Zaručené právo na soudce zdeformovali i si uzurpovali samy soudci
Soudní oddělení (§ 40 Zákona o soudech a soudcích) mívají více předsedů senátů než senátů; senáty se skládají z více soudců než stanoví zákon; u některých soudů (skoro) každý soudce „zastupuje“ ostatní soudce (dokonce i asistenti a soudní úředníci); soudci (senáty) mají nápad třebas 120%,ač ho mají mít rovnoměrný; stěží lze vyčíst,kterému soudci který asistent asistuje; zároveň asistenti soudců mají svou agendu,ba širší než soudci; chybí specializovaná Soudní oddělení na některých soudech. Rozvrh práce (= RzP) leckterého soudu bývá textově nepřehledný - i obtížně čitelný,pokud některými soudy je napsán malým písmem (jako k parafování podstrčené smlouvy neb údaje na etiketách zboží). Rozvrh(y) práce se také neustále mění (obvykle měsíčně),však kompletní RzP se některými soudy nezveřejňuje (vždy). Soudy vydávané Rozvrhy práce také bývají objemné,i protože zahrnují zcela zbytné údaje (o údržbářích neb referentkách veřejných zakázek !!?). Rozvrhy práce českých soudů jsou obskurní dokumenty,což není netristní obraz výkonu soudnictví v Česku...
Takové Rozvrhy práce umožňují velmi pravděpodobně skrytou manipulaci s takzvaným nápadem. Investigativní novináři se nepídí po tom,proč připadlo tolik politicky ožehavých obžalob (mimojiné kauza poslaneckých trafik) na nevelkém soudě pražského prvního obvodu zrovna soudkyni Heleně Králové (později kárné potrestané). V přítomnosti iluzivnost práva na „zákonného soudce“ (Článek 38-1 Listiny základních práv a svobod) demonstruje Kauza ČAPÍ HNÍZDO,pokud soudce Šott nepředsedá dle Rozvrhu práce Městského soudu v Praze od září 2022 Senátu 56T (soudkyně Hájková),nýbrž je soudcem odvolacím (5.Senát),přesto vynášel dvakrát (osvobozující) rozsudek prvního stupně !!! Je absurdní,aby se v průběhu projednávání ostře sledované kauzy vyměnil soudce (senát). Soudce Šott směl „povýšit“,ale mělo se tak stát až po vynesení rozsudku. A už vůbec neměl soudit znova,však (kdysi novelizovaný) § 42-2 Zákona o soudech a soudcích (ZSS) nonsens legalizuje. Nesmyslu lze předejít na soudě jen tím,že se Soudní oddělení přečísluje (naoko ustaví „nové“) - nebo rozpustí („zruší“) !
České soudy zaručené právo na soudce za 30let potichu anulovaly,nutno se domnívat. Nu stávající (opětovný) Prezident Soudcovské unie - letitý expředseda mamutího Městského soudu v Praze (MěS) - v rozhlase pronesl,že lpění na onom právu má za puntičkářství. Není náhoda,že Rozvrh práce MěS patří k těm,které jsou velmi (a zbytečně) objemné,obtížně čitelné a i nesrozumitelné. A především RzP MěS ignoruje (i za nynějšího Předsedy soudu) dikci § 42-1a ZSS: V rozvrhu práce soudu se zejména jmenovitě určují soudci tvořící senát...Očividné složení každého soudního senátu má být stěžejní součástí každého Rozvrhu práce,však z RzP MěS není patrné,kdo senátům předsedá,kdo „přisedá“,kdo zastupuje,včetně Senátu 56T,takže soudci (Předseda MěS) se dopouští svévole. Čeští soudci obludně nesoudně zaměňují konkrétní obsazení Soudního oddělení s při(roz)dělováním nápadu oddělení (§ 41-1 +§ 42-1d ZSS),tudíž podfuky na soudech „mají zelenou“. Soudcovský stav v Česku je cele odpovědný za obskurní předpisy,poněvadž Rozvrhy práce nevydávají soudní "funkcionáři" beze vědomí soud(kyň)ců a jejich volených Soudcovských rad.
Rovněž odpovědný za obskurní Rozvrhy práce na soudech je,lze mít zato,Ústavní soud ČR (ÚS). Naposledy ústavní tribunál zasáhl do soudní svévole v červnu 2016 - Nálezem pod značkou I.ÚS 2769/15 - s výkladem (bod 54.): ZSS funkci „řídícího předsedy senátu“ nezná. RzP funkci „řídícího předsedy senátu“ ani soudního oddělení nezná; pokud by ji znal,byla by v tomto pojetí protiústavní. Přes sedmlet ÚS toleruje (vele)podfuky s nápadem na soudech - třeba pod záminkou "předčasnosti" stížnosti. A to i když Nejvyšší soud (NS) argumentačně doslova blábolí: Rozvrh práce pro rozhodné období kromě soudce zpravodaje neurčoval přesné složení senátu...(bod 20. Nálezu III.ÚS 3425/16). NS operoval s týmž smyšleným pojmem řídícího předsedy senátu (vedle dalších „předsedů“ téhož senátu !),ale i „soudcem zpravodajem“ (slovy ÚS: ZSS druhou funkci též nezná). Exprezidentka Soudcovské unie (D.Zemanová) legitimizuje takovou soudy praktikovanou svévoli v knižním Komentáři (vydaném v roce 2022) Zákona o soudech a soudcích (strany 8-9,27).
Obdobně zbaběle - jako Ústavní soud ČR - koná Evropský soud pro lidská práva. Stížnost v případu exekutora Grosama shledal opožděnou,přestože v prvním rozsudku (z června 2022) vyslovil: složení kárného senátu Nejvyššího správního soudu [NSS] neodpovídalo právu stěžovatele na nezávislý a nestranný soud,když o kárném provinění stěžovatele rozhodoval zvláštní senát NSS složený netransparentním způsobem a bez dostatečných záruk proti vnějším tlakům. Týž NSS,který popřel základní právo stěžovatele na zákonného soudce (citovaný Nález I.ÚS 2769/15). Tak dodnes oba české nejvyšší soudy - beze povšimnutí zpravodajskými médii - ignorují vyhlášené zákony,pokud zavedly,že Soudním oddělením je každý soudce - a za jakékoli personální patálie na soudě se Rozvrh práce "mění". Také se na (nej)vyšších soudech nepřiděluje nápad senátům,ale jeho soudcům („zpravodajům“),i proto změny RzP jsou četné a podfuky nesnadno vystopovatelné. ZSS předvídá,že nápad se bude přidělovat Soudnímu oddělení (senátům),nikoli jednotlivým soudcům,jinak by organizační role Předsedy senátu pozbyla smyslu.
Soudním oddělením na N(S)S může být jen soudní senát(y) neb soudní kolegium,poněvadž soudní rozhodování není svěřeno jednotlivým (samo)soudcům. Jenže v příkrém nesouladu se Soudním řádem správním (SŘS),ale i ZSS,jsou běžně ustavovány senáty se třemi «předsedy» !!!!! Zákon o soudech a soudcích,ani § 16 SŘS,nelze vyložit tak,že Předseda N(S)S či některý jiný orgán může stanovit počet soudců v senátě i počet předsedů senátů,jak se zrovna na soudě hodí. Jenže táž exprezidentka Soudcovské unie - od loňska ústavní soudkyně ! - v onom knižním Komentáři ospravedlňuje ignorování jednoznačné dikce zákona ZSS soudy (strany 46-47) arogantním blábolem: V jednotlivých soudních odděleních může působit více soudců,než kolik jich vyžaduje zákonem stanovené složení senátu...v případě vícečlenného...musí být od počátku zřejmé,v jakém složení bude senát rozhodovat...!!!!
Uvádím,že podle platného a účinného rozvrhu práce má 2.senát celkem pět členů...: šíleně zní písemná odpověď vrcholného představitele NSS z dubna 2023. Není poznamenána šílenstvím,ale je veskrze arogantní,pakliže od počátku účinnosti SŘS (2003) tříčlenné senáty NSS se mají skládat samozřejmě ze tří soudců,nikoli 2,3 či 5. Někteří experti sice šíří dezinformaci (L.Potěšil v publikaci Kasační stížnost - z roku 2022),že novela SŘS stanovila u NSS pětičlenné senáty...Neerudovaní právníci - manipulovaní soudci - zaměňují SŘS s Jednacím řádem NSS,který není zákonem. Již za někdejšího vedení NSS JUDr.Baxou (tehdy D.Zemanová byla soudkyní NSS též) se místo tříčlenného senátu ustavil i pětičlenný (číslo 1) - a se čtyřmi «předsedy» !!!!! Letitá praxe nezákonné organizace práce na Nejvyšším správním soudě pokračuje přes nástupnické výměny v jeho čele. Zjevné popření vůle zákonodárce (= lidu) prezentuje v knižním Komentáři SŘS (z roku 2019) soudce NSS Kühn: od loňského prosince taktéž ústavní soudce !! Soudce nejen obhajuje faktické nahrazení Předsedy senátu "soudcem zpravodajem",ale právě i svévolné ustavování 3člených senátů z více předsedů i soudců !!!
A Nejvyšší soud není pozadu ve svévoli,pokud jeho Rozvrh práce dlouhodobě ustavuje tříčlenné senáty s pěti «předsedy»,včetně Senátu 30Cdo,jehož člen - soudce Simon - se ucházel o funkci ústavního soudce. Nepřekvapí,že ústavní soudkyně Zemanová nepostrádá odpověď na svévoli NS (strana 27 již citovaného Komentáře ZSS): Specifickou funkcí vyskytující se v rámci našeho soudnictví pouze u NS je funkce řídícího př.senátu,kterou definuje čl.4-1 JŘNS. Stanoví ho rozvrh práce v případě,že je v senátě více př.senátů...D.Zemanová vědomě ignoruje nejen zákony,ale i Nález I.ÚS 2769/15 - s již citovaným výkladem (ZSS funkci „řídícího předsedy senátu“ nezná...pokud by ji znal,byla by...protiústavní). Stávající Předseda Nejvyššího správního soudu (K.Šimka: bývalý kolega D.Zemanové) se nemusí obávat kárného postihu,je-li kárný soud neodlučnou součástí NSS a „nadřízené“ tribunály rozhodují zbaběle.
Soudce NS K.Svoboda sice neobhajuje - v publikaci Opravné prostředky (z roku 2020) - nehoráznou svévoli,však mlčí o Rozvrhu práce Nejvyššího soudu. A v pasáži týkající se Žaloby pro zmatečnost se vysmívá účastníkům soudního procesu – arogantními slovy: Nesprávné obsazení soudu nelze pokládat za natolik zásadní pochybení,pro které by rozhodnutí nemělo jako exekuční titul obstát...Samo napadání libovůle v obsazení Soudního oddělení Žalobou pro zmatečnost české soudy vychytrale anulují. A to i za pomoci formalistního výkladu NS,že Žaloba pro zmatečnost je nepřípustná po „miniřízení“. Přitom soudní procesy se skládají z řady „miniřízení“ - a od prvního přidělení opravného prostředku se odvíjí všechny ostatní. Pokud na počátku procesu dojde k machinaci s nápadem,pak bez kasace všech dalších rozhodnutí nelze napravit dokonaný podfuk.
Nutno mít zato,že české soudnictví dospělo do zvrhlého stavu. Nikoli účastníci procesů požívají zaručeného práva na „zákonného soudce“,nýbrž samy soudci. Soudci v Česku se soudí nejen o své horentní platy (a příplatky),ale nově s Předsedy soudů o správ(opodstatně)nosti svého přeřazení na soudě (IV.ÚS 2058/22) !!!! Čeští soudci musí vědět,že obsazení Soudního oddělení (samosoudce neb senát) a při(roz)dělování nápadu oddělení (§ 41-1 +§ 42-1d ZSS) není totéž,však soudci lstivě akcentují „zásadu přidělování soudní agendy“. V hatmatilce D.Zemanové „zásada“ zní (strana 48): Zařazením do soudního oddělení je zajištěno přidělování věcí na základě pravidel rozvrhu práce. Nesoudní čeští soudci koprodukují nezákonný mišmaš: určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Vykládá - v příkrém nesouladu s citovaným § 42-1a Zákona o soudech a soudcích - J.Kocourek v knižním Komentáři ZSS (vydaném v roce 2015 - strany 100-101). Neopomenul dodat: Osoba soudce ve složení senátu musí tedy být jista předem,než návrh dojde soudu. Stěží,pokud se soudci neurčují předem v Rozvrhu práce,nýbrž se vybírají (nesrozumitelnými) pravidly po dojití nápadu !!! Nejprve soudce musí být zařazen RzP - teprve pak mu lze (kam) přidělit nápad !!!!
Soudci by měly být trestně stíháni za nynější masivní deformace Rozvrhů práce. Jenže od loňska JUDr.Baxa „vévodí“ Ústavnímu soudu ČR,tudíž deset let se na českých soudech mohou páchat rafinované podfuky s jejich obskurními Rozvrhy práce. (Jeden z tvůrců svévolné praxe na českých soudech se neoctne „zakatrem“.) Možná budou Rozvrhy práce zapomenutým „institutem“,až spiklenci odejdou z ÚS,nevšímají-li si organizované svévole novináři.