Budějice dopravně proti proudu času
Po desetiletí se dálnice staví minimálně čtyřpruhové,ale na (hlavních) železničních tratích bývají tři pruhy(=koleje) výjimečné ! V 21.století mnohé železniční tratě jsou málo propustné pro nákladní dopravu,i proto kamiónů na silnicích neubývá. Z Českých Budějovic lze dojet vlakem do centra hlavního města za dvě hodiny,však železnice nejsou komunikace jenom pro osobní přepravu. Utopický plán železničního tunelu u Hluboké (na dráze do Prahy) ilustruje,že jihočeské Budějice jsou se svým železničním uzlem stále v čase přelomu 19.20.století. Kdyby byla položena prozíravě během 20.století železniční trať do Třeboně přes Lišov(skou brázdu),poskytovala by odklonění jednokolejky z Prahy (do v krajině zaříznuté trati už nelze vtěsnat další kolej). Od „devadesátek“ silniční doprava je preferována,proto v přítomnosti Budějice jsou napojeny na obstarožní železniční uzel...
Železniční dopravu v jihočeské metropoli nepromění vysoce nákladná renovace nádražní stanice z doby rakouského císařství. O přemístění českobudějovického nádraží se neuvažovalo asi vůbec (narozdíl od Brna),ač seřadiště nádraží brání nápadně i pěšímu propojení s východní částí města,včetně vzdálených „kolonií“ Kaliště a Třebotovice. A tamější zánovní “Zanádražka“ je (s budoucí D3) další bariérou rozvoje městské aglomerace na soutoku Vltavy s Malší a Dobrovodským potokem.
O vybudování nových nádraží jinde se nedebatuje,ale plánuje se promrhat „miliardu“ do tunelu pod stávajícím budějickým nádražím. Finanční prostředky,které mají být vynaloženy na tunelový podjezd,mohly být investovány do aspoň jedné (nové) železniční stanice. Krajské stotisícové město by mělo mít dvě vlakov(á)é stanice (nádraží),ale v Budějcích leží jedna,která způsobuje každodenní dopravní potíže. Jižní zastávka (jednokolejná) - s velmi ubohým zázemím - je nerozšiřitelná ve stanici. Severní zastávka je využívaná pramálo,poněvadž v nejbližším okolí není větší obytné zástavby - a i „dělníci“ jezdí auty do zaměstnání. S vhodnými lokalitami pro vlakové stanice (mezi Hlubokou a Hrdějovicemi - mezi Rožnovem a Včelnou) se v územních plánech pravděpodobně nepočítá. Nu u Včelné se plocha pro nádraží již z více než poloviny zastavěla...i byla proťata dálničním obchvatem (okruhem) !!
Co nutno vytýkat centrální nádražní stanici v Budějcích,možno vztáhnout i na centrální autobusovou stanici. Její nynější umístění už nezavinila habsburská Vídeň,ale stereotypní představa,že konečná busů se musí nacházet u (hlavního) nádraží. Tak i po 30letech od sametového převratu je hromadná i individuální doprava svedena do parkové „ulice“ Na sadech,tudíž zůstává autostrádou a cyklisté jsou nevítanými vetřelci. Autostrádou zůstala i Nádražní třída (s navazující Mánesovkou),přestože byla vybudována ona “Zanádražka“ přes Pětidomí. Akorát už chodci nejsou nuceni vláčet se podchodem (ze stanice do stanice). Budějice propásly příležitost zbudovat autobusové „nádraží“ na Dlouhé louce: v lokalitě na rozhraní dvou ze tří částí města - v těsné blízkosti křížení hlavních komunikačních tahů ve městě - a i nedaleko univerzity,vědeckého areálu,výstaviště i středu města...
Do přeložení železničních tratí a natrasování nových se neinvestovalo v Budějcích,takže nemohly být alternativou D3. Nakonec nedošlo k vyvedení železnice z města okolo Kamenného Újezda - paralelně s dálnicí. Pravděpodobně D3 do Rakous bude svou délkou kratší než železnice !? České Budějovice - město republikově unikátní největším „kruháčem“ (pod okny starobylé radnice) - budou s D3 ještě více automobilovým rejdištěm než dosud.
Plány výstavby vysokorychlostní železnice nevymažou pochybení generací inženýrů,developerů a politických činitelů. A pro takovou vysnívanou dráhu by se muselo citelně bourat (i novodobá obytná výstavba třeba u Rožnova) - nejen ukousnout další kus krajiny. Na jakou stranu ve sporech by se budějičtí soudci přiklonili,lze odhadovat,pokud zatím krajský soud zakázal Budějickým,aby širokou Krajinskou (kvazipěší zónou) jezdily elektro(mini)busy MHD. Soud neodolal nátlaku živnostníků a podnikavců,kteří spatřují v největším „kruháči“ v republice - se sítí silničních spojek k němu,včetně té z Kanovnické podél Mlýnské stoky do Kněžské - nedotknutelné „privilegium“.
Je-li referendum v Česku skoro tabu,pak ho Budějičtí nevyhlásily ani o tom svém unikátním „kruháči“. S každou rekonstrukcí či obnovou infrastruktury se České Budějovice ocitají v dopravním kolapsu,natož není-li akceptována v Česku konvence,že když hrozí kolaps v dopravě na území města,tak se do něj auty nejezdí,anebo velmi omezeně. Budoucnost Budweisu není zářivá...