Kolaři zahušťují světelný smog také
Zbytečné,příliš silné nebo nepřirozeně zabarvené noční osvětlení představuje stále rozsáhlejší problémem pro města i krajinu v České republice. Světelné znečištění negativně ovlivňuje nejen zdraví lidí a životní prostředí živočichů i rostlin. Nevhodně směrované a zbytečně rozsvícené světlo má negativní vliv i na spotřebu energie a rozpočty měst a obcí i soukromých vlastníků. Proto vznikla první technická norma,která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení,sportoviště nebo reklamní plochy. Norma vstoupila v platnost dnes : informovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v březnu 2023. Jiné ministerstvo (Dopravy) však žádnou změnu norem,týkajících se reflektorů a ostatních světel na vozidlech,nepřipravuje. Přitom v listopadu 2017 zpravodajství České televize referovalo,že řidič(ky)i aut si nesprávně seřizují světlomety. Problém špatného zamíření světelného toku u každého třetího auta pravděpodobně Dopravní policie podceňuje,ne-li ignoruje. Přesvětlování policie nepokutuje,ač to § 32 Zákona o provozu na pozemních komunikacích (ZPPK) připouští,jinak by to bylo patrné ze statistik. Panuje kolektivní konsensus,že je rozumný,kdo svítí příliš - než kdo si svítí na cestu akorát,neb méně intenzivně,než je běžné.
Lze se domnívat,že MŽP prezentovaná norma,je obcemi sabotována,poněvadž přibývá míst,kde se svítí nadmíru - a i zbytečně. Kupříkladu se pár let přesvětlují silniční mosty - i na vozovkách nižší třídy. Mosty zdáli svítí jako některé kostely a jiné architektonické chlouby. Přestože po mostě mají projíždět auta a kola,která mají vlastní světla. Chodci nemají zapotřebí v noci osvětlení,silnějšího než denní světlo. Jenže další zvrácenou praxí je silné osvětlování „přejezdů“ pro kola ve městech - jakoby snad byly určeny pro slepé kolaře. Není přesvětlování omluvitelné tím,že automobilista potřebuje vidět kolaře s předstihem,protože auta jsou opatřena světly,aby řidič i chodce zahlédl. Od doby,co je přikázáno (auto)řidičům svítit i za slunečného dne (bez oparu),už zdravý rozum - lze mít zato – mezi našimi současníky nepanuje.
Zákon ZPPK považuje kolaře také za řidiče. Tak cyklisté vlastně jenom přesedlávají: od volantu k říditkám. Proto v sedle kola se jejich zdravý rozum neprobouzí. Hlavně rekreační kolaři si manýry automobilistů na kolo přenáší. A mohou směle argumentovat,že se chovají dle (litery) zákona (,i když je pitomý). Kolařům nestačí mít odrazky a (LED)baterečku (§ 58-5 ZPPK),ale pořizují si reflektory zářící,kam nemají (novela Zákona ZPPK 411/2005 Sb.). Sice cyklořidiči nemusí přepínat přední světla,ale jsou povinni svítit na vozovce (cituje se): dostatečně a souvisle osvětlené svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem. Kolaři smějí svítit i jako za tmy: jenom "světlometem",který i když je úsporně LEDkový,tak září nadměrně,pomíjí-li se vydatnost dnešních LEDek. Je zlegalizován absurdní konsensus,že kdo svítí příliš i za dne,chová se (situačně) adekvátně.
Proto i cyklisté se oslepují navzájem: v lesích,luzích,a i jinde,kam až došlapou. (V přítomnosti se mnozí kolaři dostanou doslova kamkoliv,mají-li elektromotory.) A samozřejmě kolaři oslepují míjející chodce. Cyklisté silná (LED)světla nemusí přepínat - a nedělají tak,čímž otravují okoložijící,i když neprodukují životnímu prostředí škodlivé spaliny. Otravují,nejsou-li ochotni ztlumit (sklonit) reflektory. Má se za naprosto normální: někomu svítit ostře do očí. Světlomety aut se staly nástrojem pro rychlou jízdu. Kolař,i když zrovna nespěchá,tak si razívá cestu neohleduplně.
Světelný smog nezpůsobují toliko přesvětlená lidská sídla,některé průmyslové provozy,auta v (chráněné) krajině,ale i vypatlaní cyklisté...