POHOŘÍ ČERNOTA

Nutno mít zato,že je záhodno zrušit celý zákon - se sáhodlouhým názvem: O platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce PŘEDSTAVITELŮ státní moci a některých státních orgánů a SOUDCŮ a poslanců Evropského parlamentu. Už ani ústavní soudci se v neustále preparovaném „Platovém“ zákoně nevyznají,je-li poslední „platový“ Nález (Pl.ÚS 5/24) odůvodněním rozporný (oddíl XI.)...

Zákon,který ústavní soudce nezařadil mezi soudce (ČÁST TŘETÍ),nýbrž PŘEDSTAVITELE (ČÁST DRUHÁ - HLAVA ČTVRTÁ),ač vykonávají Moc soudní (Hlava čtvrtá Ústavy),je vágní. Na Slovensku zákon (120/1993 Z. z.) řadí ústavní soudce k ústavním činitelům (PIATA ČASŤ) - a jejich plat se odvíjí (narozdíl od Česka) od platu poslance. A i se slovenští soudci nesoudí o platy...(až ve Štrasburku).

Neustálé přepisování § 3 (dále §§ 3a až 4a: 18/2022 Sb.) vneslo do zákona chaos. Ústavní soudci,kteří z § 3-3 „vyškrtli jen slovo 2,822násobek (Pl. ÚS 5/24) přiživují zmatek,poněvadž § 3-3 se stal „bezzubý“. Někteří se obávají,že nedostanou od nového roku plat,nedojde-li opět k „novelizaci“ nejspíše téhož § 3-3,čemuž lze přitakat. Není se však co divit,odsouhlasil-li Parlament loni novelkou 349/2023 Sb. novou formulaci § 3-3,ale rozvratně: i plat politických činitelů (nejen ústavních soudců = “PŘEDSTAVITELŮ“) je navázán na platy českých soudců. Cituje se § 3-3 (ve znění po jeho „proškrtnutí“ ústavními soudci) :

Platová základna pro soudce činí od 1.ledna do 31.prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí...83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Kdyby nebyl změněn zákon opětovně (349/2023 Sb.),zněl by § 3-3 po „vyškrtnutí“ ústavními soudci takto: Platová základna činí...2,5násobek a pro soudce 2,822násobek...Jinak řečeno: Parlament by se nepřel o to,zda zvýšit neb zmrazit (své) platy,ale zda navrátit soudcům 3násobek,natož stěžuje-li si jejich pomocný aparát na nízké platy. Už vůbec by nedocházelo k novelizaci na „příkaz“ ústavních soudců (Pl.ÚS 5/24). Jenom protože o svých odvozených (soudcovských) platech čeští kariérní soudci licitují skrze soudní verdikty - včetně dvou expředsedů nejvyšších českých soudů !! Anebo navázání platů politických činitelů na soudcovské mělo odradit nesoudné soudce od toho,aby (z)rušily klíčový násobek ??!

Dále novelkou 349/2023 Sb. Parlament nahradil sousloví nominální mzdy slovním spojením hrubé mzdy (?!). O pár let dříve Parlament „vyškrtl“ z paragrafu § 3 (novela 316/2018 Sb.) sousloví mzdy fyzických osob: jakoby snad mzdu pobíraly právnické osoby či roboti !? A právě před rokem v prosinci Parlament opomenul fakt,že ústavním soudcům (“PŘEDSTAVITELŮM“) náleží plat určený z platové základny platné pro soudce platovým koeficientem ve výši 2,06 (dikce § 17). Stěží elitní ústavní soudci rozumí,na jaký (indexovaný) plat mají nárok,je-li Zákon 236/1995 Sb. - i jejich mezigeneračním podvratným přičiněním - natolik chaotický. Pokud poslední ostudná variace platového „automatu“ (349/2023 Sb.) odráží jednání ministra Spravedlnosti s představiteli justice v květnu 2023,tak soudci jsou rovněž plně odpovědní za nynější tristní konstrukci zákona.

§ 3-3 není obecné pravidlo,jak si samy zákonodárci namlouvají,nýbrž ustanovení dosti ohebné. A „platová“ předloha lídra ANO (Sněmovní tisk 819) navrhuje „znovuzkříšení“ § 4 - dikcí podobného § 3-3 ! Nepřekvapivě vzhledem ke zpitvoření Zákona 236/1995 Sb. iniciátor normy pomíjí,že ústavní soudci jsou také “PŘEDSTAVITELÉ“,tudíž jejich plat se zároveň nemůže odvíjet z koeficientu soudcovského platu,jinak by násobek činil cca 6,tedy více než plat hlavy státu ! Vládní „vzdoropředloha“ (Sněmovní tisk 825) má povahu neprozíravého opisu novelky 349/2023 Sb: akorát se soudcům má vrátit 3násobek. Obě „platové“ předlohy mají společné to,že ignorují stále platnou dikci § 3-3,že výši platové základny vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí Sdělením !! Buď se základny požitků mají vyhlašovat zákonem,anebo nikoli...

Samozřejmě nastávají zlé časy,kdy je nezbytné korigovat platovou základnu (její násobek). Také „zmražení“ platů poslanci a senátory není zcela nepřijatelné řešení rozpočtového deficitu,avšak má být vtěleno do Přechodných ustanovení právního předpisu. Zákonodárce nemá vyjadřovat dočasné opatření přepisováním či doplňováním číslovek a písmenek v „jádru“ zákona,jak se děje xx-let. Jenže legislativci v Česku tolerují nešvar (soudci ve své hrabivosti také),ne-li k němu vyškolují,o čemž svědčí akurátní metodika v Legislativních pravidlech Vlády (například Články: 36,48,51). Proto není překvapující,že třeba nedočasná „klauzule“ o spadnutí předloh (zákonů) pod stůl s volbami (V novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy,které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období…) je trvalou součástí nepřechodného i nepřeklenovacího § 121-1 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny (ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ) !

Není jiného východiska pro Parlament - než derogace doslova zmršeného zákona. S nedlouhou odloženou účinností,případně s Přechodnými ustanoveními,aby (ústavní) soudci i PŘEDSTAVITELÉ nemuseli na živobytí „krást“...