POHOŘÍ ČERNOTA

Nutno se domnívat,že přeměnu státního podniku ČESKÁ POŠTA (ČP s.p.) nelze uskutečnit rozdělením: jako kdysi České dráhy. Na železnici nedošlo k oddělení lukrativní části od prodělečné,ale železniční cesty od národního dopravce. A reorganizace musí počítat se zásadním faktorem koncernového ovládání pošty Československou obchodní bankou (ČSOB). Místo debaty o nepominutelné roli ČSOB v ohlašované reorganizaci poloprivatizované pošty se neustále přetřásá,zda některé vesnice a městské části nepřijdou o poštovní „pobočku“. Od letošního února veřejnoprávní rozhlas přiblížil stav hospodaření i nezbytnost „transformace“ ČP s.p. vícekrát,však o tom,že ČESKÁ POŠTA je propojená s ČSOB,nepadlo ani slovo: i v novém pořadu Peníze a vliv,ač průvodce pořadu (Jana Klímová) je hloubavá a čerpá informace ze zákulisí velkého byznysu. Anebo je střeženým státním tajemstvím,že Holding ČSOB chytře ovládá ČP s.p. ?! 

Za Babišova ministerského kabinetu ke kompletní reorganizaci pošty nedošlo,ale ČSOB bylo dovoleno nadále profitovat na státní platformě („poštovní infrastruktuře“). ČSOB (Poštovní spořitelna) není jen obchodní značkou ČSOB,nýbrž je s ČP s.p. srostlým podnikem. ČSOB neskrývá,že si ČP s.p. přivlastnila: do roku 2027. ČSOB se chlubí výnosnou expanzí dosahovanou skrze ČP s.p.,přitom prý poště hrozí bankrot: Díky své rozsáhlé pobočkové síti je tak Poštovní spořitelna aktuálně nejlépe dostupnou bankou na českém trhu. ČSOB se podařilo v roce 2017 prodloužit spolupráci s Českou poštou na dalších 10 let. Začátkem roku 2018 značka spustila prodej Poštovního pojištění a Poštovních fondů. Obchodní síť Poštovní spořitelny představuje v současnosti 80 Finančních center Poštovní spořitelny a více než 3 000 poboček České pošty. Své služby poskytuje Poštovní spořitelna přibližně 2 milionům klientů. ČP s.p. je právě (vydělávající) bankou,proto pro velkou evropskou banku (KBC Bank) nebylo výhodné,aby zázemí pošty bylo sdíleno jinýma zásilkovnama. I markantní vliv ČSOB způsobil,že liberalizace „poštovních“ služeb zůstala na papíře (Zákon 221/2012 Sb.). ČSOB se dokonce neobtěžuje zapsat Poštovní spořitelnu do veřejného rejstříku,coby součást Holdingu Československá obchodní banka !!? Stát,který obchází vlastní Zákon o poštovních službách,se stěží ozve,když jeho mocný obchodní „partner“ z Bruselu předstírá nepropojení ČSOB s ČP s.p. 

Politické reprezentace tak dlouho neprozíravě brzdily reorganizaci pošty,až se z ní stává prázdná schránka. Dochází k nepřátelskému převzetí ČP s.p.: spíše spediční velkofirmy a banky než sítě poštovních úřadoven. ČESKÁ POŠTA již oznámila,že bude pro svou „divizi“ Balíkovna využívat 1 200 výdejních boxů firmy ALZA. Výdejní schránky ALZA odstaví odpíranou „poštovní infrastrukturu“ ČP s.p. Vždyť ČP s.p. si dodnes nechává draze platit za své poštovní přihrádky (=výdejní boxy) - a Odnášku (=výdejní místa) nepropagovala i nepropaguje !!!! Kolik ČP s.p. vynaložila na mohutný vozový park pro rozvážku balí(č)ků,se mlčí. Rovněž kolik peněz se „utopilo“ v přizpůsobení 3000 pošt bankovnímu provozu. Propojení s ČSOB či jinou korporací už je rozjetou transformací ČP s.p.,akorát pozdržovanou celých desetlet,což bude stát několik miliard. ČSOB si vezme zpět daň z mimořádných zisků,odvede-li ji vůbec,pakliže se na financování své výdělečné „pošty“ bude podílet. Zrušení 300 „poboček“ ČP s.p. nejspíše neodporuje tajené strategii ČSOB. Poštovní spořitelna už má takovou klientelu,že zředění bankovních přepážek (jen ve městech) zkousne.   

ČESKÁ POŠTA měla být založena a rozvíjena coby KOMANDITNÍ SPOLEČNOST: stát by byl komplementářem,protože je suprapřirozeným ručitelem. Státem „kočírovatelná“ reorganizace ČP s.p. však dlouhodobě narážela na úskalí,že právníci i ministři kterékoliv české Vlády si nedokáží představit,že by „komerční“ část (neplnící takzvanou Univerzální službu) byla něčím jiným než akciovkou. Státu je dovoleno zřídit si jedinou obchodní korporaci: akciovku (§ 28-1 Zákona o majetku ČR). Obchodní korporací fakticky ČESKÁ POŠTA už je,když má Dozorčí radu - sice postrádá Valnou hromadu a Správní radu. Jenže Dozorčí rada ČP s.p. hlavně jejím členům dává nárok na tučnou prebendu. Nu není slyšet,že by se na konkrétním způsobu „transformace“ pošty shodla její Dozorčí rada...Už vůbec ne na tom,kam se „strčí“ Poštovní spořitelna. I to ukazuje,že se reorganizace ČP s.p. restartuje dle partitury Československé obchodní banky,legalizované „výnosem“ Českého telekomunikačního úřadu o delší docházkové vzdálenosti do banky. 

Máloco by se stalo,kdyby se státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem přeměnil v Občanským zákoníkem (NObZ) definovanou „korporaci“ ÚSTAV (= dříve Obecně prospěšná společnost),což § 29 Zákona o majetku ČR připouští. ÚSTAV (§ 402 NObZ) nevylučuje podnikání,proto státní podniky i státní akciovky jsou překonané. Definice Veřejně prospěšné právnické osoby ÚSTAVu (§ 146,§ 402 NObZ) je přímo ulitá i na „poštovní infrastrukturu“: ÚSTAV je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost,jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených... Veřejně prospěšná je právnická osoba,jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha...Nu ÚSTAV může mít podobnou manažerskou a kontrolní strukturu jako akciovka (§ 408-416): Správní a Dozorčí rada,“generální“ ředitel - a též vydává výroční zprávy. 

ČP s.p. se aktuálně prezentuje coby logistická firma !!! Nízkou míru pochopení včerejška i budoucnosti ČP s.p. i na nejvyšší úrovni ilustruuje to,že se její provozovny nazývají „pobočky“...Též se běžně říká,že stát si objednává služby od svého (státního) podniku,ač má plnit poslání,za jehož účelem tu ČESKÁ POŠTA je. ČP s.p. se stala pro samosprávy jakýmsi trpěným vetřelcem z Prahy 1. Manažeři pošty tak dávají „audience“ starostům a primátorům,na nichž však mohou nabádat jen k výměně likvidovaných „poboček“ kuszakus. Nebylo by katastrofou nechat zbankrotovat státní podnik. Správně řečeno: vyvlastnit a decentralizovat. Neodčinitelnou katastrofou je trvalá ubohá právní forma ČP s.p. Obce,města a kraje by „pobočkovou síť“ pro veřejně prospěšný cíl zvládly řídit: jako nemocnice či sociální zařízení.   

Když už vyjmout lukrativní část ČP s.p.,tak jejím transparentním prodejem. ČSOB si už jednu polostátní banku kdysi převzala (IPB za jednu českou korunu). Nynější šéf Ministerstva vnitra (zakladatel ČP s.p.) o akvizici holdingu ČSOB asi však nevyjednává. Vzhledem k úzkoprsosti právníků státu čas pro vyjednání adekvátního státního podílu v ČSOB (Poštovní spořitelna) nenadejde.