POHOŘÍ ČERNOTA

O prvním listopadovém víkendu se kdesi v Česku odhlasovalo v místním referendu nepřijetí nabídky úplatné výstavby (více jak 200metrového) „větrníku“ na katastrálním území obce. Nějak může být pobuřující,že vlastně tamní usedlíci bojkotují ekologické zdroje energie. Však významnější na proběhlé zprávě je to,že referendu předcházel průzkum (anketa),v kterém na položenou otázku obyvatelé obce odpověděli převážně kladně. Propast mezi různými průzkumy a potenciálními plebiscity se rozevírá,přičemž konaná referenda jsou spíše „popelkou“.

V Horní Lidči místní referendum dopadlo trapně,nechtějí-li domov pro seniory ! V Česku se rozeběhla povážlivá diskreditace plebiscitu (=referenda). Nu po loňských záplavách vyšlo najevo,že jedno referendum bojkotuje plán výstavby přehrady Nové Heřminovy (od roku 2008),čehož výsledkem jsou dalekosáhlé škody (v povodí Odry a Opavy). Také dlouhodobější dopad má referendum v Bystřici pod Pernštejnem (v roce 2014) o výstavbě provozu na výrobu jaderného paliva,ale i třeba plebiscit o uložišti jaderného odpadu. Ve všech případech položená otázka měla místní přesah. Přehrada,energetika či skládky nepochybně,takže mělo proběhnout nejméně krajské referendum,nutno mít zato...

Dále § 95 Zákona o sociálních službách vyjadřuje: Kraj určuje síť sociálních služeb na území kraje;přihlížejíc k informacím obcí. Kraje a stát sociální služby (spolu)financují,včetně výstavby sociálních zařízení,proto obce nemají vyhlašovat plebiscity o takových záležitostech. Obce mívají nějakou míru prospěchu ze stavby,která vyroste na jejím katastrálním území. Rovněž obcím náleží poplatek neb kompenzace stavby. Nu desítkylet nemálo obcí pobírá nemalé peníze od provozovatelů skládek. V Česku se pravděpodobně vytrácí porozumění,že mínění místních,natož v maličké vsi (osadě),zastupitelé (starosta) musí znát či odhadovat,jinak nejsou na svém místě. Místní političtí činitelé jsou volenými zástupci lidu,nikoli jen hlasovacími strojky...

Nutno se domnívat,že představitelé a obyvatelé obcí i měst pomíjí,že § 54 Obecního zřízení (ObcZ) předvídá kooperaci obcí s právnickými a fyzickými osobami skrze Spolek neb Společnost. Jinak řečeno: obecní komunity nemají schvalovat kupříkladu „větrníky“,ale mají licitovat o výši svého podílu ve firmě,která bude profitovat z výroby energií. Zatím toliko obce zakládají stoprocentně vlastněné eseróčka či akciovky,aniž by měly přímý vliv na „privátní“. Jakoby Občanský zákoník (§§ 214,2716) byl podružný vedle Zákona obchodních korporacích. Právníci trousí špatné rady starostům a radním...

Nutno mít zato,že diskreditaci referend (= plebiscitů) způsobuje i slovíčko závazné (§ 49 Zákona o místním referendu). Cituje se: Vedení obce Nové Heřminovy již mění pohled na přehradu,ač proběhlým referendem,které dopadlo v neprospěch výstavby,je vázáno. Dilema může skončit i tím,že obec nebude respektovat referendum a zároveň se iniciátoři hlasování neobrátí kvůli tomu na soud. Nutno mít zato,že „rozhodnutí v místním referendu“ není pro zastupitelstvo obce,města a jejich orgány závazné,nýbrž následování(respektu)hodné. Obecní orgány - a prvotně zastupitelstvo - jsou suverény,přičemž se zodpovídají místní komunitě (ve volbách). Záleží na rozložení sil v obci,zda se výsledek plebiscitu vyslyší (většinou ano). Sice § 49 odkazuje na Obecní zřízení,ale zcela neurčitě: závazné jsou vyhlášky,nikoli výsledky hlasování pro zastupitele. Vyjadřuje-li § 41-2 ObcZ,že jsou neplatná právní jednání,která vyžadují schválení Zastupitelstva (Rady) obce,pak není neplatné jednání,které se vzepře výsledku plebiscitu,nestvrzuje-li se výsledek orgány obce. A Zákon neukládá zastupitelstvu ratifikovat „rozhodnutí v místním referendu“.

Vůbec nelze mluvit o „rozhodnutí v místním referendu“,nýbrž o poměrném výsledku hlasování. Referendové zákony jsou od počátku formulovány vágně. Slovíčka - rozhodnutí,závazné - jsou přenesena do zákonů snad z procesních předpisů,tedy matou. Samozřejmě plebiscit může zastavit nějakou výstavbu,ale spíše ne tu započatou,natož obecně žádoucí. Partikulární zájmy se promítají do hlasování v referendu - i stojí za jeho vyvoláním -,ale nemohou si nadiktovat uposlechnutí výsledku. Ani český soud nemůže nařídit místním politickým činitelům uposlechnutí výsledku,je-li zrovna oslyšeno. Soud smí toliko nakázat pořádání referenda,nebylo-li vyhlášeno neopodstatněně. Uzákonění referenda místního (22/2004 Sb. - předtím 298/1992 Sb.) i krajského (118/2010 Sb.) je již svou dikcí překonané.

Daniel Prokop v publikaci Slepé skvrny (2.vydání v roce 2020) připomněl (strany 164-169): Binární (černobílé) hlasování v referendu není vždy namístě. Referendum zvyšuje důvěru v politiku a instituce,však konkrétně konaná referenda mají spíše efekt opačný...Buď jsou neplatná (začasté),anebo se jimi pokouší přetlačit někoho,ač místní mají jiné nástroje. Nutno mít zato,že na diskreditaci plebiscitů se podílí ti,kteří v něm spatřují více než projev participace,jenž vyjadřuje Článek 21-1 Listiny základních práv a svobod (LZPS: Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí...). Dosud hlavně ekologisté mají v referendu skvělý nástroj nátlaku na volené reprezentanty lidu. Přitom právě Nové Heřminovy nestaví přehradu,ani ji nekofinancují,tudíž byly zneužity ekoaktivisty k obstrukci plánované výstavby. Některé obce v Česku se staly vazaly lidí,kteří lstivě využívají vágní dikce referendových zákonů v ideologickém boji. Nu právníci týchž skupin namlouvají obcím,že zařídí třeba i to,že „se iniciátoři hlasování neobrátí na soud“. Nedodají,že oni se „neobrátí“: nebudou se soudit tvrdohlavě. Bez ohledu nato,že Nové Heřminovy jsou adresátem již několika soudních rozhodnutí (naposledy v listopadu 2018: I.ÚS 178/15)...