POHOŘÍ ČERNOTA

V lednu 2022 Nejvyšší soud ČR (NS) vydal tiskovou zprávu: Ústavní soud zrušil anebo částečně zrušil v roce 2021 senátům NS jen 16 rozhodnutí. Rozhodoval přitom o 1 070 podaných ústavních stížnostech proti loňským rozhodnutím NS. Pokračuje tak dlouhodobý trend poklesu počtu rozhodnutí NS následně zrušených Ústavním soudem...Statistiky jednoznačně hovoří o vysoké kvalitě rozhodování senátů NS,a to na obou kolegiích...Je vidět, že naši soudci rozhodují spravedlivě. Ukazuje se také, že soudci NS respektují judikaturu Ústavního soudu a tím jdou snad také příkladem soudcům na nižších instancích.. Letos NS vydal tiskovou zprávu pod obdobným titulkem:Ústavní soud zrušil...v roce 2022 jen 43 rozhodnutí NS. Nelze nemít zato,že sama statistika NS usvědčuje jeho soudce,že se dopouští libovůle až zlovůle,poněvadž pokles rušených aktů nenastal,ale naopak zjevně narostl zásah českého Ústavního soudu (ÚS) do rozhodování NS. Je nepodstatné,že ÚS vyhoví necelým 5% ústavních stížností: vydané Nálezy jsou pověstnou “šlehačkou na dortě”. Navíc ÚS nebyl (a není) cele obsazený,i poněvadž soudci NS nejsou důvěryhodní pro jmenování ústavními soudci,což ukazuje i jejich výběr za nové hlavy státu. Velmi podstatné je to,že ÚS vytýká NS soustavnou aroganci,včetně ignorování judikatury ÚS. Cituje se Nález z dubna 2021 (I.ÚS 1636/2020 : body 24.,31. Odůvodnění): 

ÚS v Nálezu z října 2022 (I.ÚS 766/2022) vytýká Nejvyššímu soudu kumulovanou arogantní libovůli (předtím například Nálezy: I. ÚS 2500/2017,III.ÚS 53/2018). Takzvaný „třetí“ Ústavní soud také musel nabádat NS třeba k tomu,aby rozhodoval o podaném návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí (III.ÚS 3425/2016). (V kauze „Šarapatka“ takový návrh byl podán loni s dovoláním,ale není známo,že by NS rozhodl !!). Dodnes ÚS musí vysvětlovat soudcům NS,že mají za úkol sjednocovat judikaturu (tisková zpráva z 26.října 2022 k Nálezu I.ÚS 766/2022). Nejvyšší soud ČR však tak nečiní: poslední sjednocující Stanovisko vydal (v netrestní záležitosti) v roce 2011 (Cpjn 206/2010). NS místo plnění svého úkolu pokračuje v šílené strategii odklonu nápadu,tudíž ÚS byl vmanipulován do role sjednocovatele judikatury (naposledy Nález I. ÚS 323/2023),ač na ÚS působí maximálně 15 soudců s omezeným mandátem - oproti 70 s „doživotním“ na NS !! K tomu soudci NS drží „bič“,pokud dovolatel smí být trestán poplatkem za odmítnutí podaného dovolání (položka 23-2 Sazebníku soudních poplatků),přestože týž ÚS nejméně dvanáct let vytýká NS (počínaje Nálezem Pl. ÚS 29/2011) nesmyslnosti a pitomosti právě v dovolacím přezkumu.

Nutno se domnívat,že soudci NS (ne-legislativci a ne-zákonodárci !!) opět píšou novelku beztak kostrbaté Dovolací normy v Občanském soudním řádu (OSŘ: od první novely 519/1991 Sb. přes derogaci Pl. ÚS 29/2011 a novelku 404/2012 Sb. po poslední novelu 296/2017 Sb.),ne-li Zákona o soudních poplatcích. Stávající místopředseda Nejvyššího soudu JUDr.Šuk pravděpodobné zákulisní pikle komentuje slovy (www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/ht-pet-otazek-pro-petra-suka): Věřím, že ke změnám v dovolacím řízení dojde,ale vše potřebuje svůj čas. Jde o téhož představitele NS,který na adresu českého Ústavního soudu hystericky vyřkl (www.ceska-justice.cz/2023/03/z-ustavniho-soudu-se-stala-tovarna-s-pasovou-vyrobou-rika-mistopredseda-ns-suk):

Z Ústavního soudu se stala továrna s pásovou výrobou...Postupem času se...ocitl v roli de facto čtvrtého stupně soudní soustavy,řešícího tisíce kauz ročně...byť téměř v každém rozhodnutí zdůrazňuje, že jím není...S tím souvisí i občasná nekonzistence v rozhodovací činnosti,úplná rezignace na dodržování právních názorů vyslovených v usneseních o odmítnutí ústavní stížnosti a v některých případech i velmi závažné zásahy do právního řádu...Ústavní soud nemůže plnit plnohodnotně svoji roli,vydává-li ročně ve 4 senátech více než 4.000 rozhodnutí. Každý soudce se tak ročně podílí na přibližně 1.000 rozhodnutích...takto významná instituce by obecně neměla přijímat zásadní závěry,opřené o výklad základního zákona státu,ve tříčlenných senátech, a to i vahou hlasů dvou soudců...dva lidé by neměli mít moc zvrátit například názory vyslovené v rozhodnutích velkého senátu NS či rozšířeného senátu NSS jen proto,že jsou dočasně ústavními soudci...ÚS by neměl být stavěn do pozice sjednocovatele výkladu podústavního práva tím, že některé oblasti jsou vyňaty z přezkumu Nejvyšším soudem.

NS je tím tribunálem,který si opakovaně vymohl snížení nápadu dovolání přes novelizace zákonů - a tím zatížil obsazením mnohem méně početný ÚS !! V roce 2011 tehdejší připravovanou novelu OSŘ (404/2012 Sb.) kritizoval ústavní právník Zdeněk Koudelka (text Nejvyšší nebo Ústavní soud) slovy,jež se prorocky naplnily: Návrh...řeší situaci u NS,ale neřeší dlouhodobost řízení obecně,včetně možnosti ústavní stížnosti u ÚS...Pokud naše ústava dává široký přístup k ÚS, je nevhodné neumožnit NS,aby sám napravil neústavnost učiněnou nižšími soudy,byť bude významná jen pro účastníka a nepůjde o zásadní právní význam. V opačném případě bude více vstupovat ÚS do rozhodnutí nižších soudů,aniž by měl NS možnost zasáhnout. Hlavou obecných soudů se více stane ÚS na úkor NS...Prvotně nesoudné počínání soudců NS přispělo k tomu,že ÚS se stal - ne čtvrtou -,nýbrž třetí (až druhou) soudní instancí. Již krátce po přijetí další novely Dovolací normy v OSŘ Parlamentem (296/2017 Sb.) Ústavní soud byl nucen zformulovat Stanovisko (3.věta Pl.ÚS-st.45/16 z listopadu 2017),jež soudci NS cele „nestrávili“: Ustanovení § 237 občanského soudního řádu ve spojení s čl.4 a čl.89 odst.2 Ústavy ČR vyžaduje,aby jako přípustné bylo posouzeno dovolání,závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod,při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury ÚS. Soudci NS bojkotují neb „rozřeďují“ vyhlášené zákony,takže Nejvyšší soud ČR nemá autoritu u odvolacích soudů (I.ÚS 3360/2020: bod 19.-26.). To demonstroval třeba soudní „pink-ponk“ v kauze „Nečesaný“ (rozbor IV.ÚS 4091/2018). K tomu i Velký senát NS nosná odůvodnění svých rozhodnutí zaměňuje za Právní věty,ba směšuje závaznost Odůvodnění Nálezu ÚS se sjednocováním judikatury (31 Cdo 2805/2011).

Soudci NS,ale i NSS,nepřispěchali s návrhem novelizace Zákona o Ústavním soudu,aby nebyl pásovou výrobnou. Přirovnání samo odhaluje,že soudci všech stupňů asi nechápou,že jsou živoucími „stroji na rozsudky“,poněvadž za dnešní psací techniky se rozhodnutí sepisují rychle,je-li vůle na soudě. JUDr.Šuk k nim patří,pokud od moci výkonné i zákonodárné požaduje razantní zvýšení platů zapisovatelkám a ajťákům,ač by se bez prvních měl obejít v 21.století - a druhé by si měl platit z funkčních požitků (platových náhrad). A taktéž i soudci NS nechápou,že závazné jsou Nálezy ÚS,nikoli Odůvodnění jeho (nemeritorních) usnesení. Sebedůrazněji čtyři senáty Ústavního soudu soudí u něj napadená rozhodnutí NS,tak se soudci to moc nepohlo,poněvadž nejsou kárně stíhání za názorovou zatvrzelost a lenost. Obludná nesoudnost soudců Nejvyššího soudu degraduje výkon soudnictví v Česku.