POHOŘÍ ČERNOTA

ÚSTAVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY (=SR) je svým textem formulačně vybroušená. Slovenská ÚSTAVA je rovněž - lze se domnívat - dokument rovnoměrně detailní a přehledně strukturovaný - oproti Ústavě české.

Hlava druhá české Ústavy zakotvuje Moc zákonodárnou,ale na Slovensku ji předchází pojetí národního hospodářství - s tím role NKÚ (TRETIA HLAVA),a i působnost decentralizované (samo)správy (ŠTVRTÁ HLAVA). Do Základního zákona SR je vtělena Listina základních práv a svobod (DRUHÁ HLAVA: Články 14-50) – a také ÚSTAVA zahrnuje ombudsmana (ÔSMA HLAVA - Druhý oddiel). Slováci mají definované Manželství v ÚSTAVĚ (Čl.41-1: Zákon 161/2014) již 8let. Celostátní referendum je na Slovensku ústavně cele zakotveno (ŠTVRTÁ HLAVA - Druhý oddiel: Čl.93 a následující) - naprotitomu v Česku se zatím odehrávají toliko trapné pokusy přijmout „doprovodný“ (kvazi)ústavní zákon. Stejně tak v Česku se vede „kulturní“ boj o nezávislost Státního zastupitelství (jeho separace od Vlády),však na Slovensku i to mají „ošetřeno“ (ÔSMA HLAVA - Prvý oddiel).

Za povšimnutí stojí i to,že slovenský Ústavní soud je svými úkoly multifunkčnější tribunál - a i se více blíží roli Nejvyššího soudu USA,včetně toho,že hlava státu skládá „přísahu“ do rukou jeho Předsedy (Čl.104). Poslanci na Slovensku smí vyslovit nedůvěru i jedinému ministru - a úkolem hlavy státu je člena ministerského kabinetu odvolat (Čl.116-3 ),čímž dikce ÚSTAVY SR více koresponduje s naukou parlamentarismu. Nu sama hlava státu je sesaditelná,a to ľudovým hlasovaním beze rozhodnutí soudu (Čl.106) !!! Nepominutelná vnitrostátní role slovenské hlavy státu je v základním zákoně též vyjádřena (Čl.101-1): Prezident reprezentuje SR...i dovnútra a svojím rozhodovaním zabezpečuje riadny chod ústavných orgánov...

České Ústavě se konstituce našich „mladších bratří“ především podobá nadměrným výskytem slůvka může (môže): nevhodné synonymum slova smí (neb má úkol). ÚSTAVU SR s českou ještě pojí Článek 62-d,jenž dovoluje hlavě státu uvést takzvanou prozatímní Vládu proti vůli aktuální většiny v Parlamentu (Poslanecké sněmovně). Na Slovensku se tak děje (Čl.115-3) aspoň transparentněji: vyhlášením zatímnosti „padlé“ Vlády v Zbierce zákonov - a především s omezenými kompetencemi odvolané Vlády.

Loni slovenští zákon(ústav)odárci včlenily do ÚSTAVY (novela 24/2023 Zb.z.) zneužitelnou samorozpustitelnost Národné rady SR (Čl.86-n),což Česko učinilo daleko dříve (319/2009 Sb.),avšak není zapotřebí vrtkavého „rozhodnutí“ hlavy státu (Článek 35-2). Předposlední novelizace slovenské ÚSTAVY je diskutabilní i jinak: bylo zakotveno,že se členové jediné parlamentní komory volí podľa zásad pomerného zastúpenia (Čl.74). Mezi většinovými a proporčními volebními mechanismy nejsou ostré hranice,učí politologové,tedy slovenští právníci také lpí na některých obstarožních výrazech. Je protismyslné vyjadřovat v ÚSTAVĚ vyloučení většinových voleb do „dolní“ parlamentní komory - jako celých 30let u nás (Článek 18-1). Slováci však jsou schopni dohodnout se na ústavní novele překvapivě rychle (poslední 241/2023 Zb.z.),i protože ústavodárce nezdržuje v nalezení shody druhá parlamentní komora (Senát v Česku). Nu touž novelou ÚSTAVY (24/2023 Zb.z.) bylo odsouhlaseno velice praktické řešení pro celostátní volby v malém státě: Územie SR tvorí pre voľby do Národnej rady SR jeden volebný obvod (Čl.74-3) !!

V Česku jsme nedospěly nejen k žádné shodě na zásadní modernizaci Ústavy,ale samy novely volebních zákonů jsou kusé,ba se ministry-poslanci „protlačuje“ novelizace zákona (o Správě voleb) zatím nevyhlášeného...?!!