POHOŘÍ ČERNOTA

Po justičním personálu i zaměstnanci (“nadřízeného”) Ministerstva spravedlnosti asertivně “stávkovali”. Vysocí státní úředníci považují nárok na nepokles reálné mzdy také za sociální právo. S vládními činiteli proto licitují o výši platů též policisté - berouc si za úspěšný příklad nátlaku nepostradatelných profesí lékaře. Policisté jsou samozřejmě členy ozbrojeného sboru,tudíž je pochopitelné,má-li se ministerský kabinet před strážci pořádku přece jenom na pozoru. Přesto je nepřijatelné,aby profesní skupina,která nesmí stávkovat,tak činila,sice to nazve protestem. S policistou Červenkou měl být rozvázán služební poměr,ne-li být trestně stíhán,nabádá-li k maření úkolu úřední osoby (neudělování pokut). Policista,který se domnívá,že osobní život je více než služební slib,má od státní policie odejít. Profese policisty je v každém civilizovaném státě nepostradatelná,ale samy policisté jsou nahraditelní.

Je málo pochopitelné,proč na (ne)růstu platů policist(hasič)ů nebylo dosaženo vládní shody mnohem dříve - než na platech jiných profesních skupin. Není pochopitelné,proč v listopadu úředníci neprotestují v pražské Sněmovní ulici,je-li projednáván státní rozpočet tam. Velmi pravděpodobně byrokrati nechápou,že Vláda přerozděluje peníze,které ji předurčí Poslanecká sněmovna. Nepochopení převládá asi napříč celou společností,jak plyne ze zprávy ČTK: Hasičům a policistům se od příštího roku zvednou platy o 2500 korun měsíčně. Prostředky na navýšení získá podle Rakušana ministerstvo přesunem z položky výdajů na sociální dávky. Nepřekročí tedy již schválený návrh rozpočtu. K přesunu má souhlas ministerstva financí. Definitivní podoba státního rozpočtu je v režii poslanců,nikoli MF. Souhlas s přesunem mezi rozpočtovými kapitolami nedává žádný ministr,ale sněmovní orgány. Je vedlejší,že ministři jsou většinou i poslanci,přičemž hlasují o vlastním vládním návrhu rozpočtu. Ministři by neměli prezentovat svou moc ovlivňovat cifry v rozpočtu (po takzvaném prvním čtení),nechtějí-li být vydíratelní na sklonku roku,jak se děje nikoli poprvé.

Již nadešel čas,aby všem státním zaměstnancům (ne učitelé) bylo zakázáno stávkovat,včetně soudních úředníků. Pomíjí se,že na soudech je svěřena Vyšším soudním úředníkům i Asistentům soudců rozhodovací činnost,nikoli nějaké pomocné či technické práce. Článek 27-4 Listiny základních práv a svobod (LZPS) má dopadat nejen na jmenované soudce, ohrožuje-li stávka důvěryhodnost soudů,ba ochromuje-li výkon nezávislé soudní moci v právním státě. Jenže čeští soudci jsou schopni vyložit opak,vykládají-li formalistně i to,že právo na zákonného soudce se netýká soudního úředníka,ale jen soudce (čímž machinace s nápadem a intriky na soudech nejsou výjimečné)...

S polemikami o platy vyšlo najevo,že ministerští byrokrati ignorují každoroční vládní Nařízení o Zaručené (Minimální) mzdě. Nemění číslice platový tabulek,takže „účetní“ dorovnávají platy z finančních prostředků určených na neobsazené pozice. Někde se platy pod Zaručenou mzdou nastavují příplatky a osobními ohodnoceními,tudíž takzvaná tarifní složka je až marginální a tím většina platu nenároková. K postihu konkrétních ministerských úředníků však dosud nedošlo,což není překvapivé. Nutno mít zato,že i aparát Ministerstva spravedlnosti doplatil na své letitou nečinnost: prý platy jsou pod úrovní platů na jiných ministerstvech. Nižší o cca 10tisíc korun !!...Není vyloučeno,že úředníci zamlčují veřejnosti,že přišly za svou špatnou práci o nenárokové složky.

Vůbec je nepřijatelné,aby v době energetické krize,hospodářské stagnace a téměř válečného stavu,odbory diktovaly Vládě výši platů. Každé (reformní) Vládě se především vrací jako bumerang,že české odbory smí oprávněně „reptat“ do (veškeré) legislativy - a vlastně i vládního programu. Zbytněnou roli odborů legalizuje § 320 ZÁKONÍKu PRÁCE (ZP): Návrhy...právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících,zejména hospodářských,výrobních,pracovních,mzdových,kulturních a sociálních podmínek,se projednávají s...odborovými organizacemi a...organizacemi zaměstnavatelů. Je pravdou,že organizace zaměstnavatelů smějí rovněž „připomínkovat“ zákony,ale firmy nestávkují. Asertivita odborů je důsledkem toho,že zákony se připravují a schvalují,jak česká Ústava nepředpokládá. Nevyznívá tudíž skandálně,prohlásí-li odborový předák,že legislativní balíček musí projít připomínkovým řízením,ač z takového připomínkování vlastně vychází pozměňovací návrhy zákonů,ne-li souhlas k legislativnímu kroku. Rada hospodářské a sociální dohody (tzv.Tripartita) je poradním orgánem Vlády toliko „na papíře“,proto odbory jsou přepolitizované. Tripartita se stala fakticky další parlamentní komorou...Výřečný a mazaný Josef Středula nemusí vstupovat do žádné strany - i nemusí kandidovat do Parlamentu -,protože skrze onu Radu požívá (přímý) mocenský vliv -- daleko větší než zvolený senátor. Dokonce se pohlavár Středula ucházel o funkci hlavy státu,což pravděpodobně je evropský unikát. (Neděje se tak ani ve Francii,jež má tradici odborů a protestů).

Odborové organizace by neměly být kvazipolitickými stranami,ale jsou jimi. I protože odbory,v kterých se zapojuje menší část obyvatelstva,požívají statusu tomu neodpovídajícímu: automaticky se považují za veřejně prospěšné právnické osoby (§ 324 ZP) ! Dále stát dofinancovává odbory (§ 320a ZP),ač spolky (sdružení) mají být odděleny od státu (Článek 20-4 LZPS). Za 30let si odbory prolobovaly takové změny ZP,že se proměnily v supramocenskou sílu,čímž odboroví předáci právě nemají zapotřebí vstupovat do stran,jak se ještě stávalo před x-lety. Nejnovější novela Zákoníku práce (230/2024 :ČÁST PRVNÍ) vrchnoste(patro)nskou moc odborů posiluje. Například § 24-1 nyní zní: Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance.

I úřednické odbory jsou odnoží (největší) “Středulovy“ centrály,která je nadmíru zpolitizovaná. Proto není překvapivé,že i Zákon o státní službě (ZStS) rovněž zahrnuje paragrafy přejaté ze ZÁKONÍKu PRÁCE (§ 132-133),avšak kolidující s § 79 ZStS: Státní zaměstnanec má zejména právo ...na plat a platový postup... podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost. Byrokratům nestačí „zaměstnanecká“ výsada,že se mohou bránit stížností na neadekvátní plat. Stávky úředníků jsou tak projevem vydírání vrcholné státní moci. Přesto nebyl novelizován § 134 Zákona o státní službě,ač nějak popisuje odborovou organizaci státních zaměstnanců (RADA...PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ). Ryze státním zaměstnancům Parlament má zakázat stávkovat,poněvadž uvnitř státní moci požívají prostředky k ochraně svých zájmů.

Politické stávky a sílící platový populismus neustanou,natož prohlásí-li vrcholný vládní činitel,že doženeme Západ plat(mzd)ově za pětlet. Nemálo děsivé je,že se poslanci (ministři) nerozpakují umenšovat - kvůli nárůstu platů hasičů a policistů - „kapitolu“ chudinských dávek ve státním rozpočtu. Loni na nátlak lékařského stavu byl „tunelován“ rezervní fond VZP - letos se „tunelují“ finance potřebným (zranitelným)…!!!