POHOŘÍ ČERNOTA

18.října senátory pro jmenování ústavním soudcem neodhlasovaný soudce českého Nejvyššího soudu (NS) Simon zosobňuje - lze mít zato - kolektivní nesoudnost až zvrhlost oné vrcholné soudní instance (po 30letech od jejího zřízení). Paradoxně čerstvě jmenovaný Předseda ÚS blahopřál NS - v době,kdy „čtvrtý“ Ústavní soud (ÚS ČR) zrušil nemálo rozhodnutí právě NS (odůvodnění Nálezů: I. ÚS 451/23,I. ÚS 1585/23,I. ÚS 1564/23,II. ÚS 3322/21) ! JUDr.Baxa nedal najevo opovržení arogantním a pitomým rozhodováním NS neúčastí na v polovině září NS pořádané mezinárodní konferenci,ač by to bylo patřičné gesto z ÚS ČR.

Soudce Simon zastává pozici,že soudce je vázán aplikovanými zákony,což odpovídá dikci Ústavy,ale přitom je ignoruje,když se to hodí. Dr.Simon se totiž neprezentuje coby Předseda (specializovaného) soudního senátu NS (číslo 30),nýbrž soudce „zpravodaj“,ač každý soudce NS musí vědět,že takovou funkci na „obecném“ soudě český Zákon o soudech a soudcích (ZSS) nezná (§ 15+19). Pan Simon navíc žádný svůj senát na NS ustaven nemá a neřídí,když obdržená dovolání jsou přidělována na NS jednotlivým soudcům („zpravodajům“). Dle Rozvrhu práce NS (tříčlenný) Senát číslo 30 má mít 5 „předsedů“ - a jen jednoho soud(kyni)ce !! NS předstírá,že každé Soudní oddělení není jednotlivým senátem (§ 40 ZSS),ale něčím více: snad minikolegiem. Drtivá většina „civilních“ soudců NS má předsedat tříčlenným soudním senátům !!! Nu Rozvrh práce NS obsahuje soupisku senátních „předsedů“,ale u jejich jmen je uvedeno,že předsedá nebo prý zasedá v senátě. Jistěže předseda senátu má vždy předsedat senátu,ale Nejvyšší soud to manipulativně nesoudně zapírá. Předseda senátu má mít hlavní roli,nikoli být funkce alternována,jak se děje na českých soudech. „Propírání“ pana Simona médii poodhaluje,že NS přivedl senátní trojčlenné rozhodování k bezvýhradně sdílené fikci: dva soudci kvazisenátu jsou toliko stafáží soudci „zpravodaji“ - soudci si jinak „nelezou do zelí“,když jde o jim napadlou věc. Předsednictvím senátům se však obchází zákon (§ 28-3a „Platového zákona“ ve znění 18/2022 Sb.),aby soudci mohli čerpat nemalé platové příplatky za vedení „senátu“. Systematický podfuk soudcovského stavu s platy lstivě a demagogicky hájí Předseda Soudcovské unie,což není překvapivé,poněvadž na největším českém soudě,jemuž donedávna „řediteloval“,je činných také více „předsedů“ senátů než ustavených senátů.

O (bývalém) soudci Nejvyššího soudu Ištvánkovi (před rokem ještě „sekundantovi“ pana Simona) média pomlčela,i když „předsedal Senátu“ 30Cdo ve sledované kauze „ŠARAPATKA“ (30 Cdo 1877/20 – zrušující Nález IV.ÚS 3076/20). Dr.Simon se „nevyskytl“ ani v kauze „Peroutkova článku“,ač se octla před NS dvakrát (30 Cdo 5848/16,30 Cdo 3889/20). Soudce NS Ištvánek měl větší nasazení (nápad) - asi i pro svůj věk (starší o cca 22let). Panu Simonovi i tak nadarmo nebylo vytýkáno rozhodnutí v odvozené škodní kauze H-SYSTÉMu (30 Cdo 1974/17 - I.ÚS 2500/17). Sice i v květnu 2017 „Senátu“ 30Cdo „předsedal“ soudce Ištvánek,ale pod ÚS ČR zrušeným aktem NS pan Simon je nějak „podepsán“,nutno mít zato. Avšak pyšný „kandidát“ Simon se neomluvil,ač - v důsledku rozhodovací zvůle ze strany NS - došlo vlastně ke kumulované škodě ! Nepochybně se NS dopustil stereotypní zvůle: bez obav z kárného postihu soudce vypouštět odelhané usnesení. Cituje se z Nálezu ÚS ČR I.ÚS 2500/17: odmítnutí dovolání pro vady,kterými ve skutečnosti netrpělo...Zvrhlý stereotyp je samozřejmě vlastní i dalším „senátům“ NS (naposledy Nález I.ÚS 451/23)...A kvazisenátní rozhodování nepochybně snímá odpovědnost jednotlivých soudců (protokol o hlasování je „tajný“),tedy soudci jsou fakticky kárně nepostižitelní za rozhodovací svévoli (výklad 16 Kss 6/12).

Soudce Simon není na NS specializovaný jenom na odpovědnost státu za škodu (a nemajetkovou újmu),ale i (s ostatními soudci NS) píše zákony (podílí se na přípravě podkladů pro tvorbu právních předpisů),což média pominuly. A to je neméně pikantní dílek zvrhlosti českého NS: jeho soudci si diktují novely procesního řádu (naposledy 296/2017 Sb.) - až OSŘ je nesrozumitelný - a hlavně vyprazdňuje funkci NS (naposledy kritika ÚS ČR v Nálezu IV. ÚS 2884/22) !!! Proto není nepravděpodobné,že i soudce Simon dosud nemusel „strávit“ výklad v tomtéž Nálezu ÚS ČR odvozené škodní kauzy H-SYSTÉMu (I.ÚS 2500/17): Dovolatel...nemůže být "sankcionován" odmítnutím pro vady pouze za odlišný právní názor...Vždyť v zářijovém rozhovoru pro Českou justici (Ústavní soud někdy unáší právo) pan Simon vyřkl: Pokud by se podařilo odstranit nutnost odůvodňování odmítacích usnesení i na úrovni Nejvyššího soudu a zvolil se vhodný systém filtrace přípustnosti dovolání,může se dovolání otevřít v rámci všech soudních agend a ÚS nebude muset být soudem sjednocujícím judikaturu...Soudce prvotně přiznal,že úkol soudců velkého NS plní menší ÚS ČR. Odmítat dovolání bez odůvodnění znamená anulovat NS coby soudní instanci: stačila by místo něj losovačka neb algoritmus výsledkem úspěšných dovolání. Kdoví zda soudce Simon v kolektivním zájmu přes ministerstvo neprotlačil,že se platí za odmítnuté dovolání další čtyřitisíce korun (položka 23-2. Sazebníku soudních poplatků). A to ještě dr.Simon patří k těm soudcům („zpravodajům“),kteří nepostrádají skrupule svévolně překroutit výslovnou žádost o ustanovení zástupce na (ne)podané dovolání !!!! a odmítnout ji,což je neomluvitelný „faul“ soudce.

Soudce NS Simon,jenž kolektivně okrádá stát na požitcích,se sice chlubil výbornou statistikou rozhodování ve věcech,u nichž byl oním soudcem „zpravodajem“ a došlo k ojedinělé kasaci ÚS ČR. Avšak i kdyby pan Simon měl nejlepší „skóre“ na NS,pak statistika nekalkuluje s počtem podaných ústavních stížností,přičemž zatížený ÚS ČR vyhoví jen necelým 5%. ÚS ČR vydávané Nálezy jsou “šlehačkou na dortě”,což o to více nezbavuje žádného soudce NS vážného podezření,že se dopouští libovůle až korupce. Dr.Simon tak mohl přesvědčit senátory vyzdvihováním zásady zdrženlivosti rozhodování ÚS ČR (při “derogaci” zákonů). Ona osoba však míní zdrženlivostí spíše to,že nejen každý nemůže být odškodněn,aby stát nezbankrotoval,ale i zažitou praxi ÚS ČR,jenž autoritativně zasáhne u nejvýše 5% stěžovatelů (zbytek stížností končí v “koši”). Zdrženlivost je mantrou českých soudců,když se hodlají prezentovat v státotvorném či lidskoprávním světle.

Soudce Simon (mimojiné absolvent profláknutých práv Plzni,včetně obstarání titulu JUDr. !) mlžil až lhal o své výdělečné i zájmové činnosti,tedy není vysoce soudný,anebo se minul povoláním. Senátor Hraba (Předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury) přesto v Českém rozhlase vesměs kladně obhajoval výroky a postoje pana Simona. Nu senátor (a advokát v jedné osobě) mluvil o „jeho rozhodnutí“: nechtěně přiznal realitu fikce senátního rozhodování na NS,neslučitelnou se zákonem. Ing.Hraba navíc zřejmě nechápe roli NS: jeho úkolem není řešit jen procesní otázky - dovolání se týká povětšinou merita právní věci. A i NS smí rozhodnout nekasačně konečně (například spor o omluvu poslance Kalouska s expremiérem Babišem) !! Žel nezaručenou soudnost onoho soudce obhajoval i Místopředseda ÚS ČR Šimíček: Okolnost,že soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu stupně nižšího,není neobvyklá a určitě sama o sobě nezakládá důvod,který by měl diskvalifikovat některého soudce při jeho aspiraci na funkci soudce ÚS ČR. Je dosti tristní,pokud ústavní soudce nevnímá,že NS není soudem nižšího stupně v Česku,ale nejvyššího stupně. Představitel ÚS ČR nechtěně doznává,že zvrhlý NS vmanipuloval ÚS ČR do role čtvrté instance (soud vyššího stupně). To povysvětluje kompromitující účast JUDr.Baxy na oné NS pořádané poslední konferenci - s názvem: Role nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany !

Nu o onom soudci do letoška veřejnost skoro neslyšela,tudíž nejde o nanejvýše renomovaného právníka,ale spíše o kariéristu,jenž si své „povýšení“ do ÚS ČR mohl zajistit z výnosů soudcům nedovoleného podnikání (§ 85-2 ZSS). Dr.Simon již měl být kárně stíhán,ale Předseda NS (kárný žalobce) spiklenecky mlčí k ohrožení důvěryhodnosti soudu. Nynější Místopředseda NS se v tvrdé kritice dr.Simona postavil na jeho stranu (rozhovor Česká justice 13.října) - se zdůrazněním,že nutno rozlišovat mezi „majetkem“ v obchodní korporaci (podílem) a vystupováním v orgánech korporace. Soudce Simon měl stanout před kárným soudem,aspoň aby bylo do budoucna „jasno“,co je již „za čarou“,jak s oblibou říkají politici i novináři. O míře provinění by však nesměly rozhodovat nerenomovaní právníci,protože ti buď aplikují konkrétní zákon v neaktuálním znění,anebo vezmou v potaz třeba jen jeden odstavec z mnoha. To se týká i § 85 Zákona o soudech a soudcích,jenž má - po poslední novele 218/2021 Sb. - tři odstavce. A dikce odstavce druhého je jednoznačná: Soudce nesmí...zastávat funkci ve statutárním,řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby. Eseróčko (kapitálová společnost),jež si dr.Simon (spolu)pořídil ve dvojím (rodinném) provedení,by mělo podnikat. I když stačí naoko -- společnost všeobjímající právnické bratrstvo totiž zašmodrchalo zákony tak,že obchodní společnost nemusí být založena jen za účelem profitu (Zákon 90/2012 Sb.),ale i za účelem správy vlastního majetku (§§ 1-2,2-1 Zákona o obchodních korporacích) ! 10let je soudcům umožněno obcházet zákon (§ 85-1 ZSS): vedle souzení mít „vedlejšák“ ve správě vlastního majetku !! Není vyloučeno,že samy soudci NS iniciovali takový zákon,ne-li si ho sepsali,když jsou na „hlavní úvazek“ takříkajíc prezákonodárci. A to ještě Místopředseda NS Šuk v onom rozhovoru pominul fakt,že kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel – i může mít jediného společníka (tzv. Jednočlenná společnost : § 11 zákona),tudíž není rozdíl mezi podílem v korporaci a jednáním za ni !! I to je výtvor právníků...nevyjímaje to,že mezi obchodní korporace byla zařazena neprofitující (bytová) družstva (§ 727-1: Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.) !

Zvrhlý Nejvyšší soud nemůže neprofilovat zvrhlé soudce. Soudci Nejvyššího soudu (a jejich početní a vlivní asistenti) jsou elitářsky arogantní a líní,když ne úplatní. Soudci NS (Robert Fremr jím prošel též) nejsou ctihodní pro jmenování ústavními soudci,což ukazuje i jejich nesnadný výběr za stávající hlavy státu. Nutno se domnívat,že Nejvyšší soud (70 soudců) by měl být uzavřen na pár let,aby soudci (a jejich nepostradatelní asistenti) prozřeli své panské elitářství. Beztak je nedostatek soudců na nižších soudech - a judikaturu pracně sjednocuje právě český ÚS ČR (naposledy Nálezy: I. ÚS 323/23,IV. ÚS 2884/22). Nu soudní soustava nemusí být trojstupňová,což vykládá ÚS ČR...