POHOŘÍ ČERNOTA

Statistiky obětí dopravních nehod nemůžeme brát jen jako abstraktní číslo, se kterým se smíříme a necháme ho být. Proto jsem rád, že se nám daří aktivity státu v této oblasti rozhýbat a BESIP přichází v posledních týdnech už s druhou výraznou kampaní, pronesl na tiskové konferenci při zahájení kampaně - Vidíme se ? - ministr dopravy Dan Ťok. Člen české vlády přede dvěma roky dodal: Ročně na našich silnicích zemře přes 700 lidí. A právě chodci, na které kampaň míří, jsou jednou z nejohroženějších skupin. Každý sedmý člověk u nás zemře při dopravní nehodě coby chodec. Z nich pak každý 8. mimo obec. A to je varující!

BESIP v roce 2015 referoval: Při nehodách bylo usmrceno celkem 112 chodců. Z toho v nočních hodinách zemřelo 65. Na noční nehody tedy připadá více než 58 % smrtelných nehod chodců. Mimo obce je to ale 79 %. Během jednoho roku od zahájení kampaně - „Vidíme se ?“ - Parlament schválil zákon (48/2016 Sb.),jenž ukládá chodcům povinnost mít na sobě za snížené viditelnosti mimo obec prvky z retroreflexního materiálu. Ministerstvo dopravy tak nenechalo proběhnout osvětovou kampaň,ale asi ihned přistoupilo k předložení návrhu Zákona o provozu na pozemních komunikacích !!! Přitom paralelní kampaň BESIPu (Spěchej pomalu) se do novely zákona nevtělila: nebyla snížena rychlost na některých komunikacích i nebyly zvýšeny sankce za nepřiměřenou rychlost. V září 2016 média referovala o správnosti uzákonění povinnosti nosit reflexní prvky kupříkladu slovy : Důvod je zcela patrný, a to především prevence vážných a smrtelných nehod, které jsou často způsobený tím, že chodec nebyl na silnici dost viditelný. Statistiky mluví jasně – mezi roky 2012 a 2015 zemřelo na silnicích 523 chodců, z toho 303 v noci! Vhodný reflexní prvek mohl v naprosté většině případů zachránit život – především díky viditelnosti na velkou vzdálenost. Například reflexní sprej Albedo100 je viditelný až na vzdálenost 150 metrů, takže řidič vozidla i chodec mají dost času na reakci. O rok později BESIP vydal tiskovou zprávu (http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/311-spechani-se-nevyplaci-protoze-rychlost-muze-zabijet):

Nepřiměřená rychlost je nejtragičtější příčina dopravních nehod v České republice. Centrum dopravního výzkumu v celonárodním zkoumání přiznalo překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Většina řidičů tento faktor nehodovosti stále podceňuje. Nepřiměřená rychlost jízdy byla v České republice v roce 2016 třetí hlavní příčinou dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, s celkovým počtem 14 283 nehod. Usmrceno bylo 195 lidí, 7 347 zraněno. Nejvíce těchto nehod se událo mimo obec (7 813). Nejrizikovějšími místy z hlediska nepřiměřené rychlosti jsou zatáčky a jejich bezprostřední okolí. Zásadní vliv má nárazová rychlost na nehody motocyklistů. Pokud jedou více než 81 km/h, zvyšuje se riziko jejich smrtelného zranění na 42,9 %. Překračování nejvyšší dovolené rychlosti však neohrožuje pouze motoristy či řidiče nemotorových vozidel. Velice zranitelnou skupinou jsou i chodci. Jen v loňském roce zavinili chodci 122 nehod z důvodu špatného odhadu vzdálenosti a rychlosti vozidla. Podívejme se však na tuto situaci i jejich pohledem. Spoluviníkem nehody je v tomto případě samozřejmě i řidič, který překročil na daném úseku nejvyšší dovolenou rychlost. Chodec následně špatně vyhodnotil vzdálenost a rychlost vozidla a zkřížil jeho jízdní dráhu. Řidiči by neměli zapomínat, že tyto rozlišovací schopnosti jsou u každého jedince na rozdílné úrovni...

Nelze nemít zato,že zákonná povinnost užívání reflexních pásek má za cíl neměnit zaběhanou zvyklost nepřiměřené rychlosti. Je totiž běžné,že řidiči se prohání podobným tempem po místních cestách,okreskách,tak po jedničkách: ve dne v noci. Městské čtvrti i vesnice dokonce v ulicích zabudovávají retardéry,protože není shoda na tom,že je nepřijatelné projíždět obydleným místem nejen v noci více než třicítkou. Absence sociálního citu na vozovkách se zhmotňuje nejen v mrtvých,ale i právě v retardérech,které samozřejmě znepříjemňují pohyb cyklistům,bruslařům,ztěžují další sportovní aktivitu,včetně průjezdu záchranných vozů. Obytné a pěší zóny silniční správní úřady povolují nerady,čehož výsledkem je bezohlednost řidičů motorových vozidel,neosvojování si dovednosti chytře spěchat pomalu a neměnění přepravních stereotypů. Dlouhodobá nepřiměřená rychlost ukazuje na stěžejní zanedbání dohledu nad chováním účastníků silničního provozu policií. Celá devadesátá léta nešvar nepřiměřené rychlosti dokonce byl přehlížen, a bylo za stěžejní považováno vymizení alkoholu na silnicích. Nehodovost se v 21.století výrazně nezměnila,tedy kampaň Stop alkoholu nepřinesla zklidnění dopravy,ale snad snížení konzumace alkoholu. Dopravní policie prvotně hledí na plynulost,jinak řečeno rychlost. Sebelepší osvěta BESIPu (Spěchej pomalu) ústí v prázdnu,když policisté nadále střeží bezpečnost sekundárně,až na výjimky(kupříkladu okolí škol),kterou si navíc mají zajistit chodci sami reflexními páskami,nikoli automobilisté bezpečnou jízdou. Přitom je faktem,že chodci loni "zavinili pouze 122 havárií z 14283: ani jedno procento. Mizivá nehodovost chodců není výsledkem působení barbarské novely Zákona o provozu na pozemních komunikacích,protože před jejím vyhlášením nehodovost pěších rovněž byla bezvýznamná. Je bizarní i zdůvodnění povinnosti nosit reflexní prvky statistickými údaji,které vykazují větší úmrtnost chodců v noci,když tma je přirozenou příčinou srážek,jakože listí stromů také padá spíše na podzim než v létě,už vůbec ne na jaře.

V Česku jsou právními rychloregulacemi pošlapávány přirozená práva a svobody občanů,což má za následek neúctu k zákonům. Zákon 48/16 Sb. je lstivým zneužitím státní moci,protože BESIP,jenž je expertním odborem Ministerstva dopravy pro prevenci nehodovosti,v říjnu 2015 časoval kampaň - Vidíme se ? - do tří fází,aby bylo dosaženo cíle naučit chodce používat reflexní prvky. BESIP ve spolupráci s Policí ČR hodlal rozdat na svých akcích během roku minimálně 500 000 reflexních pásků, na 100 000 reflexních tašek pro seniory a desetitisíce reflexních tkaniček a placek pro mladé,ale ministerstvo poznání nahradilo nesmlouvavým bičem v podobě zákona. Česká republika se stala státem založeným na úctě k právům a svobodám řidiče automobilu. Pěší je nucen chovat se upjatě v nejběžnějších činnostech,aby nebyl sankcionován a evidován jako asociál (v registru přestupků). Chodci mají být světluškami,protože většina společnosti (motorový řidiči) ignorují neřídící menšinu. Nelze bagatelizovat slova opozičního senátora Hampla,sic byla možná pronesena na plénu oné horní komory Parlamentu neobratně: Pěší pohyb po světě je jednou ze základních svobod. A vývoj České republiky jde tak, že možností pohybovat se z místa A do místa B, mimo silnici, těch možností prostě nepřibývá, spíše ubývá. A důvodová zpráva zákona vůbec neuvažuje o tom,zda učinění světlušky z chodce neporušuje právo každého být viděn dle osobnostního založení a situace. Automobily jsou opatřeny natolik silnými světly,a to i ve dne a za mlhy,že je směšné či arogantní ospravedlňovat nutnost sebeosvětlení chodců. Přijatá novela zákona snímá z automobilistů povinnost přizpůsobovat jízdu době,počasí a stavu vozovky. Řidič motorového vozidla má být schopen vyhnout se srážce s objektem i neosvětleným,jak pohybujícím až létajícím,tak statickým,jinak nemá za volantem co dělat. Ponížení a tabuizace jsou živnou půdou pro zboření státu,jenž se vyděluje z přirozeného světa. Dojde novela onoho zákona posouzení Ústavním soudem,když ukvapené a lstivé politické rozhodnutí zákonodárné i vládní většiny v loňském roce nedbalo ochrany menšin,tedy je v rozporu s článkem 6 Ústavy ? Bude mít vůbec kdo projednat nezaujatě případnou ústavní stížnost,lze-li předpokládat,že většina ústavních soudců je majiteli pojízdných automobilů ?