POHOŘÍ ČERNOTA

Lze mít zato,že nová Vláda nepřeuspořádá ministerstva,ač jejich názvy a agendy neodpovídají přítomné překotné době. Sám čelný představitel jednoho z politického uskupení přiznal,že se tak nestane,protože to nejde beze změny zákona. Všechny vládní kabinety totiž lpí na „Kompetenčním“ zákoně (2/1969 Sb). Ani jeho zastaralý název - o zřízení ministerstev...České socialistické republiky - Parlament nebyl schopen pozměnit za 35let. Přeformulování názvu zákona není složité (například Zákon 211/2000 Sb)...

Karel Havlíček,jenž kdysi vykonával zároveň dvě ministerské funkce,ale i byl místopředsedou téže Vlády,míní,že Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] se promění časem v Ministerstvo hospodářství. Tak,že by se (asi) „vytunelovaly“ agendy Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo energetiky nemá vzniknout,ale nadále energetika má být dělána i na Ministerstvu životního prostředí. MPO se stane molochem ještě větším,než-li jím je dosud. Vůbec spojovat obchod (vnitřní a zájmy spotřebitelů - bez cestovního ruchu) s průmyslem je bizarní pojetí státní administrativy.

Sektorismus panuje i v jiných státech,ale ne všude má úpadkový rigidní charakter,jako u nás,k čemuž přispěl Zákon o státní službě,nevhodný pro malou zemi. Nemálo států zřídilo Ministerstvo energetiky. Stejně tak sloučilo zemědělství,lesnictví s péčí o životní prostředí,nemluvě o propojení zdravotnictví se sociálnem. Jsou snad publikace Parlamentního institutu na indexu zakázaných knih ? V roce 2020 právě Parlamentní institut vydal studii (č.1.247): Slučování ministerstev. Správně by měla nést titul: Restrukturalizace ministerstev. V Česku od roku 2020 nabobtnaly agendy Úřadu práce a i Úřadu Vlády - a pod Ministerstvo dopravy byl začleněn Dopravně-stavební úřad,jenž posuzuje i energetická zařízení,ač název dělá jiný dojem. K adekvátní reformě státní administrativy nedošlo.

Snilo se o skvělé ekonomické diplomacii,ale Ministerstvo zahraničních věcí nebylo transformováno v Ministerstvo zahraničního obchodu - které ještě na počátku 60.let působilo na našem území. Jistěže ideální restrukturalizaci ministerstev brání rozmístění a velikost jejich „baráků“,ale právě Černín je dosti prostorný a impozantní,aby mohl sloužit obchodnímu styku s mimoevropským světem,když ne hlavě státu. Vláda,která není schopná reorganizace ve státní správě,ač je žádoucí,bude oproti byrokratům slabá a stát zaostávat. V Polsku,které předehnalo Česko ekonomicky,mají jak Ministerstvo energetiky,tak Ministerstvo infrastruktury. A nejvyšší úředníci se nesoudí o posty,ba jsou odvoláváni premiérem.

V éře ČSR,od níž se političtí činitelé tolik nedistancovali,jak napovídá citovaný název „Kompetenčního“ zákona,byla činná mimojiné: Ministerstvo plánování; Ministerstvo výstavby a techniky; Ministerstvo stavebnictví; Ministerstvo zemědělství a výživy; Ministerstvo lesního a vodního hospodářství; Ministerstvo pošt a telekomunikací; Ministerstvo průmyslu; Ministerstvo obchodu. Jenom návrat ke struktuře 17 ministerstev,aniž by přibylo funkcí,by byl pokrokem.