30let zjevně neústavní praxe kooptace poslaneckých náhradníků
30.října tomu bude celých 30let,co se voliči nezvolené perzóny smějí stávat poslan(kyněmi)ci (§ 54: 247/1995 Sb. - Sněmovní tisk 1048). V roce 1995 se dokonanou „ratifikací“ navázalo na „bolševické“ zákonodárství (vychvalovaná právní kontinuita). Avšak nevolení NÁHRADNÍCI poslanců v poválečném Volebním zákoně (75/1948 Sb: § 44) neměly oporu již v tehdejší Ústavě ČSR. Ani po takzvaném únorovém puči (Zákon 18/1951 Sb),čehož si právníci museli povšimnout (třeba disident a někdejší věkovitý Předseda Ústavního soudu) po převratu sametovém. Volební zákon (247/1995 Sb.) neměl stanovit,že osobou zvolenou je osoba nezvolená (z kandidátky). A nevolí se v Česku - jako v některých evropských státech - náhradníci ve volbách. Náhradní poslanci pochází z kandidátů propadlých ve volbách !!
Pod zákonem,který se zjevně příčí dnešní Ústavě také (Článek 19-3),jsou podepsáni: Uhde; Havel; Klaus. V roce 1995 hlava státu nepročetla ústavně klíčové pasáže textu Volebního zákona (247/1995 Sb.),přijatého Parlamentem,ač výslovně říká (§ 54-1): Uprázdní-li se mandát,nastupuje NÁHRADNÍK z kandidátní listiny...Zesnulý pan Václav Havel,jenž i v nejvyšší státní funkci hlásal vizi nepolitické politiky,podepsal zákon,který dovoluje politickým stranám opevňovat se v Poslanecké sněmovně zástupy nevolených “čekatelů“. Už po pěti letech od listopadového převratu tehdejší hlava státu svolila - asi v důsledku zaneprázdnění dobově významnějšími státnickými záležitostmi - odejmout lidu vládu věcí svých !!!!! Článek 19-3 nevyjadřuje zastřeně,od kdy poslancům „běží“ plat,ale právě výslovně,že beze zvolení voliči nelze se stát poslancem. Náhradnictví voliči nezvolených (§ 54: 247/1995 Sb.) je nejostudnější ústavní praxe v Česku...
Prezident Havel se v roce 2000 soudil s „politiky“ úspěšně o Volební zákon (Pl.ÚS 42/00),čehož výsledkem jsou slabé koaliční vlády a růst „pidistran“ v Poslanecké sněmovně,nikoli dříve o neústavní “čekatele“ !!!! V české Ústavě se slovo NÁHRADNÍK nevyskytuje. Právníci v řadách soudcovských rovněž pomíjí,že v Ústavě slova NÁHRADNÍK není. Například P.Molek vykládá (v publikaci Politická práva z roku 2014) báchorku (strana 499): Zásada přímosti musí být respektována i u nastupování NÁHRADNÍKů...platí,že nastupuje NÁHRADNÍK z kandidátní listiny...v pořadí podle výsledků voleb. Soudci nepochopitelně nadřazují zákony Ústavě (též § 2 JEDNACÍho ŘÁDu Poslanecké sněmovny),což ukazuje na nízkou míru jejich soudnosti. Nu po stížnosti v roce 2021 Nejvyšší správní soud,u něhož onen soudce působí,změnil pořadí NÁHRADNÍKů na Jihomoravské kandidátce koalice SPOLU. Zda nevolení NÁHRADNÍCI (jejich kooptace) jsou demokraticky přijatelní,vrcholný soud neuvažuje (Vol 102/21) !
Mladší generace - nejen mezi senátory - už považuje za normální,že se nestávají poslanci toliko zvolení,nýbrž i ti kooptovaní z “čekatelů“. Někdejší pirátský ministr „Legislativy“ (!) poslal do „připomínkového řízení“ - krátce před vynucenou rezignací na funkci - předlohu novely Ústavy. Se záměrem zavést mimojiné takzvaný klouzavý mandát,který počítá také s ne(z)volenými NÁHRADNÍKy !!! A ostudnost poslaneckých kooptací prolongovali svým podpisem dnešní ústavní činitelé (první dva i hlasováním v Poslanecké sněmovně): Pekarová Adamová; Fiala; Pavel (89/2024 Sb.). Nastupování NÁHRADNÍKů se Senát českého Parlamentu nevzepřel,ač bývá stylizován do role strážce Ústavy (!). Akorát Senát schválil (možná beze věcné rozpravy) vyškrtnutí nadbytečného slovíčka nastupování z názvu § 54. Nejostudnější ústavní praxe v Česku má „zelenou“,protože se směšuje volení se zvolením…!!!
Dokonce i český europoslanec smí být „vystřídán“ NÁHRADNÍKem,přestože dikce § 52-1 Zákona o volbách do Evropského parlamentu je jednoznačná: Mandát...vzniká zahájením první schůze...v novém pětiletém funkčním období...Navíc do téhož zákona český Parlament vložil nelogickou až svévolnou větu (§ 48-7): Nezvolení kandidáti...se stávají NÁHRADNÍKy. Počíná-li mandát první schůzí,tak NÁHRADNÍCI si ji nemohou přivolat z minulosti,aby se mohly ujmout funkce. Loni M.Hlaváček nerezignoval na mandát europoslance,nýbrž se ho (přes obhajobu) neujal,však média píšou o NÁHRADNÍKovi. A dosud z „Bruselu“ pokárání ČR nezaznělo,ač volení poslanců voliči ve volbách patří k pilířům právního státu.
Za Babišova ministerského kabinetu usedlo do sněmovních lavic dvacet poslaneckých NÁHRADNÍKů,tedy desetina z 200 (a nejvíce z kandidátek ANO) !!! Za Fialova kabinetu dvanáct NÁHRADNÍKů (nejvíce 9 z kandidátek ANO). Po loňských eurovolbách rovných 7poslanců vyměnilo Prahu za Brusel. Samozřejmě vystřídavší NÁHRADNÍKy v Poslanecké sněmovně,jinak by vládní koalice pozbyla pohodlné většiny (možná neměla ani stojedničku). Poté (na podzim) poslankyně ANO hodlala kandidovat v senátních volbách,přičemž její (první) NÁHRADNICÍ byla dříve zvolená senátorka !! I kdyby se po letošních volbách dostalo do prodeje 7.vydání učebnice ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR,tak političtí činitelé neupustí od ostudné kooptace poslanců ze stranických propadlých kandidátek,která má důsledky ad absurdum. (Prý by senátorka pozbyla mandátu a stala se poslankyní,nevzdala-li by se náhradnictví.) Přestože autoři učebnice jasně vyložili (strana 172): Mandát obecně vzniká zvolením. Ústava ČR jiný způsob nepřipouští... je otázkou,zda by NÁHRADNÍCI...neměly být vtěleni do Ústavy !! Do Volebního zákona se „sáhlo“ vícekrát,přesto se “čekatelé“ ústavně nelegalizovali,ani nebyla vyškrtnuta z Ústavy formulace (Článek 19-3),že mandát poslance vzniká (toliko) zvolením. Snad i protože v dikci o počtu maximálně zvolitelných poslanců (200) se mylně spatřuje,že jejich počet musí být zachován po dobu 4let,ač Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná i za přítomnosti jen 67 zvolených poslanců (Článek 39-1 Ústavy). Čtvrtá generace právníků v Česku,včetně výřečného profesora Kysely,přihlíží ostudně legislativně zakotvené kooptaci “čekatelů“ (z kandidátní listiny).
Už 30.října v poslanecké lavici může vysedávat další nezvolený poslan(kyně)ec. Jenom protože za 30let žádný z novinářů nenapsal,že kooptace poslanců z ne(z)volených NÁHRADNÍKů je praxí barbarskou v parlamentní demokracii. Veřejnoprávní ROZHLAS - vlastně veškerý novinářský stav - tabuizuje slovo NÁHRADNÍK poslance. Zmiňují se o tom,že nastoupily noví (samozřejmě nezvolení) poslanci či že se poslanci vystřídali automaticky. Novinářstvo jsouc spiklencem současných i budoucích volebními kandidátkami vyvolených reprezentantů lidu,což diskredituje „hlídací psi demokracie“...