Příčinou srážek s divokou zvěří jsou silné reflektory a i rychlá jízda
Srážek aut se zvěří přibývá (nejvíce ve Zlínském kraji) - především kolize s vysokou či srnčí - jde o čtvrtou nejčastější havárii: informují média. Jenže řidiči a policisté si namlouvají spiklenecky,že kolize nebývají zaviněny osobou sedící za volantem. Třeba takto: Na novém obchvatu B. jsou pachové ohradníky a zdá se,že moc nefungují,protože kolize tam jsou pořád...podobné je to u Ch.,kde jsou u frekventované silnice pole,remízky a zdroje vody. Výmluvy připomínají dobu,kdy stromové aleje vadili řidičům ve svižných jízdách. Nebyli a nejsou ochotni přizpůsobovat jízdu okolí dodnes. Nějaká 3/4 řidičů přiznává neadekvátní rychlost vozu. Mají za normální,že se hájkem i polní cestou frčí devadesátkou jako po vozovce průmyslovou (pustou) zástavbou.
S tím se najde na webu rada: Losy,stejně jako jinou vysokou zvěř,oslňují světla aut a často zkoprní,neutečou. V takovém případě je nejlepší přepnout na tlumená světla,zvěř pak uteče před hlukem motoru nebo se lekne klaksonu. To lze však dělat jedině v případě,že řidič zahlédne zvěř s předstihem…
Nezamlčuje negativní fakt,že kvapící řidiči používají nadměrně silné reflektory,které oslňují až oslepují. Vysoce zářivé reflektory neslouží tolik ke svícení,ale spíše k dosahování nepřiměřené rychlosti,což je nejčastěji (pokutovaný) nešvar. Světlomety,které září rozprostřeně mimo jízdní dráhu. U mnohých aut nelze mluvit o tlumených potkávacích světlech vůbec. Svit některých automobilů je zářivý,i když řidič přepne z „dálkových“. Avšak policie nesleduje správnost seřízení reflektorů. Ministr vnitra také neřeší,s jakými reflektory se jezdí po Česku. EU zakazuje žárovky,ale osvitem dotěrné světlomety,vhodné snad pro „lety na Mars“,nereguluje.
Už i někteří cyklisté si osazují světla,která září stovky metrů vpřed a do „boků“,tudíž jako auta nervují zvěř se soumrakem a v průběhu celé noci. Přepínání mezi světly (blikání) nervuje zvěř také,což se pomíjí. Zvěř uvykne pohybu některých vozidel,nikoli však chaotickým světelným zábleskům v krajině.
Za dne lovná spárkatá zvěř nebývá plachá: ostražitě z polí a luk sleduje pohyby vozidel. Srnčí uteče před chodcem,ale i vlekoucím se cyklistou,nikoli před míjejícím automobilem. Divočáci bývají ostražití i za tmy,tedy nevbíhají do vozovek naslepo. A hluk motoru je projevem zvýšené rychlosti. Ve dvacátém století mnoho automobilů i při nižší rychlosti bylo hlučných,ale v současnosti motory většiny (nenákladních) aut za nevysoké rychlosti „předou“,nikoli hlučí. Ono citované doporučení navádí k chování odporujícímu pravidlům „silničního“ provozu,což není překvapivé,pochází-li od řidiče.
Rychlost jízdy vesměs totožná ve dne i v noci - za permanentního (oslepujícího) svícení - se podílí na neudržitelnosti individuální dopravy. Už je načase,aby aspoň v noci nejezdil každý držitel řidičáku,i přibývalo zamykaných závor na cestách v polích a lesích.