Ministerstva LESNICTVÍ a ENERGETIKY jsou žádoucí v Česku
I veřejnoprávní ROZHLAS omílal po cca dva měsíce,že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nemá „plnohodnotného“ ministra,přestože v jeho čele stál Vicepremiér (=významný člen Vlády) ! Sotva byl vybrán (a vyjmenován) „řádný“ ministr,tak se problematizovalo jeho prohlášení,že vedení MŽP bude sestávat ze „svaté trojice“. Jako by snad na ministerstev nebyla ministerská kolegia a kabinety ministrů,tudíž kolektivní řízení organizační složky státu (sdílená odpovědnost) bylo běžnou praxí.
Zda vůbec Česko potřebuje MŽP se nedebatuje,přestože máme Ministerstvo zemědělství (zastřeně potravinářství). Není to dávnověk,co jsme měly Ministerstvo lesního a vodního hospodářství...Nelze si nepovšimnout,že MŽP má svěřeny agendy,které nejsou spojeny s ochranou životního prostředí,nýbrž s energetikou,dopravou či bydlením (třeba neustále skloňovaná Nová Zelená úsporám). Avšak Ministerstvo energetiky nevzniklo,takže Ministerstvo průmyslu (a obchodu k tomu) je kolosem,které (kdoví) řídí „dvanáct apoštolů“. V Česku zřízení Ministerstva (národního) hospodářství je vzdálené jako kopilotovaný let na Mars,ač v jiných zemích ho mají (s Klimatickou sekcí !). Nedošlo k restrukturalizaci centrálních orgánů státu. Akorát se rozmnožily vládní (a ministerští) zmocněnci po loňských poslaneckých volbách.
Stát,který má „kamenné“ Ministerstvo zemědělství a i zřízenou Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) nepotřebuje Ministerstvo životního prostředí. Názvy a náplň obou orgánů vypovídají minimálně o jejich duplicitě. Jenže Zelení,kteří jsou penězovody napojení a enviromentálními doktrínami naladění na MŽP,fakt neuznávají. Očekávají,že jim nový ministr udělí audienci v nejbližším termínu,nemá-li se znemožnit. Nelze se divit,že se občas vyostřeně mluví o zpolitizovaných nevládkách,(spolu)určují-li vládní politiku i komunikační strategii.
Klimatickou sekci MŽP dubluje jeden z ústavů (státní) Akademie věd. Přít se o to,zda-li měla být zrušena,je bizarní. (Navíc Ministerstva mají své početné „ústavy“.) O AOPK se mluví jako o organizaci,která se stará hlavně o CHKO a mimo Národní parky rozptýlené rezervace. Zeleným nevad(ilo)í,včetně exministra Životního prostředí Bursíka,že AOPK je vynechána v platném „Kompetenčním“ zákoně (2/1969 Sb.),ač má vykonávat státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny (§ 75 Zákona o ochraně přírody a krajiny). Vyhovuje jim asi,že AOPK je poslušně podřízena MŽP,na kterém si udržují vliv,ba vyhřívají se v šalebném lesku ministerstva.
Možno vítat,že se ek(bi)olog nestal hlavou dosavadního MŽP. Netřeba připomínat,že ministrem Životního prostředí byl i bývalý ředitel chemičky,který se dokázal zorientovat v otázkách přírody a krajiny (životního prostředí) a být prozelený,sice střízlivě. Kdypak se dočkáme,že se některý z lesníků ujme řízení jednoho z ministerstev,propouští-li je Národní parky pro nadbytečnost. „Lesapán“ - člověk s bio-techno-ekonomickým nad(roz)hledem - by zvládl i řízení Ministerstva energetiky,které v 21.století je klíčovější pro národní stát,než-li rozevláté MŽP. Ono by nebylo až takovým návratem do „komunismu“,kdyby se obnovilo Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a přezíraná AOPK „hlídala“ všechna velkoplošná chráněná území.