Helma na kolo není brnění
Cyklistická helma ano, či ne? V přítomnosti ve formovaném veřejném mínění zaznívá kladná odpověď,se zdůvodněním,že se stačí podívat na statistiky úrazů cyklistů,když zranění hlavy je tím nejčastějším,často s tragickými následky. Helma přitom není základním vybavením dospělého cyklisty,poněvadž povinnost jí nosit není dosud zakotvena v žádném zákoně. Statistiky nehodovosti nezaznamenávají časté havárie cyklistů,ale aut mezi sebou. Dnešní jízdní kola svou technologickou vyspělostí dovolují jízdu mimo cesty,ale i jízdu přibližující se svou rychlostí automobilu. Je v osobním zájmu každého uživatele horského kola sjíždět krajinu s přilbou na hlavě,protože přes vlastní dovednost a sebevědomí je riziko pádu z kola dosti vysoké. Cyklista s helmou na hladké a pevné cyklostezce,navíc kombinované s chodníkem,pohybující se velmi svižně a tím neohleduplně, je nebezpečím pro své okolí,ale strážníci takové chování neusměrňují. Dokonce strážníci a policisté tolerují jízdu po chodníku,hlavně že se cyklista neplete autům pod kola. Není tomu dávno,co dopravní policisté doporučovali kácet aleje u silnic a silničáři nebyli k tomu pasivní,s nejapným zdůvodněním: pokud automobilista nezvládne jízdu,tak smrtelně naráží do stromu. Přilby na motorkách jsou povinné desítky let,ale málokterý motorkář přežije havárii i v místě bez vzrostlé vegetace. Zranění hlavy je životu a zdraví nebezpečné,ale neznamená to,že by poranění končetin či tváře nebylo vážné,ba nemohlo ovlivnit zbytek života. Člověk na kole vyztužený přilbou se může cítit nezranitelný,tudíž vědomě neb z hlouposti ohrožuje kolemj(e)doucí. Ulice,chodníky,stezky a pěšiny nejsou jenom přepravními trasami,ale i jsou předurčeny přirozené hře dětí,tedy sportovní adrenalin na kole lze vybudit na silnicích,a to právě s helmou,jako prevenci vážného poranění. Nelze neustále ukrajovat svobodu rozhodování jednotlivce a utlačovat názorové menšiny zákonnými regulacemi: vnucené dobrodiní je cestou do pekla. Je samozřejmě otázkou,zda by si cyklista,jenž si způsobil zranění nerozumnou jízdou,neměl léčení platit ze svého,nikoli ho hradit zdravotní pojišťovna. Nutno mít zato,že čím více se městské vozovky a silnice nižších tříd nahrazují cyklostezkami,tak se rozvoji cyklistiky nedaří a automobilismus na krátké vzdálenosti nadále bují. Helmy na kolech nepřispívají k lepšímu dopravnímu soužití pěších a řidičů vozítek všeho druhu. Volání po přilbách nepřináší bonus běžné každodenní cyklistice,ale je kampaní konkrétního byznysu. Nejde o to,zda jsou vyráběny slušivé helmy,jaká je jejich cena,ale že se musí někam ukládat,když úchyt na kole nebývá. Pokud se kradou z kol světla,ale i celá kola,tak málokdo nechá na kole přilbu,a to je potíž,kterou hlasatelé trendu nošení přileb nechápou,asi protože se samy věnují turistickým a sportovním cyklojízdám,nikoli provozují každodenní pohyb do práce a školy samopohonem jízdního kola. Člověk má dvě ruce: s mobilem a příruční taškou je přilba na obtíž. Peněženku či brýle člověk prostě strčí do kapsy,ale jistě ne helmu.