POHOŘÍ ČERNOTA

Po týdny význační (vnitro)političtí komentátoři v Česku (Hartman,Honzejk,Kaiser,Konrád,Rakušanová) omílají otázku,zda ing.Babiš má rozřešit kariérní střet zájmů přede jmenováním premiérem,anebo poté. Jedna odpověď se nabízí: vůbec jej nejmenovat do premiérské funkce (ani ministerské).

A v základním zákonu republiky (=ÚSTAVA) hlava státu má i nástroj (Článek 62-a),jak se zbavit premiéra,sice ve volbách zvítězivšího „o parník“,ale časem nehodného vykonávané funkce. Avšak nad ním ústavní právníci v Česku rozprostřeli neproniknutelnou mlhu,přestože výslovně svěřuje prezidentu republiky kompetenci odvolat jmenovaného premiéra (nejen ministry či Vládu). Kdy jindy nejspíše má dojít k „aktivaci“ Čl.62-a - než když premiér je ve vážném střetu zájmů,který ohrožuje státní zájmy v EU !?

Ústavní právník Kysela,jemuž byla položena médii omílaná otázka,pomlčel ve vysílání RADIOŽURNÁLu (7.listopadu) o „sankci“ odvolá(sesaze)ní premiéra,což není překvapivé,je-li v současnosti kardinálním mlžitelem. Jak profesně arogantně předvedl v pořadu Českého ROZHLASu ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA (8.ledna 2023). Nyní J.Kysela hovořil o preventivních krocích hlavy státu,ač hlava českého státu není správním orgánem,aby aplikovala Zákon o střetu zájmů. Také podotkl očekávání serióznosti (potenciálního) premiéra (Čl.70 Ústavy),aby stát nebyl zatažen do tahanic s Evropskou komisí...Avšak přes aktuální povolební kontext se vyhnul lstivě Čl.62-a. (Při podotázce: ...mohl by to být důvod k tomu,aby prezident nejmenoval Andreje Babiše premiérem,byť je podepsaná koaliční smlouva a byť má nová koalice jasně většinovou podporu ve Sněmovně ?). V salónních řeči mlžil: To je samozřejmě citlivá situace. Přihlédneme-li ale k tomu,jak je koncipována ústava,tak v jisté míře – a můžeme se přít o to, v jaké míře – existuje omezený manévrovací prostor prezidenta republiky ve chvíli,kdy jmenuje členy vlády na návrh předsedy vlády. Z ústavního hlediska je ten výběr předsedy vlády volnější a do značné míry ponechaný na prezidentovi republiky s tím,že tam pochopitelně existují určité ústavní,respektive politické imanentní limity. Dokonce jmenování ministrů směšuje se (ne)jmenováním premiéra. Uvádí v právní omyl,pokud míchá „jablka s hruškama“. Hlavně,že Čl.62-a nemusel být ani zmíněn.

Profesor Kysela,jenž byl „poradcem“ hlavy státu (neprávníka) do posledního října,indoktrinoval ji,lze mít zato,vyřkla-li: Pokud by Babiš nebyl schopen uspokojivě řešit střet zájmů,pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. V RADIOŽURNÁLu totiž J.Kysela pronesl tatáž slova: ve chvíli,kdy se prezident republiky spokojí s tím,že Andrej Babiš řekne,že to nějak vyřeší, aniž by bylo zřejmé,jak to hodlá řešit,je-li to možné řešit a kdy to hodlá řešit,tak prezident republiky potom může mít pocit,že by přispíval vzniku nějakého protiprávního stavu...Aby hlavy státu byly ovladatelné nevolenými poradci,část dikce Čl.62-a musí zůstávat tabu. Proto tytíž političtí komentátoři,ale i univerzitní politologové,pronáší doslova bláboly: po jmenování premiér je už neodvolatelný - prezident může odvolat jen ministry - prezident nemůže odvolat premiéra a ten může podat jen demisi - prezident má silnou kartu,že může jmenovat premiérem kohokoliv [jen takovou].