POHOŘÍ ČERNOTA

Vládní většina prosadila zvýšení DPH na balenou vodu,limonády a další ochucené nealkoholické nápoje. Nedošlo ke shodě na uvalení spotřební daně na cukrovinky i sladké nápoje,ač to vehementně doporučoval člen vládní „komise“ NERV (Daniel Prokop s PAQ Research). Ministerstvo financí vysvětlovalo,že stěží lze definovat sladk(zen)ý nápoj. Není se co divit, zmizely-li opravdu sladké nápoje skoro z pultů obchodů. Takové neveřejné tajemství poodhalil stávající Ministr zdravotnictví v jedné televizi,když obhajoval potřebnost zdanění „nezdravých“ nápojů: těch,které obsahují více (hodně) cukru,by měly být méně dostupné. V přítomnosti nápoje v Česku jsou nanejvýše přislazované (sirupy),nikoli nezdravě nadmíru sladké - jako tomu bylo v 90.letech -- a ještě před nejvýše 10lety.

Česko tak dlouho pohrdalo výnosem ze zdanění sladkého a cukrářského zboží,až ho není v obchodech: i zákusky už nebývají sladké. O kolik miliard ročně se stát a veřejné rozpočty připravily ! Přitom daň z cukru mají v desítkách zemích světa,sice vliv na státní rozpočty není jednoznačný. V Norsku se (příliš) sladké poživatiny zdaňují století ! Skandinávský stát byl jedním z prvních,který zavedl „sugar tax“. Dává se za příklad neúspěchu zdanění slazených nealkoholických nápojů Dánsko. Česko však je tradiční zemí cukrovarnictví. A Dánsko dosud má vyšší celkové zdanění ekonomiky (46 % HDP oproti cca 35% v ČR),včetně jedné sazby DPH ve výši 21 % !!

Trabl s onou daní v Dánském království experti ozřejmují coby problém nízké cenové elasticity poptávky: Spotřeba slazených nápojů se vyvíjela zcela nezávisle na tom,jaké dani podléhaly. Jeden rok stoupala a jiný klesala. Lidé dokonce jezdili tyto nápoje nakupovat do sousedního Německa. Takže ekonomové,kteří jinak kalkulují s přirozenými hospodářskými cykli,je u sladkého jakoby popírají. Nu žijeme klidnější roky života - zvládáme hektičtější léta -,proto spotřeba všeho (polo)sladkého není ustálená. To že lidé některé zboží nakupují,ať je jejich cena „jakákoli“,naopak nabádá k uvalení vyššího zdanění. Ti nejchudobnější musí kupovat i ledasjaké další poživatiny –- a v době digitální i nelevná data. V malé otevřené ekonomice se i jíst (a jezdit) musí. Nutno mít zato,že národohospodáři v Česku selhali.

Neprozíravost makroekonomů napomohla ziskům producentů nápojů,kteří je sladily levněji - a ještě objem cukru v nápojích lstivě sniž(ují)ovaly. Státní rozpočet neměl a nemá adekvátní výnosy z hojně konzumovaného zboží (nynější odhad výnosu spotřební daně 2,7miliardy),avšak producenti a obchodníci nepozbývají průměrně stálý profit. Vyšší zdanění cukrov(sladkom)inek by „daňoví poplatníci“ v Česku snesly,o čemž vypovídá dnešní dusivé zdanění cigaret: už by měly být neprodejné a fabriky zavřít. A obezita obyvatelstva by nebyla o moc vyš(niž)ší,protože jejími stěžejními faktory jsou genetické dispozice a míra každodenního pohybu.