POHOŘÍ ČERNOTA

Především na Nejvyšším správním soudě,Nejvyšším soudě,Ústavním soudě - působí více asistentů soudců než jmenovaných soudců !?...V Česku tak ovládají soudnictví veřejnosti neviditelní asistenti,možno nabýt mínění. Vždyť zda učinil úkon soudce neb jeho asistent(ka),explicitně nelze rozpoznat. Musím říct,že v některých stávajících písemnostech jsem se tedy nevyznal ani já coby právník: pronesl před lety exministr Pelikán. Asistenti nejen vyhotovují „koncepty“ rozhodnutí,ale i vydávají jménem soudce samotná rozhodnutí,nutno se domnívat z nízké intelektuální a právní úrovně některých soudních usnesení,však soudcům to nejspíše nevadí,jinak by nelpěli na nezbytnosti asistentů u nevrcholných soudů. Soudce nevěnuje čas přidělené kauze vzhledem k ohromné velikosti nápadu (právních věcí),proto soudci i malých okresních soudů asistentům tolerují podfuky a pitomosti. Soudcům a soudkyním asi na ctihodnosti nezáleží tolik jako na platech,jak demonstrovali v předchozích dvaceti letech soudními tahanicemi právě o své platy.

S tím stávající předseda Soudcovské unie Vávra v roce 2017 kritizoval záměr ministra Pelikána „vyhnat“ asistenty soudců z některých stupňů soudní soustavy:

Nelze připustit, aby výsledkem navrhované úpravy bylo komplexní a velmi rychlé nahrazení stávajících asistentů soudců justičními čekateli...asistenti soudců výrazně přispěli ke snížení zatížení všech soudů. Vykonávají totiž řadu jednodušších úkonů,které přitom nelze označit za administrativní, protože musí mít odborné znalosti hmotného i procesního práva. Zkušení asistenti pak zvládají přípravu konceptů složitějších rozhodnutí. To vše přispělo v minulosti ke zrychlení řízení a počtu nevyřízených věcí a to zejména v agendách, kde je rychlé a bezprůtahové řešení nezbytné. K takovému výsledku vysokou měrou přispělo,že asistent bývá přidělen konkrétnímu soudci. Nejenže si osvojí znalosti a zkušenosti pro samostatný výkon práce, ale také se adaptuje na postupy,které dotyčný soudce vyžaduje...Energie a úsilí, kterou budou soudci vynakládat na vyškolení justičních čekatelů tak nebude vyvážena přínosem, který přináší stávající systém asistentů.

Soudce Vávra,jenž donedávna “velel” Městskému soudu v Praze,patřil k těm,kteří v postavení představitele krajského soudu,bojkotoval justiční čekatele: vůbec na “jeho” soudu nepůsobili.

Nakonec Parlament vyslyšel vzdorovitou odezvu ze soudního prostředí: novelou (218/2021 Sb.) Zákona o soudech a soudcích (ZSS) došlo „jen“ k přetitulování justičních čekatelů na justiční kandidáty (§ 109 a následující). Soudcovský stav se o asistenty začal „prát“ až tehdy,když je měli nahradit justiční kandidáti (čekatelé). Čekatele,kteří patří k česk(oslovensk)é justiční tradici - na rozdíl od asistentů - české soudy 20let vesměs ignorovaly. Justiční (Právní) čekatele (auskultant: právník,který se učí soudcovskému povolání praxí na soudě) vytlačovali na soudech právě asistenti.

Asistentům soudci,kteří si je neplatí ze svého platu,přislibovali na úkor státních financí,rychlý vzestup v soudnictví (jmenování soudcem i po pouhém jednom roce). Soudci hájili systém,v němž asistent byl vlastně také čekatelem na soudcovskou funkci,ale jeho přípravná služba byla netransparentní a dosazení do funkce soudce rovněž. Ministr Pelikán správně analyzoval,že je to neudržitelný výběr soudců.

Expředseda největšího krajského soudu v Česku lhal,že asistent(ka) bývá přidělen(a) konkrétnímu soudci: asistenty si soudci OS (a KS) běžně „půjčují“. Nejde tak o asistenty soudců,ale o soudní asistenty: o jinou sortu soudních úředníků. Také Vyšší soudní úředník musí mít odborné znalosti hmotného i procesního práva,jinak na soudě nemá co dělat,by měl vědět i soudce Vávra,ale asistentům se v nesouladu se zákonem (121/08 Sb.) přičítají kdovíjak vyšší kompetence.

Zákon nedefinuje soudní asistenty,ale asistenty soudců. Zákon ZSS výslovně stanoví,že funkce asistenta i zánik jeho pracovního poměru se váže na konkrétního soudce,nikoli soudní tým či oddělení. Soudci a soudy,kteří jsou vázáni zákony,zákon vehementně ignorují !!!!!!! což je velmi tristní. § 36a zákona ZSS zní totiž jednoznačně:

Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce...Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce. Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR...Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky...

Pan soudce Vávra asistentství soudům implicitně přiznal,pokud vyzdvihoval vysokou flexibilitu asistentů: systém dokáže reagovat na aktuální potřeby soudů. Ano -- „půjčovaní“ asistentů není výjimečná praxe na soudech. Dokonce se asistenti „zastupují“: za nepřítomného asistenta zaskakuje asistent (jiného soudce). Zákon ZSS „zástup“ předvídá (§ 42-1f),avšak z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů...A ještě z některých soudních Rozvrhů práce nelze vyčíst,kterému (samo)soudci asistent asistuje,ač Nejvyšší soud vyvodil před 10lety (21 Cdo 4259/2011): ...asistent soudce...provádí v občanském soudním řízení jednotlivé úkony vždy jen v takovém soudním oddělení,do něhož byl zařazen rozvrhem práce...provedením úkonů...ho pověřuje pouze ten předseda senátu (samosoudce),který působí v tomtéž soudním oddělení...

Představitelé soudů systematické obcházení zákona přiznávají i letos (jmenovaný asistent neasistuje jednomu soudci). Cituje se (www.ceska-justice.cz/2022/10/spicky-justice-soudy-funguji-jako-levna-vyukova-centra-pro-ostatni-slozky-statu-ci-soukromy-sektor): Předsedkyně Okresního soudu...ilustrovala na příkladu soudního asistenta Tomáše...Soudcovský stav asistent(ky)y soud(kyň)ců zjevně nazývá soudními asistenty,což není novinářská zkratka neb profesní žargon. Navíc soudní asistent(ky)i“ neojediněle úkolují - údajně špatně placené - zapisovatelky. „Soudní asistenti“ někdy diktují úkony soudcům: někteří soudci prostě na funkci nestačí organizačně,když ne povážlivě osobnostně.

Asistenti na soudech možná přispěli ke „zrychlení“ soudních řízení,ale za cenu toho,že mnohé žaloby a podání jsou soustavně „házeny do koše“,přičemž soudcům to nevadí (statisticky vykazují lepší výsledek „vyřízenosti“ věcí),což je nanejvýše tristní. Asistenti se v Česku velmi adaptovali na lenost „svého“ soudce,proto úroveň soudních aktů i rychlost soudů je taková,jaká jest. Soudce smí být kárně stíhán,ale asistent soudce si snadno „umývá ruce“,je-li soudce svlékán z taláru: dělá přece práci pro jiného (líného) soudce. Jde o velkou nerovnováhu odpovědnosti v českém soudnictví,která způsobuje mnohé průtahy,umožňuje korupci a kumuluje obludnou nesoudnost. Potenciál korupce je obrovský,smějí-li asistenti nakládat i se spisy přiděleným soudcům,kterým neasistují. Své „nahlížení“ do spisů asistenti,úředníci,ale i soudci,totiž nepoznamenávají ve spisu !

Soudci letos „zápasí“ o lepší finanční ohodnocení asistentů soudců,avšak asistenti neplní zákonem předvídanou roli. Aspoň okresní soudy platí asistenty za činnost,kterou nemají vykonávat,pokud u některých OS asistentky plní úkol protokolující úřednice !!!! Jde o mrhání penězmi na soudní úředníky,zaměstnávané za (vyšší) plat asistenta soudce. České soudnictví ovládají - veřejnosti neviditelní

- obludně nesoudní asistenti. To demonstruje onen „příklad soudního asistenta Tomáše“: za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a odchází výlučně z finančních důvodů. Asistenti jsou doslova nenažraní: nestačí jim průměrný plat. Nelze se nedomnívat,že někdo,kdo je odtržen od sociální reality,není způsobilý být ani justičním kandidátem.

Nikoli soudci,nýbrž asistentský sbor je velice klíčový na soudech,což děsí. O to děsivěji,pokud Předsedové soudů a mnozí soudci si dodnes pletou přípravu na soudcovskou funkci (kandidátství,čekatelství) s asistováním soudci. Asistentem soudce totiž smí být bývalý soudce,ale i právník,který se necítí do soudcovské role (vysoké etické požadavky,majetková přiznání,neslučitelnost s politickým působením),jenž hodlá nabýt zkušeností z jiného právního prostředí,zúročit své schopnosti i v důchodovém věku,nikoli osoba bez patřičných znalostí a zkušeností.

„Institut“ asistentů soudců (vrchního,krajského,okresního soudu) se neosvědčil...Nebyl však zbořen žádnou novelou Zákona o soudech a soudcích. Asi protože soudci jsou veskrze líní (tím spoutaní s asistenty) - a s asistenty od promoce sdílí nemalou míru hamižnosti.