V povolební „maturitě“ Generál P.P. propadl
Nenačasoval se den poslaneckých voleb zásadnímu podzimnímu úkolu (Poslanecké) sněmovny: státnímu rozpočtu. Nenapravil se omyl,svolala-li se ustavující schůze sněmovny až na 3.listopad (měsíc od voleb),což předurčilo nepřijetí rozpočtu do začátku fiskálního roku. S tím v říjnu generál vybídl profesora Fialu k „nezákonnému“ úkonu: „znovuposlání“ rozpočtu do sněmovny. A to přestože formující se nová vládní koalice ohlásila,že jej „vrátí“ ministru Financí. A i rozpočet mohl přijít na pořad jednání Rozpočtového výboru právě až po ustavující listopadové schůzi !!
Po demisi Fialova ministerského kabinetu Armádní generál ho pověřil výkonem funkcí,ač není stanovena lhůta v Ústavě a k vyjmenování nové nebylo zapotřebí dlouhého času. Nevyjmenovala se třeba „vláda úřednická“,hořel-li spor o podobu rozpočtu,vykládají-li právníci,že hlava státu smí jmenovat premiérem „kohokoliv“,ba pronesl-li ing.Babiš (12.listopadu) prostě a výstižně: I když zemřu,budu mít střet zájmů…!? Ani prezident Republiky neprohlásil (chrabře a razantně,jak je očekávatelné u čtyřhvězdičkového generála),že kvůli trestnímu stíhání i neodstranitelnému střetu zájmů nehodlá vyjmenovat lídra ANO ministerským předsedou. O prvním “škraloupu“ „Hrad“ mlčí stále - a k udělení milosti,natož podání kárné žaloby,se nikdo nemá. Naprotitomu se připomínkovalo veřejně „Programové prohlášení Vlády“,která nebyla vyjmenována,natož aby žádala o vyslovení důvěry ve sněmovně. Výsledkem série pochybení bylo rozmazání hranice mezi opozicí a vládou: aspoň v očích voličů-neprávníků.
„Maršál“ nevyvinul – přese autoritu své funkce - úsilí k „deaktivaci“ obskurního § 121-1 JEDNACÍho ŘÁDu Poslanecké sněmovny. Armádní generál nedal „rozkaz“ Předsedkyni TOP09,aby rozpočet vytáhla z „koše“ (a předala ho s klíčem od národních klenotů následníkovi),ale naopak pokyn směřoval k (ex)premiérovi P.F.,jenž vládní úkol splnil 30.září (v termínu) !!! Nakonec „maršál“ P.P. vyjmenoval lídra ANO duplicitním premiérem (9.prosince). Zároveň bylo ohlášeno vyjmenování nového ministerského kabinetu o pět dní později (15.prosince),přestože do 17.prosince běžela „končící Vládě“ lhůta k „přepracování“ rozpočtu ! Hlava státu nerespektovala usnesení zákonodárného sboru ohledně rozpočtu (půlměsíce před uplynutím starého roku) !! Uspěchaným krokem státní rozpočet byl „zazděn“ opětovně. Nejprve otálení (vzhledem k osobě vítěze voleb nějak pochopitelné),aby nastalo zrychlení,které prvotní klíčové pochybení zhojit nemohlo.
Vlažní nestoupenci páně prezidenta i svět dráždící konspirátoři mohou šířit pusté spekulace,zda „majitel“ AGROFERTu neuplatil „maršála“ P.P.,umožnil-li mu zúčastnit se Evropské rady v polovině prosince,jak si naplánoval předem. Zda na generála nepamatuje odkaz v „závěti“ A.B.,jejíž zadání oznámil coby nevratné řešení střetu zájmů. Zda-li se nevyhandlovalo brzké vyjmenování za pozdější stranickou podporu znovuzvolení hlavou státu...
V detailnějším náhledu prezident P.P. není k rozeznání od svých dvou předchůdců na Pražském hradě. - Dal průchod obehrané frašce dvou premiérů. - Pravděpodobně místopředsedům Vlády „vystavil dekrety“ do ministerských funkcí !! což je fraška též (Čl.67-2 Ústavy). Proto i seriózní novináři,ale i sama KPR (!!),oslovují (nazývají) vicepremiéry pane ministře ! - Nu a tón tiskových zpráv Odboru komunikace KPR se počíná přibližovat sarkastickému jazyku někdejších mluvčí neb tajemníků „Hradu“.
Možno tušit,že ing.V.K. i ing.M.Z. by nepodali ruce expředsedkyni sněmovny,způsobila-li nejen rozpočtové provizorium,ale i blamáž s rozpočtem samým. Generál P.P. propadl v povolební „maturitě“,poněvadž tým KPR zaměňuje aktuální vnitrostátní priority za morální (nadčasové) hodnoty – dilemata praktické politiky za politologické modely. A především se hlava státu octla ve vleku právníků (kupříkladu JUDr.Pehe),kteří hoří nedočkavostí,že Ústavní soud rozhodne „jednouprovždy“,jaký mechanismus se odvíjí od vágního slůvka na návrh v české Ústavě. Stylizace lednového „dopisu“ premiérovi,jenž má dovysvětlovat adekvátnost odepření vyjmenování poslance Turka ministrem,usvědčuje generála,že jej cele sepsali jeho konzultanti. Armádní generál se sice zastal ústavních soudců,když vicepremiér M. pronesl nediplomatickou mluvou,proč si vládní většina nekopne „míč do vlastní branky“,však nenaslouchal některému emeritnímu soudci,jenž by ji pitomost kompetenčního konfliktu (i v celoevropském právním kontextu) osvětlil. Anebo pánové Lebeda-Pehe vědí o státu,v němž by se nominanti do vysoké vládní funkce soudili o ni s prezidentem Republiky (králem) !?? Neřku-li domnívají se poradci,že hlava demokratického státu by vyjmenovala do premiérské funkce osobu trestně souzenou,ale tu nestíhanou do (nesilové) ministerské nikoli !???
Podávat „Hrad“ trestní oznámení (podnět) na vicepremiéra ještě Česko nezažilo. Generál P.P. by neměl cvičit na reparát za 2roky,ale doporučit svého nástupce z řad „občanské společnosti“...
pisatel textu volil stávající hlavu státu (ve 2.kole)