Volební legislativa v Česku na skluzavce
Předseda ANO se po loňských senátních (a i komunálních) volbách ujal zákonodárné iniciativy: od 2.listopadu prosazuje jednoduchou změnu volebních pravidel do Senátu (Sněmovní tisk 326). Naproti tomu vládní Pětikoalice se senátory prosazuje zavedení korespondenčního hlasování (jen) pro občany v zahraničí (Sněmovní tisk 39). Česká média (většinou antibabišovská) o první předloze novely zákona (o volbách do Parlamentu České republiky) zarytě mlčí - druhá nebyla schválena za celý rok,přestože Pětikoalice má mít „pohodlnou“ většinu !! Stávající předseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny oponuje korespondenční volbě: v našem volebním systému máme rodinné stříbro (naposledy v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti 31.ledna - v němž jeho moderátorka – s vysokoškolským právnickým vzděláním - dávala najevo,že neví o tom,že Voličský průkaz nelze využít ve všech volbách na území ČR !!). Poslanec ANO Vondráček vyzdvihuje prvotně to,že volby probíhají bez technických potíží a velice rychle. Ano - Česko je premiantem ve sčítání i přerozdělování volebních hlasů,jenže je planetárně maličkou zemí a náklady na funkční IT jsou nemalé.
Dále ministr Rakušan hodlá protlačit další volební zákon. Nestačí,že máme několik volebních předpisů - a dosti „tlustých“ (třebas o volbě prezidenta republiky - jedné osoby - má 89 paragrafů !! k tomu tři ústavní články !!!) -,ale má přibýt další: Zákon o správě voleb. To demonstruje inženýrské nakládání s legislativou v Česku...bez ohledu nato,zda ministerský kabinet je svou programovou orientací levý,středový či pravičácký...Samozřejmě „změňové zákony“ by proškrtaly platné volební zákony,ale jeden zákon by beztak přibyl,nikoli ubyl !! Ministerstvo vnitra neiniciuje volební reformu,nýbrž ministerští byrokrati lstivě diskreditují vládní program a ministerský kabinet jim to blahosklonně schvaluje.
Pětikoalice - pro níž je referendum pravděpodobně sprosté slovo -,se bez přestřelky shodla na pátku: coby nejvhodnějším dnu pro všechny volby. (Pátek je takový malý víkend,se říká - možná proto ho byrokrati protěžují.) Rovněž jednotný termín komunálních,krajských a senátních voleb není problémem: prozatím shoda na prvním říjnovém týdnu (záhy po pevně stanovených německých parlamentních volbách !!)...Jistě - zákonodárci vládní předlohu smějí cele změnit (příhodnější sobota - v květnu),avšak ignorování vůle lidu je doočíbijící. Nu jaká jiná otázka by měla být předmětem celostátního referenda než hlasování o jednom volebním dni či střídání času. Zda stát ušetří na jednodenních volbách,když volební komisaři budou 15hodin střežit „plentu“ a od 22.hodiny dělat noční práci i na statistickém úřadě (za příplatek),lze pochybovat. Ministerstvo vnitra,jehož úředníci zpackali prezidentskou volbu,však předstírá opak...Již by „vnitru“ měla být odňata „gesce“ voleb.
Na moderním volebním zákoně se český parlament neshodne do „soudného dne“,lze mít zato,poněvadž ministři i zákonodárci cele pomíjí,že musí dojít ke změně vágní české Ústavy. Ústavy jiných států nemají zakotveno,jakou metodou se v tomkterém zastupitelském sboru volí -- i na Slovensku (Článek 74). Korespondenční hlasování přitom pozbývá charakter tajnosti. A ještě se v Česku lpí na poměrném systému do Poslanecké sněmovny („rodinné stříbro“),přestože Parlamentní institut (placený ze státního rozpočtu) vypracoval již nejméně dvě studie o parlamentních volebních systémech nejen v Evropě. Ministerský kabinet 1.února v tiskové zprávě informoval o tom,že se přistoupí k novelizaci Ústavy,ale pravděpodobně nikoli Článku 18. Česká Ústava je zrovna v onom článku neobecná,že modernizovat Volební zákon bez ústavní novely nelze. Nutno však mít zato,že pokud Ústava bude novelizována,tak dosti technicistně: aby už nedocházelo ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů. Ministerstvo vnitra,ale i soudci (Pl.ÚS 53/2010),totiž puntičkářsky vykládají,že mandát běží i v kalendářních dnech,tedy že se nepozbývá zvolením nového senátora (zastupitele),ale až zvolený obdrží osvědčení o (znovu)zvolení. Právničtí inženýři ignorují jednoznačnou dikci Článku 19-3 (Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením),ale praktikují doktrínu dosluhující a nastupující komory. A pokud se do Ústavy vtělí výčet senátních volebních obvodů (na nejméně 12 let) - i se stanoví pevné termíny voleb -,tak už nepůjde o Ústavu,nýbrž o manuál...
Je velmi vysoce pravděpodobné,že i Článek 19-3 nebude novelizován tak,aby v Poslanecké sněmovně nezasedaly nikým nezvolení náhradníci. (Česká média o neústavním nastupování náhradníků - o takovém parlamentním barbarství pětadvacet let zarytě mlčí...před i po každých poslaneckých volbách !) Naproti tomu iniciativa poslance ANO Babiše - zavedení jednokolové volby do Senátu - nevyžaduje novelizaci Ústavy. A není zveličeno lídrem politického uskupení,kterému se v senátních volbách „nedaří“,že metoda relativní (prosté) většiny (takzvaného prvního v cíli) je běžná v demokratických zemích. V antibabišovském zaujetí se bude setrvávat u obstarožního a zbytečného dvoukolového soutěžení. (Národní kolektivní sport - lední hokej - se hraje na třetiny,tak proč nezavést trojkolové volby: třetí by bylo osvědčením pravosti vítěze). Volební řády v Česku budou produkovat nadále náhradníky a senátory volené hrstkou voličů. Ponechá se i tristní volební praxe,že druhé kolo nebude jako volby komunální či krajské (v pátek),ale opět později,kdy voliči už k volbám nechodí !!? Zákon o správě voleb je další legislativní paskvil ministerských úředníků.