POHOŘÍ ČERNOTA

Otázka soudcovských platů se vrátila letos jako bumerang,když čeští soudci své funkční požitky opakovaně hájili soudní cestou u českých soudů !!!!!  

Kolik procent soudců a představitelů soudů se v předešlých 10letech obrátilo na ministerstva,vládu,poslance a senátory,aby upozornili na špatné vyměřování platové základny ??! Expředseda NSS Josef Baxa se rozpovídal,že stát špatně spočítal průměrný příjem v rozpočtové sféře,až v době poslední „války“ soudců se státem. Soudci zároveň mlží,že mají silnou páku na Ministerstvo spravedlnosti a předsedy soudů (jeho decentralizované orgány),volí-li si Soudcovské rady a prostřednictvím nich smějí do správy soudů,včetně financování soudů,mluvit. Dokonce soudci nejvyšších soudů drží bič v rukou: na jejich návrh smí být svoláno plénum soudu,a na něj být přizván Ministr spravedlnosti.

Dosud soudcovské platy nejsou upraveny služebním zákonem,tudíž se soudci mohou srovnávat pyšně se senátory,ministry i hlavou státu. Výši platů (i poslanců) by asi neměl určovat ministerský kabinet nařízením,i když by nedošlo k výraznému narušení dělby moci či k nátlaku na její opozici. Avšak od roku 2017 v Česku působí Národní rozpočtová rada (Zákon 23/2017 Sb.),přesto se nadále lpí natom,že požitky soudcům smí „ukrajovat“ jen Parlament. Poslanečtí matadoři (například M.Benda) vyzdvihují,že xx-tou novelizací zákona 236/1995 Sb. - se zavedením „automatu“ v platové základně (316/2018 Sb.) - politici nemají žádný vliv na soudcovské platy,odvíjí-li se od průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok v nepodnikatelské sféře. Platové základny,která rozviřuje spory o soudcovské platy,soudci lstivě zneužívají,jak v lednu ve veřejnoprávním rozhlase dvakrát prezentoval Prezident Soudcovské unie ČR. Každé „zmrazení“ platů bývá jenom dočasné - po „rozmrazení“ platy týmž mechanismem naskočí. Poslanci a senátoři - vyděšení povstáním soudců,završeným Rozsudkem Nejvyššímu soudu ČR (21 Cdo 1440/2014) - vnesli do zákona obskurní mechanismus.

Parlamentem vágně vyřešená otázka soudcovských platů se musela vrátit jako bumerang,pokud ústavní soudci hanebně rozhodovali o svých platech (Nálezy: Pl.ÚS 16/2011,Pl.ÚS 33/2011,Pl.ÚS 28/2013,Pl.ÚS 20/2015). Svým počínáním ústavní soudci legitimizovali,že soudci „obecných soudů“ smějí zneužívat procesní řád,aby si mohly vysoudit platy hned na nejvyšší úrovni (právě u Ústavního soudu),ač tím ohrožují důvěryhodnost soud(c)ů. Soudci mají ctít zásadu,že nikdo nemá být soudcem ve své věci. A každý soudce se má vyloučit z projednání,má-li k právní věci (přímý neb nepřímý) vztah,což ústavní soudci neučinili. Zřejmě stát a jeho organizační složky (soudní správy) ani jednou nenamítly zaujatost soudců,včetně ústavních,když se o platech mělo rozhodovat. Jinak by platový spor neprošel i Nejvyšším soudem ČR (21 Cdo 1440/2014)...

V přítomnosti soudci dávají najevo,že onu zásadu budou nadále ignorovat. Prohlášení Republikové rady Soudcovské unie - po „zmrazení“ platů zákonem 18/2022 Sb. - není smířlivé,ale arogantní. Cituje se: v roce 2015 došlo k dohodě reprezentantů soudní moci s vládou,když soudci uvěřili příslibu vlády,že v budoucnu k protiústavním zásahům do platových poměrů nebude docházet a dobrovolně se vzdali části svých oprávněných platových nároků;došlo tak k úspoře takřka 4miliard Kč ve státním rozpočtu...vyjadřuje podporu soudcům, kteří chtějí využít všech právních prostředků k domáhání se oprávněných platových nároků za rok 2022 a je připravena jim poskytnout veškerou pomoc. Dohoda totiž byla stvrzena v dubnu 2015 - v době,kdy byla podána nejméně jedna ústavní stížnost (v březnu 2015). Tehdejší ministr Spravedlnosti Pelikán udělal veřejnosti medvědí službu,neprosazoval-li služební zákon pro soudce. Návrh u Ústavního soudu bagatelizoval slovy: ústavní stížností se nic nemění. Jeho předchůdkyně (H.Válková) na podání návrhu u Ústavního soudu apelovala,ač se tomu Předseda Okresního soudu Brno-venkov bránil (hrozilo mu asi „ukamenování“ soudci).

Stávající Ministr spravedlnosti (v jedné osobě poslanec i advokát) se podílel na platném nynějším nesmyslném nastavení soudcovských platů,avšak reflektuje to aspoň: Skutečně zvažujeme,zda k celé problematice nepřistoupit znovu například tím,že bychom vytvořili společný mechanismus pro nastavování platů všech ústavních činitelů. Tedy soudců, ale i poslanců nebo členů vlády. A to tak,aby nedocházelo k inherentnímu konfliktu zájmů,kdy poslanci rozhodují o svých platech a soudci soudí otázky týkající se jejich mezd...Čili nějaké úvahy,zda to nově neupravit,existují,ale jsme zatím ve fázi,kdy se vůbec chceme rozhlédnout po Evropě a podívat se,zda to někde nedělají lépe. Jenže ani ministr Blažek nemíní kárně stíhat české soudce,kteří se o platy soudí u českých soud(c)ů.

Nikoliv - soudci nejsou ústavními činiteli - stejně tak ne třeba členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,i proto je český platový zákon – prostě řečeno - pitomý. Výsledkem novely v roce 2018 je onen „automat“,nikoli „služební“ zákon pro soudce,jako je tomu na „bratrském“ Slovensku (§ 65 a násl. Zákona o sudcoch a prísediacich: 385/2000 Zb.z.). Slovenský zákon definuje i příplatek za pracovní pohotovost (§ 74),ale čeští soudci se zákeřně,lstivě,hloupě,ale i potajmu,soudili se státem dál i po roce 2015. Nejvyšší soud totiž položil v prosinci 2016 Soudnímu dvoru EU zjevně nepřípustnou otázku,zda je diskriminací,když soudci nejsou placeni za pracovní pohotovost na trestním úseku (okresního) soudu...

Soudci se nejen nesoudně domáhali zachování platové hladiny u soudu,kde samozřejmě o věci rozhodují soudci (slovy exministra Pelikána a dosud člena Legislativní rady vlády: inherentní konflikt zájmů),ať už obecní (Městského soudu v Brně) či ústavní,ale i hbitě předešli výrok ÚS kvazidohodou. Ústavní soud rozhodl sice až v červenci 2016,avšak jednoznačně (Pl.ÚS 20/2015): zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu (21 Cdo 1440/2014). ÚS ČR vyložil,že stát si může určit,že docílí vyrovnání deficitního rozpočtu,ale musí zvolit přiměřené prostředky,jimiž snížení platů soudcům prý není. I to vypovídá něco o zaslepenosti ústavních soudců: jaké asi jiné prostředky než snížení „provozních“ výdajů (platů) stát může mít (daně nebo snížení starobních důchodů) ??! Dodnes se přitom za chabé debaty o soudnictví pomíjí,že český Ústavní soud vyslovil v tomtéž Nálezu Pl.ÚS 20/2015,že soudci Nejvyššího soudu poškodili - nejspíše právě z kolektivní lakoty - český stát !!!!

Je vysoce nepravděpodobné,že by Parlament vyhlásil referendum,zda voliči souhlasí,aby (vrcholní) soudci nadále měli nárok na minimálně 3násobek průměrné mzdy. Ovšem by šlo o správné a schůdné řešení,když se poslanci a senátoři neshodnou na „služebním zákoně“ pro soudce. Dvacetiletá hamižnost soudců - podporovaná výroky Ústavního soudu a neprofesionální prací legislativců - má své důsledky v přítomnosti. Soudcovský stav v Česku sice výrazně nepozbyl na věrohodnosti,ale ani ji neposílil,ač by měl. Vůbec není pravděpodobný nadstranický konsensus,že by se všechny platy odvíjeli od výše životního minima. Soudcovský stav nemusí mít skrupule se o své platy soudit,i když se vládní rozpočet propadá do záporných čísel,ba vláda hospodaří s permanentním deficitem a půjčkami...