Slabá vládní většina sněmovní revoltu provokuje
Kdovíkolik měsíců ještě česká média budou šířit pohádku,že Vláda váženého pana profesora politologie má pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně. V přítomnosti nejlepší komentátoři nemluví o luxusní sněmovní majoritě,ale o jisté většině ano. Jde však o menšinovou vládu Pětikoalice (96 poslanců) - odečtou-li se četní ministři (=poslanci),včetně premiéra Vlády (12 z 18). Stávající ministerský kabinet není menšinovým uskupením ryze aritmeticky: z pohledu ústavních článků o vládě (67 a následující). V Česku se sněmovní opozice ztotožňuje se sněmovní (momentální) menšinou ! A v tom spočívá setrvalé nedorozumění. Vládní většina totiž není dána pevně podepsanou koaliční smlouvou,ale bývá (víceméně) proměnlivá. I protože poslanecký mandát není stranicky vázaný - a nemálo záměrů se sdílí napříč politickým spektrem. Nejen v sousední SRN a Rakousku se proto strany uchylují k sestavování „velkých koalic“,aby za dodržení svobodnosti voleného mandátu měly převahu v zastupitelském sboru.
Samozřejmě slovo koalice není synonymem pro vládní většinu. Koaliční smlouvu v Česku nestvrzují poslanci a senátoři subjektů koalice. A k odhlasování důvěry vládě není zapotřebí žádná smlouva. Ani hlasů poslanců zrovna nepřítomných či zdrženlivých: stačí 34 hlasujících pro ! 30let se nepochopitelně pomíjí,že vládní většina není vymezena horním limitem nadpoloviční většiny „všech“ poslanců (až 101). V Česku se aritmetická většina v době krátce po sestavení vládního kabinetu ztotožňuje s nastolením trvalé převahy vládních poslanců. Přestože momentální většinu v Poslanecké sněmovně implicitně definuje Článek 39-1,2 Ústavy: Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Minimálně 34 Vládě nakloněných poslanců musí být v pohotovosti v jednacím sále „dolní“ parlamentní komory,hrozí-li hlasování o důležitém bodu programu rozpravy. Pokud nynější opozičně vystupující strany mají až 92 poslanců,tak jejich větší třetina k přehlasování Pětikoalice stačí,což ukazuje její permanentní slabost v Poslanecké sněmovně. Chabá sněmovní většina si musí prohlasovávat pracně „program“ každé schůze,ba obávat se lstivého přehlasování,bude-li v jednací sále usnášení(akce)schopná formace „opozičníků“. Sama Pětikoalice musí „obstruovat“,a to i tím,že třeba furiantsky neschválí pořad svolané mimořádné schůze. A ještě si Vláda musí diktovat takzvanou Legislativní nouzi,čímž obchází platný Zákon o bezpečnosti ČR (110/1998 Sb.).
V zastupitelském sboru,v němž údajně Vláda má pohodlnou většinu,stěží opozice by svedla „paralyzovat“ (bez násilí) zasedání. Zpravodajská média opomíjí,že třeskutá dočasná revize „valorizačního mechanismu“ penzí není podepsána 108 poslanci vládních frakcí,ale jde právě o vládní opatření. Ke schválení vládního návrhu nakonec došlo jen za účasti všech členů Vlády a samotného pana premiéra.12 členů ministerského kabinetu muselo odhlasovat vládní opatření napodruhé (poprvé ve „Strakovce“),když si opozici nijak nenaklonila k jeho podpoře.
Názor,že (vládní) většina má právo prosadit si zákon přes (tuhý) odpor opozice,je důsledkem praxe,že koaliční ministerský slepenec je ustavován s minimální převahou. Málem se zrodila „ústavní zvyklost“,že prezident smí žádat jmenný seznam toliko stojedničky !! Avšak dodnes se stojednička považuje za jasnou vládní převahu. Proto v Česku místo velkých koalic členové ministerského kabinetu očekávají dodržování „džentlmenské dohody“ o párování. Chabá vládní převaha se vyztužuje anulováním hlasovacího práva poslance. A lze se domnívat,že nebyly-li by tolerováni nezvolení náhradníci v Poslanecké sněmovně 30let,pak stávající Vláda (opakuje se: 12 z 18 členů je členem „dolní sněmovny“) by možná neměla „v záloze“ ani 101 poslanců. V západních zemích si vlády momentální převahu ve sněmovně nezajišťují nezvolenými poslanci ! Na Slovensku rovněž ne: ministři i premiér poslanecký mandát nevykonávají (Článek 77-2) !!
Mlha pohodlné vládní většiny v Poslanecké sněmovně se asi rozplyne do nejbližších (euro)voleb.