POHOŘÍ ČERNOTA

§ 40 Občanského soudního řádu (OSŘ: po novele 7/2009 Sb.) zní: Úkony,při nichž soud jedná s účastníky,provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí,se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu... Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat,který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech,...protokol. Soud může rozhodnout,že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol...V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam...Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí,pokud tak ze závažných důvodů určí soud. Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy,je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé...Podobně zní § 49-13 Soudního řádu správního (SŘS).

§§ 55,55a,55b v druhém oddílu Hlavy třetí Trestního řádu (TŘ) zní: Nestanoví-li zákon jinak,o každém úkonu trestního řízení se sepíše,a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm,protokol...Za správnost protokolu odpovídá ten,kdo úkon provedl... K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít i těsnopisného zápisu,který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu,případně zvukového nebo obrazového záznamu,anebo i jiného vhodného prostředku. Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení,pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy...Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen. O průběhu hlavního líčení je,nerozhodne-li z důležitých důvodů předseda senátu jinak,pořizován zvukový záznam...Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím nebo vysvětlením...Protokol o hlavním líčení nebo veřejném zasedání není třeba písemně vyhotovovat,jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají opravného prostředku proti rozhodnutí a na písemném vyhotovení protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání netrvají,anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci...V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel. Zvukový záznam se uchovává na nosiči informací spolu se spisem, a není-li jeho připojení ke spisu možné,poznamená se do protokolu nebo stručného záznamu místo jeho uložení. Výmaz zvukového záznamu nelze provést před skartací spisu. Provádí-li se úkon mimo budovu soudu a zvukový záznam nelze pořídit,přibere se k úkonu zapisovatel a předseda senátu mu protokol diktuje...

V červnu Česká televize odvysílala reportáž,že ani po devíti letech většinou české soudy nepořizují zvukové záznamy z ústních jednání. Na Obvodním soudě Prahy 2,u něhož se soudí s Ministerstvem spravedlnosti osoby (z celé republiky) poškozené právě soudy,jsou prý vybaveny jen dvě jednací síně. Za devět let procesní řády byly novelizovány mnohokrát,přičemž soudci trvají na jejich dodržování stranami řízení v okamžiku účinnosti novel (například povinnost užívání Datových schránek,resp.doručovací adresy),ale samy soudci jednu novelu sveřepě ignorují. Soudcovský stav neustále hlásá výsadu nezávislosti na výkonné moci,ale není ochoten podřídit se vůli zákonodárce,který jasně definuje jejich úkol. Ministerstvo spravedlnosti má vykonat zákon,nikoli soudci a soudy...

Soudce nemůže omlouvat to,že státní správa soudů - jimi obsazovaná (soudní funkcionáři za nemalé platy) - má zajišťovat chod soudů technicky a organizačně. Každý soudce čerpá nemalé funkční požitky,aby si obstaral diktafon,ne-li přenosnou kameru. Pokud snad vedení českých soudů neví,co zákon rozumí záznamovým zařízením,pak je to samozřejmě tristní. Dosavadní praxe soudů o tom vypovídá. Vždyť soudní síně jsou vybaveny kamerami,ale nebyly pořízeny za účelem zaznamenávání líčení,ale "šmírování". Kamery jsou totiž namířeny tak,že jimi lze kupříkladu číst z listin jedné strany řízení,což není neostudné počínání soudů. Soudcovský stav arogantně maří zákony,jimiž je vázán,ač zvuk lze pořídit i mobilem neb empétrojkou.

Ani Soudcovská unie se nepokusila zařídit realizaci procesního řádu dodatečně. Samozřejmě diktafon by měl mít každý soudce jako pracovní nástroj. Jako řemeslník či dělník má (své) pracovní nástroje (pila,dláto,lžíce,atp.),tak soudci a soudkyně musí mít u sebe diktafon,když se octnou v přítomnosti stran řízení. Nechápe-li to český soudcovský stav,tak je soudnictví v Česku vykonáváno soudci nezpůsobilými výkonu funkce. Jsou dokonce soudci,kteří na počátku jednání nesdělí,že nebude pořízen (digitální) záznam: i takové arogance jsou soudci schopni. Přítomní sice vidí soudce,jak si přidržuje diktafon,ale on ho používá pro zákonem nestanovený účel !!! Někteří nesoudní soudci si devět let se svým diktafonem nepořizují záznam,ale namlouvají si do něj "protokol". Přitom buď se pořizuje záznam,anebo sepisuje protokol. Zvukově zaznamenané je vždy záznamem. Zaznamenání jen úseku soudního jednání,natož jenom soudcovského hlasu,není však protokolem,ale podvodným konáním.

Žádný soudce nemá obcházet zákon,tedy nesmí aplikovat větu procesního řádu (Není-li pořízení záznamu možné...) tak,že si diktafon nezajistí individuálně ani kolektivně. Není v zákoně žádná obezlička,že soudy nemusí pořizovat záznam,není-li to možné. Každý soudce musí chápat rozdíl mezi výrazy možný,nemožný. Jinak řečeno: nemožné je pořízení záznamu tehdy,když úkon se provádí mimo třeba jednací síň. Všechny tři procesní řády totiž zahrnují i sousloví - stanoví-li tak zákon,nestanoví-li zákon jinak -,které právě vylučují svévoli v nepořizování záznamů. I kdyby soudce zrovna zapomněl "diktafon" naneštěstí "v šuplíku",tak na soudě si musí půjčit od kolegy či erární,jako talár.

Věta procesního řádu - Přepis záznamu...se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud - je soudci aplikována natolik paušálně,že se záznamy běžně přepisují (přepis záznamu bývá trojnásobně delší) - za vysokých personálních a časových nákladů,čehož výsledkem jsou přetékající spisy,ba stohy spisů. Za stavu české justice,kdy odvolávání se dotčených stran řízení a následný pink-ponk jsou běžné,tak spisy soudu ještě více bobtnají,takže se musí převážet dodávkami. I když po devíti letech ministerstvo vypsalo hromadnou zakázku na záznamová zařízení,tak i po vybavení soudních síní,soudci možná hodlají nadále vše přepisovat. Velmi pravděpodobně mnozí soudci - spolu s advokáty - zaměňují přepis za protokol. Právě i vážení advokáti,kteří nemilují tlusté spisy,na rozdíl od soudců,kteří tlusto(s)pisy považují za ukazatel pracnosti napadlého případu,přistupují na zastaralý způsob protokolaci.

Nevyhodí nakonec Ministerstvo spravedlnosti veřejné prostředky na modernizaci jednacích síní zbytečně,když soudcovský stav soudí nesoudně ?!! Zaznamenávání nebylo zavedeno toliko pro transparentnost ústního slyšení,ale i kvůli problému nedostatku zapisovatelů. "Digitální" novela soudních řádů (7/2009 Sb.) je soudci mařena. Lze mít zato,že soudci,kteří nepořizují zvukové záznamy,mají čelit kárnému stíhání,poněvadž soudce přinutí ke změně chování peněžní sankce,ale i hrozba svlečení z taláru. Stovky soudců by asi po skoro dekádě trvajícího maření vůle zákonodárce muselo být potrestáno kárným senátem Nejvyššího správního soudu...