POHOŘÍ ČERNOTA

Až letos (v létě) vyšlo najevo,že „Brusel“ zakázal mimo jednorázových plastových drobných předmětů (pozdě,ale přece !) také prodej nápojů v petkách,s víčky nepřipoutanými k hrdlu láhve. Ministr životního prostředí Hladík,jenž se uvolil vysvětlit veřejnosti (v pořadu Dvacet minut RADIOŽURNÁLU 16.října) budoucí podmínky vracení záloh na nápojové petky,raději o víčkách pomlčel,asi protože na víčkách nebývá čip. Nu ministerstvo (MŽP) si nedávno objednalo vysledování pohybu petek po Česku právě skrze čipy. “Výzkum” nakonec došel k rádoby expertnímu závěru,že část tříděných petek končí na skládkách. Jak zálohování petek umožní jejich vzornou recyklaci,však MŽP mlží. Biokrati na MŽP míní formovat svět natolik přírodě blízký,že ani šroubeček nemá být vyhazován do sběrného kontejneru,beze dat z čipového monitoringu (takzvaný EAN kód). Záměr zálohování pražští biokrati hodlají propojit s nastoleným trendem digitalizace všeho. Zájmové asociace po digitalizaci odpadků hlasitě volají: dejme čipy na třídící kontejnery - nedejbože,aby se pet(plechov)ky nosily do našich hygienicky sterilních obchodů...!

Biokraty na MŽP netrápí,že v obchodech nastanou fronty pro odběr pet(plechov)ek. Ovšem - zákazníky mohou obsloužit roboti,ale budou donášet obaly také roboti ?!! Nutno se domnívat,že se záměrem zálohování je spojena nepodružná okolnost,že (velko)výrobci nápojů v Česku sabotovaly - a vlastně dodnes sabotují - zpětný odběr jimi hojně produkovaných petek a plechovek. V přítomnosti výrobci doplácí na svou neprozíravost,prodává-li se petkový recyklát mimo území ČR,takže mají vyrábět nápoje drážeji. Nápojáři,kteří nějakých dvacet let ošizují „limo“ o cukr (sladkou složku),už nemají jak vtělit vyšší náklady na výrobu,proto někteří se podílí na agitce nazvané Iniciativa pro zálohování. Není náhoda,že se k agitce připojila korporace,která v Česku již nápoje fakticky nesladí (Coca-Cola) - na rozdíl od země jejího původu (USA). Prohlášení,že současný systém třídění nesplní evropské cíle,je demagogickým odváděním pozornosti od jimi nerealizovaného nepovinného zpětného odběru pet(plechov)ek v Česku...

I když za šéfování páně Hladíka ministerští biokrati nepostrádají dostatek racionálních argumentů pro zavedení zálohování (třeba v rozhlasovém pořadu Pro a proti 11.července vrchní ředitel jedné sekce MŽP),tak české zálohování má být papežštější než papež,poněvadž v dalších evropských státech se zálohy vybírají jen v opravdu velkých obchodech. A srovnávání bezproblémovosti zálohování (pivního) skla sice není manipulativní,ale zavádějící ano: sklo je těžší,objemnější obal,po rozbití ohrožující okolí střepinami - oproti pet(plechov)ce -,proto se konzument zbavuje lahví pochůz(jížď)kou do obchodu. Dokonce pro skleněné láhve konzumenti nápojů mají k dispozici bytelné přepravky,což však váhu,objemnost a střepovitost lahví nesnižuje. Pražští biokrati vytěsňují fakt,že pet(plechov)ky se staly alternativou právě skla (i u piva),proto se balení nápojů do nich natolik rozšířilo. MŽP však neprosazuje daňo(poplatko)vé stimuly,které by snižovaly distribuci nápojů v pet(plechov)kách...

A nutno mít zato,že MŽP zneužívá k prosazení záměru zálohování pet(plechov)ek zvrhlou praxi průzkumů veřejného mínění. Průzkumy (i ankety) nejsou transparentní,ba bývají manipulativní,jsou-li („telefonní“) otázky kladeny návodně a kvapně. V anketě z ledna 2024 na webu Idnes.cz “respondenti“ na otázku plošného zálohování pet(plechov)ek odpověděli většinově záporně (www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zalohovani-pet-lahve-plechovky-pripominkove-rizeni.A240109_144528_ekonomika_rie). Vždy možno vyrukovat s jinou anket(ami)ou,ale i průzkumem,však otázka na zavedení záloh patří k těm,které mají projít plebiscitem,ale referendum je skoro tabu v Česku i „Bruselu“. V očích eurobiokratů svrchovaný lid je neuvědomělá masa poddaných,která musí být svolná k indoktrinaci a k zapírání své lidské zkušenosti. Eurobiokrati nezakážou konzumentům víčka z petek odřez(trh)ávat,přestože by bylo záhodno je třídit zvlášť,je-li očividné,že hmota víčka oproti samotné láhvi není totožný plast. Zřejmě v „Bruselu“ ještě nebylo “implementováno” poznání praktiků,že plast víček je hodnotnější surovina než sama petková láhev...

Nelze nemít zato,že plastové láhve mají víceúčelové použití,tudíž se měl již dávno platit recyklační poplatek (novelizovat Zákon o výrobcích s ukončenou životností). Petky lze považovat za výrobek s takzvanou náhradní životností. Vypitá plechovka je spíše výrobek s ukončenou životností. Obé nejsou jen obaly,protože bez nich nápoj nelze prodat a zkonzumovat,nemá-li se rozlít až znehodnotit. Pokud recyklační poplatek má být uvalen nově na papírové (reklamní) letáky,přičemž Ministerstvo životního prostředí je “přeonačí” v obal (Sněmovní tisk 818),tak zpoplatnění recyklace petek by nebylo nesystémové. Nemá-li dojít k uzákonění (pouze) důsledně povinného zpětného odběru petek výrobci,pak recyklační poplatek je tím kompromisním řešením,nikoli zálohování jen nápojových petek.