POHOŘÍ ČERNOTA

Stávající Předseda Ústavního soudu (ÚS) se v knížce rozhovorů Hledání rovnováhy aneb život soudce (vydané zrovna v roce jmenování ústavním soudcem) vyznává: jsem soudcem z přesvědčení. Nejde o kýžený předpoklad profese v dnešním dynamickém světě,lze se domnívat...

Ústavně-právní výbor Senátu se většinově vzepřel jmenování Josefa Baxy ústavním soudcem. Narozdíl od jiných „adeptů“ do ÚS senátoři neshledali,lze mít zato, „závady“ v judikátech JUDr.Baxy. Senátoři však neměli pominout,že nynější Předseda ÚS zavedl na Nejvyšším správním soudě (NSS) systém,jenž obírá stát o milióny ročně,pokud běžně soudci čerpají nemalé platové příplatky za „vedení senátu“. Cca 3/5 soudců NSS má předsedat 10 (tříčlenným) soudním senátům !!! Obcházením zákonů si soudci NSS své požitky vylepšují desítky let !! Sám JUDr.Baxa za dobu svého působení na NSS se nerozpakoval nejen řídit a organizovat soud,ale i předsedat několika senátům. (Sice je pravdou,že se mu nekumulovaly příplatky za vedení). Sezení na více židlích je vlastní i soudcům,v čemž jsou si podobní s politiky,jimiž Josef Baxa jinak pohrdá.

JUDr.Baxa (soudcem ode 25let věku) ozřejmil v rozhovoru pro Český rozhlas - v den loňského uvedení do funkce Předsedy Ústavního soudu hlavou státu v Brně (7.srpna 2023) - svůj náhled na činnost „čtvrtého“ Ústavního soudu takto: ÚS je příliš drahá instituce,aby se věnoval odmítání ústavních stížností pro zjevnou neopodstatněnost. Předseda ÚS dal najevo,že za jeho desetiletého šéfování bude házeno do koše ještě více stížností než doposavad,ne-li si účelově změníme zákon. Podobně uvažuje (rozhovor pro Českou justici: Ústavní soud někdy unáší právo) do funkce ústavního soudce nejmenovaný dr.Simon z Nejvyššího soudu (NS),ač jde o soud,který způsobuje zahlcení ÚS nápadem,nesjednocuje-li judikaturu i maří-li dovolání (naposledy kritika ÚS v Nálezech I. ÚS 1585/23, IV. ÚS 2884/22). Není překvapivé,že JUDr.Baxa nedal najevo opovržení arogantním a pitomým rozhodováním NS neúčastí na v polovině září NS pořádané mezinárodní konferenci,nýbrž blahopřál NS (v době,kdy ÚS zrušil nemálo rozhodnutí právě NS). I proto Senát neměl schválit zařazení Josefa Baxy do Ústavního soudu. Jenže senátoři jsou uvyklí,že jim ÚS nehází „stížnosti” do koše - kdoví zda v oplátku za mlčení o zneužívaných příplatcích.

V citované knížce JUDr.Baxa přiznal,že skandál s tituly na Právnické fakultě v Plzni,jejíž byl zakladatelem,se dotkla jeho rodiny, bylo-li ukončeno studium jeho dceři. JUDr.Baxa rovněž výslovně přiznal (strany 103-110),že jeho náměstkovská „stáž“ na Ministerstvo spravedlnosti - v době šéfování Otakara Motejla i Pavla Rychetského - se stala „problematická“ (moje postavení bylo velmi vachrlaté), opírala-li se o „právní čárymáry“. Předseda ÚS možná nereflektoval dosud,že obcházení jmenování do funkce „jen“ pověřením je již standardem (obyčejem ?!),na jehož hlubokém zakořenění v Česku se podílel. A v pozadí kvapného zřízení další právnické fakulty (v Plzni) byla organizovaná poptávka po nadprodukci právníků,včetně úředníků na ministerstvech a policejních šarží. JUDr.Baxa,jenž na oné škole nepřednášel správní právo,nýbrž trestní,byl tomu stafáží.

Čtyřletou politickou funkci na Ministerstvu spravedlnosti Josef Baxa bilancuje coby klíčovou životní epizodu. Není se co divit,když 43letý ministerský náměstek „povýšil“ rovnou do čela nejvyššího soudu. Soudce Baxa se nevrátil na Ministerstvo spravedlnosti,když odešel z čela NSS a nebyl jmenován ústavním soudcem dřívější hlavou státu,ač v téže knížce soudí,že ministerstvu chybí institucionální paměť,kompetentnost a stabilita. A i Předseda ÚS v mnoha rozhovorech (dlouholetý host rozhlasového pořadu Jak to vidí) bez servítek vykládal,že vyhlášeným zákonům nerozumí i soudci (Systémy jsou zahlceny blbostmi...). V citované knížce JUDr.Baxa považuje správní právo za „džungli předpisů“,ale neodhodlal se přispět k nápravě v normotvorbě,takže zákony bývají manuály pro skoro všechno. Předpisy (i procesní řády) se dají vylepšovat na soudě interpretací,zastává soudcokratický postoj mediálně oblíbený JUDr.Baxa. Nu Josef Baxa - nedlouho po nástupu do čela NSS - seznával,že text stěžejního předpisu NSS - Soudního řádu správního (SŘS) - je mizerně formulovaný jeho soudcovskými kolegy (Mazanec - Žišková,přičemž „přestoupila“ do NSS také z Ministerstvo spravedlnosti),ale byl novelizován hlouběji jen jednou v roce 2012 (303/ 2011 Sb.),jak líčí v oné knížce. Poslední novelka SŘS toliko má za cíl ušetřit práci soudcům NSS (77/21 Sb.) - a byla protlačena mimojiné přes syna soudce NSS (poslance Výborného). Čáryfuk(már)y nejsou zdaleka cizí Josefu Baxovi i ve věku plné životní zralosti,což však není slučitelné se soudcovskou funkcí,nutno mít zato.

Nelze upřít (ex)předsedovi Ú(NS)S projevené úsilí o srozumitelnost soudních rozhodnutí. Užvaněnost a nepřehlednost je jedna z příčin nepřesvědčivosti justice: zdůrazňuje JUDr.Baxa i v knížce Hledání rovnováhy...Josef Baxa prosadil - navzdory svému „náměstku“ (Mazancovi) - číslování odstavců rozhodnutí (,ale nikoli shodu na zkrácení délky rozhodnutí NSS). Naprotitomu se JUDr.Baxa asi vůbec nepokoušel prosadit takovou novelu SŘS,aby soudci NSS řešili přednesené určité (zásadní) právní otázky,nikoli neustále „subsumovali“ změť důvodů kasační stížnosti,což je jeden z faktorů „zahlcení“ NSS nápadem. Od loňského prosince ústavní soudce Kühn – a rovněž exsoudce NSS - hodnotí v knižním Komentáři SŘS (z roku 2019) past,jíž si samy soudci nastražili v SŘS,takto (strany 925-): NSS tak dnes zůstává jediným z našich tří vrcholných soudů,který je věrný čistě retrospektivnímu modelu vysokého soudu. Josef Baxa se nepochybně spolupodepsal jak na vágních základech (obnoveného) správního soudnictví,tak NSS zanechal v děsném nastavení.

Nelze popřít,že u Josefa Baxy neabsentuje vyšší míra soudcovské zralosti. Kupříkladu se disentem (spolu se soudcem J.Vlašínem) vzepřel holému formalismu Právní věty NSS (8 Ans 2/2012–278),že nadřízeným ministra je ministr !!! Taktéž Předseda ÚS zaujímá střízlivý postoj k uzákonění Nejvyšší rady soudnictví v Česku: Určitě by bylo lepší,kdyby institucionální ochrana nezávislého soudnictví požadovala veřejnost,než když se toho domáhají soudci,kteří jsou podezřelí,že to dělají kvůli sobě samým. (Zatím nedošlo k pokusu o vyvolání referenda k takové otázce.) Systém nelegitimního obohacování se soudců příplatky však se Josefu Baxovi nemůže podařit ospravedlnit „ústavně-konformním způsobem“,nepřipouštějí-li účinné zákony více předsedů soudních senátů než je počet Rozvrhem práce zřízených (očíslovaných) senátů. JUDr.Baxa etabloval zvrhlý NSS,přičemž jeho šarm potenciální kritiku rdousí. Veřejně se podfuky a cavyky Nejvyššího správního soudu (akademickými) právníky neventilují (například M.Zámečníková v rozhovoru Dvacet minut Radiožurnálu 23.dubna). Josef Baxa by byl obratným partajníkem,ale neví o tom...což je smůla pro politickou kulturu v Česku.

Je nějak příznačné,že jmenování JUDr.Josefa Baxa do čela Ústavního soudu (v pátek 4.srpna) doprovázel čirý formalismus,přestože sám ÚS ho ve svých Nálezech nevýjimečně “tepá”. JUDr.Pavel Rychetský,jenž toužebně usiloval,aby ho soudce Baxa nahradil ve funkci,puntičkářsky lpěl na funkci do nejzazšího dne. Funkční období dosavadního Předsedy Ústavního soudu mělo vypršet nejpozději v pondělí 7.srpna: s definitivním zánikem soudcovské funkce na ÚS. Prezident republiky jmenoval JUDr.Baxu s několikadenní „odloženou účinností“,poněvadž JUDr.Rychetský nepředal „klíče od kanceláře“ nástupci včas a elegantněji. Hlava státu byla (elitními) soudci donucena k obskurnímu ústavnímu kroku. Veřejnoprávní rozhlas tak 4.srpna referoval o jmenování na „Hradě“ nesmyslně: prezident nominoval,resp.ohlásil jméno Předsedy Ústavního soudu ! Nejen novináři a čeští politici,ale i soudci,pravděpodobně nechápou,že když někdo je jmenován do (vysoké) státní funkce,tak dosavadní ve funkci končí obratem. Soudci si jistě mohli předat kancelář s dokumenty o srpnovém víkendu (beztak to radostně dělali)...Anebo soudci otestovali poslušnost právního laika (prezidenta Pavla) „čárymárám“ právníků ?!