O šílené stádnosti ve státním rozpočtování
Pokračování právníky režírované frašky se státním Rozpočtem (text: Rozpočtové povolební blbiny - za „koučování“ profesora Kysely) si užijeme i po Silvestru. - Skoro dva měsíce od „zaslání“ Rozpočtu do Poslanecké sněmovny (=Sněmovna =PSP) se volení zástupci usnesly (Sněmovní tisk 17),že jej „vrací k přepracování“: informují média. Sněmovní většina („budoucí vláda“) požaduje od sněmovní menšiny („budoucí opozice“),aby opravila cifry v Rozpočtu,i když nejde o ty základní. Má snad PSP zakázáno pozměnit cifry Rozpočtu,aby výdaje korespondovaly s příjmy !? K Rozpočtu se tedy přistupuje v PSP - napříč politickým spektrem i navzdory různosti dosaženého vzdělání poslan(kyň)ců - stádně byrokraticky. Vyhození Rozpočtu „do koše“ v říjnu je jen nejmarkantnější příznak stádní iracionality.
Vláda končí(odcházejí)cí diktuje Vládě nastupují(budou)cí,jak má vypadat konečný Rozpočet,včetně záruky nezměnitelnosti jeho rámce. Fialův ministerský kabinet,jenž měl dříve „pohodlnou“ většinu ve Sněmovně,se nepokusil změnit vymezení takzvaného Rozpočtového roku. Vzhledem k tomu,že se schvalování Rozpočtu prolíná s volbami a ustavováním nové Vlády na podzim,tak by to bylo jedno z řešení. A o systémové chybě v rozpočtování (časování) hlava státu mlčí. Otálením se jmenováním nové Vlády významně přispěla k blížícímu se stavu Rozpočtového provizoria. Mezi prvními sněmovními tisky předloha novely žádného odpovídajícího zákona není. „Avantgardní“ Piráti si sice pospíšily s iniciováním novely JEDNACÍho ŘÁDu PSP (Sněmovní tisk 15),však k přeformulování § 101,ani § 121-1,nenabádají ! I vysokoškolsky vzdělaní poslanci nemíní upustit od „tradice“ vyhazování Rozpočtu „do koše“ a cavyků s jeho znovu(ne)odesíláním. Všichni složí jednotvárný slib poslance,ale § 101 JEDNACÍho ŘÁDu si nepřečtou ani dodatečně. Prostě elitní stádo...
Budeme lpět na kalendářně vymezeném Rozpočtovém roku a i „povinnostech“ Vlády - jakože se musí zvyšovat penze s 3/4letním předstihem (do konce září),aby to byrokrati zadministrovaly - až do bankrotu státu. Nu ministerské kabinety stereotypně zvyšují právě výdaje státu pro rok,v němž ještě nemají Sněmovnou nastavený Rozpočet (hlavně „mandatorní“ penze). Dokonce Vlády zavazují stát k vysokým výdajům,které nebudou pokryty příjmy,ani nejsou odsouhlaseny jednotlivě reprezentanty lidu (například nové „stíhačky“). Nadále se narozpočtovává něco,co odvisí od salda státního Rozpočtu a konsensu o prioritách v PSP. I cifry ve Státním fondu dopravní infrastruktury nemají předbíhat schválený Rozpočet. Nemluvě o tom,že nejde o fond,nýbrž o jednu ze státních agentur,která by měla mít svou rozpočtovou kapitolu (jako Národní sportovní agentura). Stádo vtahuje Česko do bankrotu instinktivně.
Po volbách nevyjmenovaná Vláda volá,že budou chybět peníze na sociální dávky,ale nemluví o tom,že opět zvýšené penze jsou kardinálním rozpočtovým úskalím. Není překvapivé,že největší díra v Rozpočtu se spatřuje všeobecně v tom,že schází desítkymiliard hlavně do dálnic. Česko je řidičskou republikou (název nového parlamentního uskupení je výmluvný) a proto se dálnice mají stavět,i kdyby na ostatní investice,ale i chudinské dávky,nebylo. Pokyn k přepracování Rozpočtu je jen další manýrou stádních elit.
Vždyť v sestaveném Rozpočtu (Sněmovní tisk 17) se nenašlo 18miliard (coby „půjčka“ ČEZu) a příští rok nemají být zapotřebí,drhne-li žádost o „notifikaci“,Trojkoalice vykřikuje. Vláda nepožádala PSP o „zamašličkování“ 18miliard,ba je do Rozpočtu nezahrnula vůbec. Ani do obskurní rozpočtové Kapitoly 398 (Všeobecná pokladní správa) - jako se činí se Stavebním spoření podesetiletí ! Prý půjčka není výdaj,ale budoucí příjem !!! Státní rozpočtování v Česku pozbylo racionality. Jistě „Brusel“ nenařídil,aby se v Rozpočtu některé výdaje tajily. Výdaje státu do třeba zbrojení (obrany) by měly podléhat (částečnému) utajení,ale to neznamená,že mohou-li překročit strop deficitu,že jimi nejsou.
Rozpočtování v Česku je doslova šílené...