POHOŘÍ ČERNOTA

Státy EU promarnily uplynulou dvacetiletou éru - NIKDY NEBYLO LÍP – k zavedení takzvaného nepodmíněného základního příjmu. Za pandemie viru státy by ušetřily nemalé finanční zdroje na kompenzace,bonusy a dotace,poněvadž „každý“ by dostával minimální příjem k živobytí,čímž by se s krizí srovnal. Následné astronomické ceny energií by nenutily státy k zastropovávání cen a k hloubení beztak už nemalých rozpočtových deficitů. Odbory by netlačily zaměstnavatele ke zvyšování mezd,čímž poptávková inflace by nevystřelila a Evropské unie se stala nekonkurenceschopnější. V EU se však daňové výnosy zvrhle přerozdělují firmám a korporacím,ba i těm obřím (polo)státním ! V Česku dotace pobírají i obce a kraje,tudíž v přítomnosti jim leží na bankovních účtech stovky miliard. A s tím města a kraje nemají zapotřebí (spolu)investovat do nákladných projektů (například velká energetika),mohou-li si vždy sáhnout na nějakou vypsanou dotaci. Stejně tak obce a kraje nemají zapotřebí stavět či vykupovat byty, „dotuje-li“ stát vysoké tržní nájemné. Obce se brání i platit školníky či kuchařky v jimi zřiz(sprav)ovaných školách...

Záhy po pandemii viru vyšlo najevo,že štědré rozdávání peněz nechudobným a právnickým osobám nestimulovalo ekonomický růst,nýbrž navýšilo (neproduktivní) úložky v bankách. Sama EU si na dotační „cirkus“ vypůjčila (Národní plány obnovy),přičemž k čerpání všemožných podpor jsme ponoukáni. Stěží Evropský parlament vyslyší výsledku internetového referenda o souhlasu s nepodmíněným základním příjmem v EU,natož jsou-li jeho členové svými vysokými příjmy a náhradami odtržení od všednodenní reality. Dosud „Brusel“ nevyslyšel ani projevené vůle lidu v otázce (ne)střídání času. Naprotitomu ve Švýcarsku (nečlen soustátí EU) v červnu 2016 legitimně proběhlo celostátní referendum,v němž voliči nepodmíněný základní příjem neodsouhlasili (cca 77 % proti). V EU kulisy demokracie nepadají,dokud zdroje na dotace jsou...

Ekonomové D.Acemoglu,S.Johnson analyzovali - v knize z roku 2023 (Moc a pokrok) - nepodmíněný základní příjem takto (český překlad strana 343): není ideální pro posílení sociální záchranné sítě,protože převádí zdroje nejen těm,kteří je potřebují,ale všem. Nezbývaly by peníze na cílenou pomoc těm,kdo ji opravdu potřebují,je asi nejpřesvědčivějším důvodem pro nezavedení nepodmíněného základního příjmu,avšak vývoj směřuje k rozbourání samotné záchranné sociální sítě,jak demonstruje takzvaná Jurečkova superdávka (Sněmovní tisky 799,800). M.Skořepa - dnes předseda Výboru pro rozpočtové prognózy - kritizuje v naučné knížce Ekonomické jednohubky (z roku 2023): stát nepomáhá jen těm v nouzi - „na úplném dně“ -,ale za nynější Vlády se rozdávají dávky plošně,ač adresnost je realizovatelná. Zacílenost Superdávky má spočívat v tom,že se většině Zranitelných osob odepře Životní minimum,ale bydlící si přilepší,budou-li mít děti a vykonávat výdělečnou práci. Realizuje se destrukce chudinských dávek: předloha nového zákona neobsahuje ani jednou sousloví hmotná nouze,přestože by měl být odvozen z Článku 30-2 Listiny základních práv a svobod.

Oponenti či skeptici nepodmíněného základního příjmu poukazují obvykle na ekonomickou náročnost jeho realizace (asi 800 miliard Kč ročně v Česku). Přitom za dvacetlet jenom penze narostly na dvojnásob. A nemalá část zbytku státního rozpočtu je promrhávána do všemožných dotací. Asi není adekvátním příkladem to,že nepodmíněný základní příjem je vyplácen (nějakých 40let) na Aljašce. Podstatné je,že pokrývá cca 6% příjmu tamějších domácností,tedy srovnatelných s výdaji do nepojistných sociálních dávek v Česku. Tim O´Reilly připomíná v knížce z roku 2016 (WTF? Co přinese budoucnost a jak ji přežít),že federální vláda USA vynaložila v roce 2014 na sociální programy celkem 668miliard (2 400 dolarů na osobu),přičemž nápadně narostly firemní zisky (za setrvalého snižování daní) a 30biliónů leží na na bankovních účtech. Nepodmíněný základní příjem v USA by nemusel dosahovat tisícovky dolarů,přesto by ušetřil vládnímu rozpočtu.

Přínos radikálního zjednodušení přizná(posuzo)vání sociálních dávek - se zavedením nepodmíněného základního příjmu - se nemá za výchozí cíl. A česká Superdávka je složitě formulovaný zákon (více jak 90 paragrafů) - a i předstírá zjednodušení administrace. Vlastně v linii dotačního „byznysu“ přislibuje vyřídit si ji „z gauče“ ! O´Reilly charakterizuje v téže knížce charakterizuje nepodmíněný základní příjem výmluvnými slovy (český překlad strana 317): jeden z mechanismů,jenž by měl usnadnit přechod k budoucímu systému orientovanému na lidi. Místoho se v EU inženýrsky “našteloval” přechod k systému orientovanému na Slunce. V EU dotační ekonomika nenese rysy novodobého merkantilismu,který obnoví blahobyt v budoucnosti. Oproti EU „dotace“ firmám v USA mají charakter úvěrových návratných stimulů. V USA panuje státní kapitalismus (= merkantilismus) - v EU deregulovaný socialismus...

Odpůrci nepodmíněného základního příjmu nemají za nemorální dotační soukolí. Odpůrci nepodmíněného základního příjmu vyrukují vždy s moralistní mantrou,že je zlem platit někomu,kdo „nechce“ pracovat. Nenaslouchá se psychosociální pravdě: člověk je ochoten oželet značnou peněžní částku,než aby se vzdal výdělku a přijímal státní dávky. Důsledkem chabé debaty o nepodmíněném základním příjmu není předejití všeobecné demotivace k výdělečné činnosti,ale opak. Aspoň velmi nízká zaměstnanost v Česku to ilustruje.