Děkanská parodie (akademické) svobody slova
Rektor pražské VŠE za adventního času odvolal děkana Ševčíka. Vlastně neodvolal,ale jen mu oznámil sesazení,když Děkan nepřevzal odvolací akt v přítomnosti Rektora. Minimálně 10 (pracovních) dní Děkan mohl oddalovat zbavení funkce: až obdrží akt do Datové schránky. Rektor vysoké školy tak dlouho otálel s „uzemněním“ hubatého Děkana,že právní moc sesazení mohla nastat i po vánocích (27.prosince). Miroslav Ševčík převzal akt „šéfa“ VŠE dříve: 22.prosince (zrovna v den krvavého incidentu na pražské Filosofické fakultě). Přesto není vyloučeno,že Národohospodářská fakulta VŠE do roka bude mít dva děkany. Země,v níž jednu jednu kancelář sdíleli dva policejní prezidenti,ale i dva vedoucí státní zástupci,to nemůže být šokující.
Děkan Ševčík nesouhlasil s formulací odvolání,že rektor má k dispozici vyjádření fakultního senátu. A Rektorovi VŠE nemusí postačovat souhlas s odvoláním děkana (“velkým”) univerzitním senátem. V Zákonu o vysokých školách totiž každý z rektorů má vágní „manuál“. Zákonodárce fakultní (ne)souhlas s odvoláním děkana nesmyslně nazval předchozím vyjádřením akademického senátu (§ 28-3 zákona). Samozřejmě by bylo logické,aby neudělení fakultního souhlasu legitimně přebíjel (pozičně vyšší) univerzitní souhlas. Poslanci a senátoři - leví,praví či středového ražení - vkládají do zákonů kazítka. Dojde tak pravděpodobně na fraškovitý soudní spor. I není vyloučeno,že samotný Rektor VŠE bude odvolán,pozbyde-li autority,kterou beztak naviklal dlouhý i rovněž špatně načasovaný proces odvolávání Miroslava Ševčíka.
Vysokoškolské vzdělání není zárukou,že akademičtí hodnostáři budou ctít limity jim svěřené reprezentace. I funkce na vysokých školách jsou prvotně zdrojem prebend,na nichž se zarputile lpí,lze mít zato. Funkcionáři státních a veřejných institucí se mají za nesesaditelné,což legitimizuje Nejvyšší správní soud svým výkladem o nezbytnosti odvolávání z manažerských funkcí skrze Správní řád. Hodnostáři (top managementem) je navíc lstivě zneužíváno Zákoníku práce,jenž ochranu ryze námezdního (dělnického) místa dává naroveň funkci volené (jmenované). Právo na veřejnou funkci bylo překrouceno v právo na setrvání v ní (do poslední minuty oficiálního funkčního období),proto se hodnostáři běžně soudí o své funkce. Dnešní soudce správního soudu - Molek - v publikaci z roku 2014 (Politická práva) povzbuzuje k souzení se o nabyté právo setrvat v funkci. Přitom experti se dodnes neshodli,jaký následek má „vyhazov“ hodnostáře,pokud ho soud zneplatní. Zda odvolanému náleží satisfakce shledaného nezákonného postupu,neb se má dohodnout na uvolnění kanceláře se svým nástupcem. Zatím se ujala byrokratizovaná praxe,že pokud nástupce není ochoten vzdát se funkce,tak je „odvolán“ v takzvané obnově správního řízení.
Právní stát v Česku zbigotněl: exděkan Ševčík je jeho nejnovějším produktem.