POHOŘÍ ČERNOTA

ČR je parlamentní republikou s významným postavením prezidenta republiky...lze ČR charakterizovat jako formu parlamentní republiky s prvky semiprezidencialismu...,a zároveň i kancléřského systému [6.vydání učebnice ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR - strany 186,302]. Podesetiletí právníci vykládají,že dominantní postavou v českém ústavním modelu je premiér,nikoli prezident republiky (naposledy P. Rychetský 30.října: v pořadu Osobnost Plus),tudíž o první dvě „příčky“ nejvyšších ústavních činitelů v Česku se dělí ony perzóny. Nemluvě otom,že premiér („kancléř“) nahrazuje prezidenta republiky,je-li třeba nemocen,skoro ve všech kompetencích (Článek 66 ÚSTAVY).

Předseda Poslanecké sněmovny [PSP] nejmenuje premiéra napotřetí,ale pouze vybírá k vyjmenování hlavě státu (Čl.68-4 ÚSTAVY),takže nemá “navrch” předsedovi Vlády. A pokud prezident republiky skládá slib do rukou předsedy Senátu (Čl.59-1 ÚSTAVY),ba vyhlašuje prezidentské volby,pak jeho funkce je významnější,než-li předsedy Poslanecké sněmovny. Ostatní úkoly Předsedy PSP (§ 29 JEDNACÍho ŘÁDu Poslanecké sněmovny) - přijímat slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu; postoupit Senátu návrh zákona,s nímž Sněmovna vyslovila souhlas; postoupit prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony - nejsou prestižnější,než-li ty předsedy horní parlamentní komory (§ 33 JEDNACÍho ŘÁDu Senátu),ale spíše rovnocenné. Novináři a politologové nezpochybňují,že předseda Senátu je „Dvojkou“,avšak neustále mylně přisuzují šéfovi PSP roli „Trojky“.

Tytéž profesní skupiny pasují předsedu Poslanecké sněmovny do postavení nějakého druhého ministra Zahraničí,ne-li hlavu státu: prý zastupuje stát navenek. (Totéž bylo dezinformačně vyřčeno ve veřejnoprávním médiu o samotném ministru Zahraničí.) Jenže šéfové obou komor zastupují vně jen komory Parlamentu,nikoli stát či výkonou moc. Styk s jinými parlamentní sbory ve světě není ryzí zahraniční politikou. Ani premiér nezastupuje stát navenek,nýbrž vystupuje jménem ministerského kabinetu (Čl.77-1 ÚSTAVY). Jenom prezident republiky má zastupovat stát navenek (Čl.63-1a ÚSTAVY). Spolupodpis člena Vlády na primátu reprezentanta státu nic nemění. Hlava státu je pojem mezinárodního práva veřejného se všemi atributy,byť se jedná...o kontrasignovaný vztah,resp.pravomoc (ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR - str.195).

T.Okamura přese své zvolení do čtvrté nejvyšší funkce v České republice nebude jakýmsi zeměpánem. Jeho kompetence jsou převážně vnitroparlamentní,čímž mu nelze upřít - jako všem politickým činitelům - neoficiálně větší vliv nad rámec samotné funkce. Místotoho,aby se někdejší Pětikoalice pokusila dojednat,že nominovaný T.Okamura bude mít “k ruce” po zvolení do funkce maximálně 2 Místopředsedy PSP,aby neměl vedle řízení plenárních zasedání nadbytek času na ostatní (nesoukromé) aktivity,tak se mu ho snaží zajistit pěti Místopředsedy !!! A i rozpadlá Pětikoalice prozrazuje nezkušenost ve sněmovní práci,nemluvě o novinářích,přesvědčovala-li 80 poslanců ANO,aby někteří nehlasovali pro něj v tajné volbě. ANO je natolik početné v PSP (2/5),aby mohlo iniciovat odvolání T.Okamury,a i provést odvolací akt (§ 31 JEDNACÍho ŘÁDu Poslanecké sněmovny)...! Přese uvedení do čtvrté nejvyšší funkce v České republice pan Tomio Okamura je nahraditelný zednenaden.

Hysterie okolo volby údajně třetího nejvyššího pohlavára v republice ilustruje neobjektivnost českých novinářů i veřejnoprávních médií (,snad i neznalost zákonů ze strany politologů). Pročpak “hlídači demokracie” zamlčují kompetenci předsedy Poslanecké sněmovny povolat náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát a vydat mu osvědčení,že se stal poslancem (§ 29-2a JEDNACÍho ŘÁDu) ? Šéf PSP smí kooptovat do volené funkce nikým nevolené náhradníky...Bossingu funkčně podřízených bychom se měli obávat více,než-li (zdánlivé) promoskevské orientace T.Okamury. Anebo poslanci (mimo řad hegemona ANO) jsou natolik odolní,aby se nenechali vystrnadit z voleného “fleku” někým,kdo je nedočkavý ho vystřídat beze zvolení (náhradník) i bez ohledu na dikci ÚSTAVY ?!