POHOŘÍ ČERNOTA

Služební zákon "starý" (218/2002 Sb.) - pod nímž je podepsaný Václav Havel,pozdější druhá hlava novodobého státu i stávající Předseda Ústavního soudu - byl sabotován zákonodárnou i výkonnou mocí 12let. Za pomoci kličky v nastavování jeho účinnosti,aby nakonec byl zrušen s přijetím nového Zákona o státní službě (ZstS = Služební zákon). Vládní návrh zákona za Sobotkovy vlády byl cele přetaven „komplexním pozměňovacím návrhem“ !! Účinný od ledna 2015 (234/2014 Sb.) - byl již mnohokrát - jako jiné zákony - novelizován. A jako obdobné kardinální zákony ZStS byl napaden před Ústavním soudem (ÚS). Prezidentem republiky v roce 2014 - i kvůli takzvaným politickým náměstkům. Nato ÚS shledal Služební zákon v jedné části špatný (svědčí o nezvládnuté legislativní technice,která vede k rozporu v zákoně),ale námitky hlavy státu zamítl (bod 181. Nálezu Pl.ÚS 21/14).

Za nynější vlády profesora Fialy byla prosazena další novela ZStS (384/2022 Sb.),jíž oficiálně inicioval například poslanecký matador Marek Benda či dablmagistr Jakub Michálek (Sněmovní tisk 215). A opět táž hlava státu přijatou novelu vetovala kvůli politickým náměstkům (§ 173 ZStS - zrušený zákon § 190). Cituje se: Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení,jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku. Jde o úpravu,která do žádného zákona,natož do zákona o státní službě,nepatří. Kromě této zásadní výhrady...považuji za důvod pro uplatnění veta,vyvolává předložená novela zákona o státní službě pochybnost,nakolik je v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace výkonu státní správy i v dalších směrech,když umožňuje na jedné straně zvýšit počet tzv. politických náměstků a na druhé straně dosavadní tzv. odborné náměstky (náměstek pro řízení sekce) přeřazuje do funkce vrchní ředitel sekce.

V malém státě,v němž panuje sektorismus,ba ministerští úředníci jménem státu (možná bez vědomí ministra) podávají ústavní stížnosti (naposledy IV.ÚS 3076/20),nutno tleskat tomu,že takzvaní odborní náměstci (náměstek pro řízení sekce) mohly být "zrušeni". Beztak hypertrofie náměstků ministrů tu byla již doočíbijící před rokem 2014. Náměstkovské posty se zcela odpoutaly od osoby jmenovaného ministra. Šlo spíše o pozici lépe placeného šéfa ministerského útvaru,ač Náměstek má být důvěrným pobočníkem či blízkým tajemníkem ministra. K tomu ministři mají Ředitele „odboru“ Kanceláře ministra...

ÚS měl derogovat Služební zákon v červnu 2015,ale ústavní soudci se - přes nemálo disentů (Pl.ÚS 21/14) - zachovali zbaběle. Z legislativně ubohého zákona (cituje se znova: svědčí o nezvládnuté legislativní technice,která vede k rozporu v zákoně) nevzejde - přes obšírnou novelizaci - obstojný předpis. I za poslední novelou stojí právníci vyškolení ve špatné legislativní technice: nedošlo k přeformulování § 173 ZStS v kontextu § 2-1c. Přes dobrý záměr je ze ZStS hotový legislativní galimatyáš. Vedoucí ministerské sekce se služebně netituluje přednosta sekce či vrchní ředitel ministerstva,ale honosněji vrchní ředitel sekce,ač sekce se skládají s odborů (se svými řediteli). Vrchní ředitel sekce se nenazývá náměstkem,ale jeho funkci výslovně vykonává,dostane-li se ministr do „úzkých“ (§ 9-8 ZStS) ! Náměstci již nemusí být maximálně dva: mohou opět mutovat. A poradci ministrů - placení ze státního rozpočtu - mají být nadále neviditelní...

Před skoro 30lety se Česko navrátilo do (západní) Evropy,ale jeho instituce,včetně soudní soustavy,jsou natolik přebujelé,že státní správa je nevýkonná,a i nemálo vzpurná. Nu ministr musí omlouvat aparát ministerstva,neplní-li zadané úkoly včas,ba ještě za aktivitu vyplácí státním úředníkům (vysoké) odměny. Zákon o státní službě je neblahým příkladem praxe kopírování západní normy neb instituce do českého prostředí,natož ze zemí velkých (imperiálních). V Česku nastal čas,aby si každý ministerský sbor - s vyslovenou důvěrou - obsazoval ministerstva a další úřady dle vlastní rozvahy a priorit (jako je tomu v USA). Předseda Vlády by měl požívat kompetence propustit každého představeného v úřadě (jako je tomu třeba v Polsku).

Evropská unie vyžaduje rozhodovací nestrannost úředníků v takzvaných regulatorních institucích,nikoli ve všech ministerstev a úřadech. Jenže Fialův ministerský kabinet podlehl - z obav před odlivem ministerských úředníků neb hrozby nesmlouvavé stávky za platy - demagogické mantře byrokracie: pro odpolitizování státní správy...je nezbytné striktní oddělení politické a úřednické (odborné) linie státní správy. Nejenom státní zástupci se hodlají separovat od moci výkonné,ale i tisíce ostatních vládních úředníků…!! Pozičně zabetonovaná byrokracie (nenovelizace § 33 ZStS: Překážky přijetí do služebního poměru) coby profesionální státní služba je iluze,která se rozplývá. Byrokracie v Česku přerostla „pomazané“ hlavy ministrů. Lze pochybovat,že výběrová řízení a přezkušování úředníků v ZStS nezůstanou „napapíře“.