Česko s tunelovanou daňovou soustavou bankrotuje
V Británii se traduje historka z 19.století - o rozhovoru mezi tehdejším ministrem financí Williamem Gladstonem a průkopníkem elektroenergetiky Michaelem Faradayem: To všechno je sice hezké,ale k čemu ta elektřina vlastně bude ?! Nevím,pane -- vím ale,že na to vláda uvalí daň...
Česko zdaňuje elektřinu,ale oproti motorovým palivům (minerálním olejům) směšně málo...I s DPH zdanění činí nějakých 34 korun za MWh. Sama uvalená „spotřební“ daň je doslova pakatel: cca 28 korun z 1 000 000 Wh (Část 47. Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů). „Spotřební“ daň z importovaného zemního plynu je ještě plná výjimek (Část 45.). Vlastně zákonodárci plyn fakticky „oddanily“ týmž právním předpisem (261/2007 Sb.),když od daně je (byl) osvobozen skoro všechen plyn z Ruska !!! Plánovalo se,že plyn podraží o 30 haléřů do roku 2015. Česko uměle zlevnilo plyn,s kterým se tak plýtvalo,i proto se Česko stalo plně závislé právě na Rusku. V důsledku toho,že nebyl zdaněn plyn ani do elektráren,tak třeba ČEZ je stavěl a postrádal motivaci k výstavbě výkonnějších nových jaderných reaktorů. „Gumový“ zákon (261/2007 Sb.) navíc vznikl v době,kdy se začly vydávat astronomické dotace do takzvaných OZE energií. Příběh fotovoltaiky na polích a „solárních baronů“ je obecně známý...
Ch.Wheelan v knize Odhalená ekonomie (česky vydaná v roce 2010) oponoval mainstreamovým makroekonomům: Uměle zlevňujeme ježdění autem a skrytě dotujeme kdeco...zdaňujeme produktivní činnosti jako práci,úspory nebo investice, zatímco bychom mohli mít vyšší státní příjmy a šetřit zdroji pomocí vyšších „zelených“ daní. Povzbuzení produktivity práce,lidské invence,vědeckého výzkumu,mělo být součástí takzvané Ekologické či Environmentální daňové reformy (EDR). Jenže experti politické ekonomie v Česku se neshodly na poznatku,že v protržně orientovaném systému má být přímé zdanění vyšší než nepřímé (v netržním naopak). Například v kapitalistickém Singapuru činí daně: 7% jediná sazba DPH,příjmová 10%,korporátní 17%. U nás je DPH příliš vysoká (i u potravin) - výnosná spotřební daň dopadá na alkohol,cigarety a motorová paliva. Daň z příjmu není progresivní,nýbrž „rovná“. Nemovitosti se daní místně a skoro symbolicky.
Výsledkem EDR („danit špatné,ne dobré“) v otevřené liberalizované české ekonomice - v době účasti Zelených v ministerském kabinetu Mirka Topolánka - je legislativní paskvil a fiskální podfuk,lze mít zato...Nikoli jenom tím,že ona „spotřební daň“ se nadále skrývá v parlamentem přijatém vládním „velkobalíčku“ (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů z roku 2007). Nu přetrvávající uzákonění „spotřební“ daně z elektřiny (a i plynu) odkrývá postoj tehdejší (i dnešní) volené reprezentace. Splnil se nevděčný úkol implementovat předpis „Bruselu“ (Směrnice) a realizovat kompromis s dotěrným koaličním partnerem „Bursíkem“ (spoluautor EDR),ale na výnosu „uhlíkové“ daně nesejde,protože reforma měla být daňově „neutrální“. Za 15let (!!!!?) se zdanění elektřiny (i plynu) nezměnilo. Maloučké zdanění motivovalo málokoho k energetickém úsporám,už vůbec ne k efektivnějšímu nakládání s cennými přírodními zdroji. Měly vzrůstat ceny většiny energetických surovin,ale stalo se tak až loni kvůli jejich tržnímu nedostatku. Až „Putin“ podryl kolektivní sebeklam...Spotřeba energií klesla nikoli kvůli jejich zdanění,ale astronomickému nárůstu cen na „Bruselem“ deformovaných trzích.
Je pravdou,že energetický (=teplárenský) sektor je zatížen takzvanými povolenkami,avšak Česko se vzdalo minimálně jednoho pružného nástroje ovlivňování ekonomiky. Snížení spotřební daně na benzín i naftu bylo loni schváleno beze stranických sporů v českém Parlamentu. Není divu: Česko je republikou zaslíbenou motorovým řidičům...(Jízda automobilem se stala silnou návykovou drogou,aby mohla být odpírána skrze drahotu paliv.) Naproti tomu k snížení daňového zatížení „české“ elektřiny nedošlo. „Uhlíková“ daň z elektřiny i plynu byla a je velmi nízká,takže by těžko mohla být snížena,aby byla ještě výnosná. Kdyby uvalená „spotřební“ daň na elektřinu i plyn byla adekvátní stoupajícímu růstu spotřeby energií v blahobytné společnosti i tezím EDR,tak Česko by mělo prostředky na renovaci energetiky,ale i na utlumení skokového nárůstu cen energií,pokud by k němu došlo. Česko se celou podvodnou daňovou soustavou (desítky výjimek a slev) soustavně okrádá o nemalé státní příjmy - a zároveň kvůli kompenzacím („stropům“) cen energií nezvratně zvyšuje státní dluh. Legislativní „tunely“ (zákony: 180/2005,261/2007,165/2012,609/2020 Sb.) odsoudily Česko k energetické chudobě.
Navíc daňový mix v Česku je zastaralý - a nelze provést daňovou reformu zednenaden...Žádná jmenovaná vláda nemůže stabilizovat státní rozpočet,natož když musí platit za energetické nouze horentní kompenzace a subvence voličům. Nu programem stávajícího ministerského kabinetu je antietatistické nezvyšování daní: Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené. Přitom v uplynulých několika málo letech volení zástupci lidu nápadně podsekly daňové příjmy státu. Asi i za rušení takzvané superhrubé mzdy (609/2020 Sb.) v Parlamentu nebylo diskutováno zachování daňové „neutrality“ v duchu EDR. Česko nemá ekologický (promitigační) daňový systém. Z fosilních motorových paliv (minerálních olejů) totiž Česko vybralo v roce 2007 přes 300miliard (přímá informace z Ministerstva financí) - 540miliard v roce 2021 (celá třetina předpokládaných příjmů). Minimálně DPH již měla být sejmuta z motorových paliv,ale místotoho státní rozpočet na jejím výběru zůstal závislý. EU i Česko zesměšňují zaostalost Ruské federace kvůli její rozpočtové závislosti na výnosech z prodeje ropy,uhlí či zemního plynu,přitom jde o suroviny neimportované,narozdíl od západních zemí. A nedošlo k navýšení zdanění kupříkladu datového připojení či třeba kávy. Nedávno byly mimořádně zdaněni výrobci energií,tudíž ČEZ nebude mít kapitál na „Dukovany“. Daňový systém v Česku se ocitl v ohromném rozvalu přičiněním jeho novodobé „buržoazie“. Česko spěje k bankrotu...