Sněmovna zpackala Platový zákon opětovně
Senát dnes neschválil,ale ani neupravil novelu o zvyšování platů veřejných činitelů. Návrh proto půjde k podpisu prezidentovi,jako kdyby byl přijat...Lhůta pro prezidenta končí 16. února,což je komplikace pro výpočet lednových platů. Zatím není jasné, jak se budou vypočítávat. Pro schválení novely po více než dvouhodinové rozpravě hlasovalo 28 z 60 přítomných senátorů,k souhlasu chyběly tři hlasy,takže návrh nebyl přijat...nebyly přijaty ani žádné pozměňovací návrhy,odmítnut byl i návrh hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků...informují sdělovací prostředky. Jde částečně o dezinformaci,poněvadž Senát zamítl (Článek 46-2 Ústavy) novelu „Platového“ zákona,takže hlava státu obdrží k „podpisu“ zákon odsouhlasený,sice jen Poslaneckou sněmovnou (PSP). A je tristní,pokud i Senát dezinformuje na webu (Senátní tisk 43): Senát nepřijal k tisku usnesení. Jde o holou dezinformaci,poněvadž senátoři se usnesli několikrát,a to i na plénu Senátu…!! Schválení novelky zákona Senátem 28.ledna by neurychlilo zákonodárný proces. Ke zpomalení by došlo tím,kdyby návrh zákona byl vrácen PSP,neb se ho Senát „nedotkl“ (Článek 46-3 Ústavy). Nakonec je málo pochopitelné,proč Výbor pro hospodářství,zemědělství a dopravu byl takzvaným garančním výborem Senátu k „Platovému“ zákonu...
Předtím v PSP hlasovalo kladně pro (xx-tou) novelu „Platového“ zákona (Sněmovní tisk 825) 67 poslanců - a 72 se jich závěrečného hlasování nezúčastnilo vůbec ! Kolik nezvolených (11) náhradníků (ne)hlasovalo v PSP,lze hádat. Jenom Klub pirátských poslanců se nevyhnul hlasování (proti zvedli ruku všichni čtyři). A z ministrů pro vládní předlohu hlasoval jediný. Jeden člen Vlády se nezdržel hlasovat o svém platu: místopředseda Vlády Jurečka. Celkem zvedlo ruku pro novelku 95 členů obou zákonodárných sborů -necelá třetina volených zástupců lidu ! 17.ledna v PSP stačilo 64 hlasů (z přítomných 127 poslanců) ke schválení oné novely !
Není se co divit,že Senát zamítl novelu „Platového“ zákona (Senátní tisk 43),má-li být navázán i plat politických činitelů nadále na platy soudců,jak k tomu došlo novelkou 349/2023 Sb. Je tristní,pokud se v § 3-3 Zákona 236/1995 Sb. platová základna (koeficient) jednou stanoví bez časového omezení – jindy na jeden kalendářní rok. A novela (Sněmovní tisk 825) ignoruje platnou dikci § 3-3,že výši platové základny vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí Sdělením !! nikoli stanovuje Parlament. Stěží většina senátorů mohla hlasovat pro další paskvil...
Také Poslanecká sněmovna lpí na klíčovém násobku (§ 3-3) odvozeném z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. V průběhu projednávání novel „Platového“ zákona (Sněmovní tisk 825 + 819) snad někoho napadlo navázat koeficient na HDP. Parlament pomíjí platnou dávkovou základnu: Životní minimum. Asi v Zákoně o Životním a Existenčním minimu političtí činitelé spatřují peněžní základnu pomoci chu(spo)dině,s kterou se „nedýchá“. Poslan(kyně)ci tak nemohly dospět k nadstranickému porozumění,že hlavní koeficienty (§ 3-3) se mají odvíjet od částky Životního minima. Lze se domnívat,že by šlo o dlouhodobě obstojné a nesložité řešení – oproti labilní veličině průměrné mzdy -,i poněvadž by nebylo proinflační...
Přese pevný postoj kvarteta Pirátů 17.ledna v PSP nelze nemít zato,že poslanec Michálek nepochopil,že „Platový“ zákon není ve své podstatě rozpočtová ani ekonomická záležitost,navrhl-li doprovodné usnesení PSP,že vyzývá Vládu,aby zpracovala komplexní ekonomickou analýzu směřující ke sblížení platů soudců a ostatních představitelů státní moci a projednala ji s reprezentací soudců a předložila PSP,zohledňující její závěry. A ke „sblížení“ platů už došlo,je-li i plat politických činitelů (= “PŘEDSTAVITELŮ“) navázán na platy soudců. Naprotitomu týž expert Pirátů na soudnictví nepřišel s předlohou chybějícího služebně-platového zákona pro soudce (na Slovensku: § 65 a následující Zákona o sudcoch a prísediacich kontra Zákon o platových pomeroch...ústavných činiteľov) - a vlastně pro celý justiční aparát,aby se nestávkovalo na soudech. Piráti v Poslanecké sněmovně nepřevyšují průměrnou zběhlost zákonodárců.
I „Platový“ zákon ukazuje,že významné předpisy a kodexy,natož ty po zásahu Ústavního soudu,by měly být schvalovány dvoutřetinovou většinou (možná na společné schůzi obou parlamentních komor),nikoli takzvaně prostou. Jinak Senát přestává být “pojistkou” v zákonodárném procesu,navíc je-li tlačen měsíční lhůtou ke spěšnému projednání...