.ÚS 28/13,Pl.ÚS 20/15,Pl. ÚS 15/22,Pl. ÚS 4/23,Pl. ÚS 5/24). A vyšlo najevo,že již soudcům byly doplaceny zákonem letos trochu pokrácené platy,ač účinek derogace snížené platové „základny“ (2,822násobek) nastává (Pl. ÚS 5/24) až (uplynutím) posledního dne roku 2024 !! Samozřejmě bez ohledu na odůvodnění Nálezu Ústavního soudu (ÚS),poněvadž prvotně závazné jsou jeho výroky. Zdůvodnění - Zrušené ustanovení není možné ve vztahu k soudcům použít ani v období od ledna 2024,a soudci tedy mají nárok na zpětné dorovnání platů za toto období - není součástí onoho posledního „platového“ Nálezu ÚS,protože by bylo v rozporu s výroky,nýbrž květnové tiskové zprávy ÚS (se sarkastickým názvem: Soudcovské platy...po čase opět na stole Ústavního soudu: třikrát stejně,ale pokaždé trochu jinak). Státní správa (Ministerstvo spravedlnosti) koná neprofesionálně,když ne pod diktátem soudců...

Vrcholný politický činitel může sebeupřím(uvěřitel)něji prohlašovat,že „člověk si nemá určovat svůj plat“ (Dvacet minut RADIOŽURNÁLU 23.října),však důsledkem dosti vágně uzákoněných platů je nespočet novelizací a „vylepšováků“,včetně toho posledního v „Konsolidačním balíčku (349/23 Sb: ČÁST SEDMNÁCTÁ). A dnešní realita je taková,že o své platy se rvou všichni,ba jsou k tomu ponoukáni,coby projev vyspělé ekonomické gramotnosti. Přesto je vysoce nepravděpodobné dosažení nadstranického porozumění,že takzvané platové základny (koeficienty) se mají odvíjet od částky Životního minima (minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb),ne-li minima Existenčního. Neshodnou-li se poslanci a senátoři na služebně-platovém zákoně pro soudce (na Slovensku: § 65 a následující Zákona o sudcoch a prísediacich kontra Zákon o platových pomeroch...ústavných činiteľov) - a vlastně pro celý justiční aparát,pak by šlo o správné nesložité řešení. Výše všech státních dávek fyzickým osobám,včetně funkčních požitků,má být navázána nikoli na nějaký průměrný příjem,ale právě na Životní (Existenční) minimum.

Český parlament však s velkou pravděpodobností „opráší“ soudci vychvalovaný platový „automat“ (z roku 2015). Nu cituje se z téže tiskové zprávy Ústavního soudu: Soudkyně a soudci sdílejí i materiálně osud společnosti. Ostatně konstrukce zákona,tzv.platový automat,trvale zajišťuje,aby soudcovské platy byly odvozovány od reálného a objektivního údaje o platové hladině ve společnosti,totiž průměrné mzdy v celém národním hospodářství za předminulý rok oproti roku,v němž jsou platy soudců stanoveny. Je tak zajištěno,aby soudci „dýchali” se společností v dobrém i ve zlém. Soudcovské platy nejsou nedotknutelné. Mohou nastat i situace, kdy je nutno platový automat „vypnout”. V tíživých obdobích na platy mohou dopadnout restrikce...Není podstatné,nakolik je přesvědčivý výňatek ÚS z odůvodnění posledního Nálezu (Pl. ÚS 5/24). Podstatné je,že soudci lžou: „soudcovské platy jsou odvozovány od reálného a objektivního údaje o platové hladině ve společnosti“. A musí to rozpoznat,je-li zjevné,že aplikovaná veličina - průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (§ 3-3 zákona) - není objektivní,už jenom protože se mzdy musí někým přepočítávat,což si však nadiktovali titíž hrabiví čeští soudci (novela zákona 316/2018 Sb.).

Sám uvážlivý Předseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny považuje platový „automat“ za skvělý. Parlament „nevyhodí“ platový „automat“,i protože poslanci po soudcích papouškují,že politici i soudci mají dýchat se společností. Celých 15 let přitom Parlament pomíjí platnou dávkovou základnu: Životní minimum. V zákoně o Životním a Existenčním minimu (z roku 2006) političtí činitelé nejspíše spatřují peněžní základnu pomoci chudině (Životní minimum). Také pomoci spodině (Existenční minimum),s kterou se však nedýchá,ač poslanci i senátoři jsou reprezentanty lidu a panuje princip rovnosti před zákonem. Samotný zákon „kastuje“ rozdílnými částkami minima.

Výřečný poslanec Nacher sice v rozhlasovém pořadu Pro a proti (18.října) nadnesl,že by se platová základna mohla odvíjet od výše HDP,avšak to by se platy prognózovaly jako čísla ve státním rozpočtu,tudíž spory o platy neutuchnou. Česko se „díky“ nesoudnosti i prudérnosti elitních právníků na všech úrovních ocitlo v legislativním marasmu. O hloubce českého marasmu vypovídá to,že veřejní činitelé napříč politickým spektrem nechápou,že vychvalovaný „automat“ jím vůbec není,vyhlašuje-li Ministerstva práce a sociálních věcí platovou základnu („Sdělením“). Takže oznámení platové základny organizační složkou Vlády je soudně nevymahatelné i nenapadnutelné. S tím zamražování platů letité nadbytečné legislativní počínání,postačuje-li neohlásit zvýšení platové základny...