Volební zákon v Česku obstarožním textem
Český parlament technicistní novelou (189/2021 Sb.) respektoval - velmi opožděný - (únorový) Nález Ústavního soudu (Pl.ÚS 44/2017). Parlamentu - obstruujícímu lidové hlasování v celonárodním referendu - veřejné mínění nebránilo setrvat u krajských obvodů,ač Poslanecká sněmovna není sborem krajských reprezentací. Prý strany jsou organizovány i na krajské úrovni,takže mají být voleny perzóny z krajů. Ukázalo se však (opět),že lze (shora) dosadit na krajskou kandidátku kohokoliv: například v Ústeckém kraji (Babiš z Průhonic,Bartoš rodištěm v Libereckém kraji). Ovšem je pravda,že hlavní lídři obdrželi nemálo preferenčních hlasů,takže takové stranické praxi se neodporuje. Přesto odtrženost krajských politiků od centrálních nedávno demonstrovala pandemická opatření,když kraje se postavily vůli tehdejší vládní opozice neprodloužit Nouzový stav. Obejitím zákona (Pl.ÚS 12/2021) - právě na „návrh“ krajů - ministerský kabinet vyhlásil "nový". Nu i kdyby bylo vhodné pro demokratickou kontinuitu zachovat necelostátní obvody,pak je málo pochopitelné,proč v jednom termínu nejsou voleni krajští zastupitelé i poslanci z "krajů". Nejen v USA se tak děje,ale v Česku je demokracie leptána přemírou skoro každoročních volebních klání. Parlament přesycenost (ne)voličů volbami,promítanou do míry účasti ve volbách,nijak nereflektoval.
Ústavní soud (ÚS) připustil (Pl.ÚS 44/2017),že žádný proporční systém nezajistí ryzí rovnost každého hlasu,když variabilita hlasování a přepočtu je velmi široká. Experti si prý dvacet let nepovšimli,že «Hondtova» metoda dělení hlasů není vhodná pro volby v různě velkých krajích. ÚS v onom nálezu zákonodárcům nezdůraznil,že vzhledem k nestejnosti krajů je «síla» hlasu různá. ÚS místotoho provokuje úvahou,jak je snadné včlenit do Volebního zákona adekvátní matematickou metodu přepočtu hlasů na mandáty. Nález ÚS lze považovat za velenemoudrý,protože rovnosti hlasu může být dosaženo při hlasování v různě velkých obvodech jen tehdy,pokud by ve všech měl být zvolen stejný počet poslan(kyň)ců !!! Téměř proporčního rozdělení možno dosáhnout jen ve volbách s celorepublikovým obvodem,což navrhovalo jen málo stran. Novela volebního zákona změnu nepřinesla: je nadále stanoven toliko maximální limit kandidátů v krajích. I politologové a nejšpičkovější právníci tedy zaměňují rovnost volebního práva každého voliče s rov(stej)nou silou odevzdaného hlasu. Druhé odvisí od volebního výsledku,ale i právě volebních obvodů,nikoli na neexistenci voličských skupin.
Novela zákona dále dle autoritativního výkladu ÚS snížila kvórum pro volební koalice,však obě dvě vytvořily pět frakcí ve sněmovně,čímž jedna může posílit a druhá i citelně (nezvoleným) «náhradníkem» oslabit. Místotoho,aby Parlament snížil 5procentní limit na 2 či 3,tak motivuje k brzkému rozpadu stranických uskupení. Zákon neponouká ke sjednocování malých stran do frakcí a následných (volebních) stran,ale naopak fragmentaci utužuje. Kasační nález Ústavního soudu (Pl.ÚS 44/2017) se z pohledu výsledku říjnových voleb ukazuje jako zbytečný. Ještě jeden volební mechanismus se totiž promítá do zákona: nikoli jev propadnutí hlasů,ale svoboda užití preferenčních hlasů. Čím více kroužkování,tím je jistější nenezbytnost 2.skrutinia. A ve volbách nemá každý jeden hlas,ale trojitý. Parlament - vzhledem k inženýrskému přístupu - umenšil kvórum pro koalice stran (a hnutí),ale pomíjí,že řazení na koaličních kandidátkách se stalo zbytné. Pirátská strana si koaliční smlouvou se STAN puntičkářsky ujednala přední místa na kandidátkách,aby posléze 19 z 22 kandidujících poslanců bylo vykroužkováno. Obrovský rozsah kroužkování napovídá,že v Česku je nemalá poptávka po většinovém systému. Nu v Německu se do horní komory Parlamentu volí nepřímo a do dolní částečně jednomandátově,tedy většinově. Česká Ústava nedovoluje nepřímé volby - například prostřednictvím krajských volitelů-,ač to neodporuje demokratické soutěži stran. Naše konstituce je «papežštější než papež». Přitom nepřímá volba kupříkladu Senátu by učinila senátorské mandáty legitimnější než dosud,pokud senátoři jsou voleni hrskou voličů. Český parlament se letos neshodl na moderním Volebním zákoně.